Německá společnost dosáhla u Krajského soudu v Brně zrušení rozhodnutí antimonopolního úřadu týkajícího se zakázky za necelých sedmdesát milionů korun.
Antimonopolní úřad původně potvrdil verdikt Národního divadla, které německou firmu vyloučilo ze soutěže. Úřad teď musí případ posoudit znovu.
Problémový dokument
Německá společnost se o zakázku na výrobu a montáž 30 prospektových a 10 bodových elektromechanických tahů na jevišti v historické budově Národního divadla ucházela v minulém roce, výběrová komise její nabídku společně s dalšími třemi vyřadila a nehodnotila ji.
Důvodem bylo to, že Wagner Biro Bavaria Stage System nepředložil požadovaný technický certifikát. Firma se ale bránila, že součástí její nabídky byl certifikát, který už vycházel z nové evropské normy a převyšoval nároky stanovené ve výběrovém řízení.
Zástupci firmy tvrdí, že předložili nejnižší cenu, a pokud by nedošlo k vyloučení firmy ze soutěže kvůli certifikátu, zakázku by měla německá společnost získat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, na který se německá společnost obrátila se svou stížností, nejprve vydal předběžné opatření, kterým udělení zakázky zastavil, po šetření celého případu ale postup výběrové komise Národního divadla potvrdil. Zakázky nakonec získala společnost Gradior Group z Brna.
Podle antimonopolního úřadu specializovaná firma, která pro Národní divadlo výběrové řízení připravila, nepochybila a nestanovila diskriminační podmínky. "Je plně v kompetenci zadavatele, aby stanovil kritéria k prokázání kvalifikačních předpokladů," uvedla v rozhodnutí úřadu náměstkyně předsedy Jindřiška Koblihová.
Neúspěšné zahraniční firmy
Sedmdesátimilionová zakázka pro Národní divadlo, která byla zveřejněna také ve věstníku Evropské unie, byla jednou z mnoha, o kterou se ucházela firma ze zahraničí.
Ty zatím moc úspěšné v získávání zakázek od tuzemských úřadů nebo firem nejsou. A to přesto, že se počet zahraničních firem účastnících se tuzemských výběrových řízení postupně zvyšuje.
Z posledních sta dokončených výběrových řízení, zveřejněných na centrální adrese, se společnostem ze zahraničí podařilo získat tři zakázky.
Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd dodá speciální rentgenovou kameru za více než dvanáct milionů korun společnost z Dánska. Hasiči z Pardubického kraje zase vybrali jako nejlepší nabídku speciálního žebříku za více než jedenáct milionů korun od společnosti z Francie.
A vůbec největší zakázka z poslední doby, kterou získala zahraniční firma, je vybudování nového dispečerského systému pro společnost ČEZ Distribuce. Nový systém dodá za více než 192 milionů specializovaná firma z Berlína.
Podle studie Světové banky prospívá účast zahraničních firem ve výběrových řízeních v Česku boji s korupcí.
Prospěch v boji s korupcí
Světová banka v rámci projektu v zemích střední a východní Evropy oslovila zhruba šest set českých firem. A zjistila, že na úplatky dávají české firmy v průměru 0,6 procenta svých tržeb. Hůře než Česko jsou na tom ze zkoumaných zemí už jen Albánie a Litva. Nejlépe pak Slovinsko.
Zahraniční firmy podle Světové banky uplácejí méně než tuzemské společnosti.
To, že v Česku zatím spíše platí to, že úředníci a politici při rozdávání zakázek zvýhodňují "známé" firmy, vychází také z hodnocení Světového ekonomického fóra. Česko tak patří mezi země, v nichž dochází při zadávání zakázek k neprůhlednému jednání.
Zakázky v Česku už prošetřuje také Evropská komise. Vyšetřovatelé protikorupčního úřadu Evropské komise (OLAF) tak na základě oznámení obyvatel města kontrolovali stamilionovou zakázku na opravu kanalizace ve Znojmě. Unie ze zakázky za 612 milionů korun zaplatí sedmdesát procent.
Oficiální výsledek šetření zatím komise nesdělila.
Česko ale zatím není v "neúspěšnosti" zahraničních společností ve veřejných tendrech nijak výjimečné, podobná situace je například na Slovensku.
Tam se o zakázky v minulém roce podle statistik Úřadu pro veřejné zakázky ucházely firmy z deseti zemí, z výjimkou společností z Česka ale příliš úspěšné nebyly.
