Spořící účty: Nenechte se zlákat jen vysokým úrokem

Petr Kučera Petr Kučera
22. 3. 2009 19:30
UVNITŘ: Porovnání aktuální nabídky, tipy a varování

Dokážete i v současné době uspořit každý měsíc nějaké peníze a nechcete, aby vám kvůli inflaci pomalu mizely? Patříte však zároveň mezi velice opatrné investory, kteří - zvláště teď - nechtějí svěřovat úspory investičním fondům, kupovat akcie či nemovitosti? A hlavně: Rádi byste měli našetřené peníze kdykoliv okamžitě zase k dispozici? Pak pro vás mohou být dobrým řešením spořící účty.

Oproti běžnému účtu totiž nabízejí mnohem vyšší úročení. A rozdíl je opravdu výrazný: Tak třeba běžný účet u České spořitelny, ČSOB či Komerční banky se nyní úročí jen 0,01 procenty ročně, zatímco například spořící účet GE Money nabízí úrok 3,6 procenta. V prvním případě vám tedy uložených sto tisíc "vydělá" ročně 10 korun, ve druhém pak 3600 korun.

Solidní a přitom bezrizikové zhodnocení nabízejí také termínované vklady nebo stavební spoření. Nicméně spořící účty mají oproti nim velkou výhodu - kdykoliv si z nich můžete vybrat peníze, a to prakticky bez sankcí. Řada bank ale omezuje možný počet transakcí či výběrů v měsíci, aby klienti nevyužívali spořící účty pro každodenní převody místo běžných účtů.

Který si vybrat?

Aktuální nabídku spořících účtů přinášíme v následujícím přehledu (řazeno abecedně podle poskytovatelů). Omezili jsme se pouze na korunové účty.



Pro jaké konkrétní produkty by se nyní rozhodli nezávislí poradci?

„Osobně bych si vybíral mezi Komerční bankou a mBank. U nabídek ING a GE Money vidím příliš mnoho negativ, hlavně agresivní snahu prodat jiné produkty či časovou omezenost nabídky," odpovídá Tomáš Prouza z poradenské společnosti Partners For Life Planning.

"Přestože se dá očekávat v nejbližších měsících úprava sazebníků a úrokových sazeb, mezi dlouhodobě nejlépe úročené a zároveň poměrně flexibilní spořící účty patří ING Konto, eMax (mBank) nebo Červené konto od Poštovní spořitelny," říká Lukáš Buřík ze společnosti AWD Česká republika.

Kromě bank nabízejí spořící účty i družstevní záložny. Některé produkty už se blíží spíše termínovaným vkladům, protože mají určitou výpovědní lhůtu (například u WPB Capital nebo Moravského peněžního ústavu).

Na co si dát pozor

Odborníci varují, že konkrétní účet byste neměli vybírat jen podle samotné úrokové sazby. „Ta je sice jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru spořícího účtu, nikoliv však jediným," upřesňuje Lukáš Buřík z AWD.

Důležité je především vědět, jak dlouho výhodná nabídka spořícího účtu platit. „Pokud si třeba dnes někdo půjde zřídit účet do GE Money kvůli vysokému úroku, velmi brzy zjistí, že úrok výrazně klesl. A že mu zůstal drahý účet s vysokými poplatky, pomocí kterých si banka velmi rychle vezme zpátky vše, co klientovi dala na vyšším úroku spořicího účtu," uvádí Tomáš Prouza z  Partners.

Také Buřík považuje úrokovou nejistotu a výnosovou nestabilitu za určitou nevýhodu spořících účtů. „Výše úročení je do jisté míry ovlivněna postojem centrální banky a záleží na pohybu úrokových sazeb," připomíná.

 „Některé banky na své klienty nastražují různé pasti výjimek a složitých podmínek," říká Prouza. Doporučuje pořádně ověřit, jaké jsou podmínky zajímavého úročení - často mezi ně patří třeba určitý minimální zůstatek nebo využívání jiného produktu stejné banky. „Při nesplnění podmínek se totiž mohou vložené peníze například místo 3 % úročit třeba pouze 0,1 %," dodává.

Podle Buříka používají některé banky takzvané pásmové úročení, kdy je výše úroku závislá na aktuálním zůstatku na účtu. Někdy je lépe úročen vyšší vklad, někdy naopak výrazně znevýhodněn. Například u GE Money dosáhnete na zmíněný úrok 3,6 % ročně jen při zůstatku nad 40 000 korun, menší částka se vám úročí jen 0,1 procenty. A naopak je to třeba u České spořitelny nebo Komerční banky (úročení vkladů nad 50 000 korun je mnohonásobně nižší).

Zájemce by měl zvážit také výši případných dalších poplatků (za zřízení či vedení účtu nebo za jednotlivé transakce). „Kritériem jsou i další doplňkové služby jako on-line přístup, platební karta k účtu zdarma a podobně," dodává Buřík.

Podle Prouzy by klienti neměli zapomínat, že se úrok zdaňuje 15 procenty, takže je ve skutečnosti nižší, než se uvádí.

Čekání na dluhopisy

Zajímavou alternativou můžou být chystané státní dluhopisy pro domácnosti. Podle předběžných informací od ministra financí Miroslava Kalouska by měly mít úrok mezi třemi až čtyřmi procenty, neměnný po celou dobu (pravděpodobně pěti či deseti let). To je oproti spořícím účtům jistější. Jestliže se někdo rozhodne „vrátit" je státu dříve, dostane sice hned peníze zpátky, ale jen v nominální hodnotě dluhopisů (asi 10 000 korun), tedy bez úroků. To by naopak byla jejich nevýhoda v porovnání se spořícími účty.

Miroslav Kalousek mluví s novináři před jednáním vlády.
Miroslav Kalousek mluví s novináři před jednáním vlády. | Foto: Ondřej Besperát
Čtěte více:
Vláda si v krizi půjčí od lidí. Dá lepší úrok než banky

„Pokud je půjde koupit jednoduše a se zajímavým úrokem (nad 3,5 %), určitě z bank odčerpají část vkladů," očekává Prouza. Naopak s příliš velkou odezvou se nesetkají, pokud bude jejich distribuce složitá.

Také podle Buříka bude rozhodující, pokud stát nabídne občanům vyšší zhodnocení než na vkladových bankovních produktech. „Záleží ale na dosud neznámých parametrech dluhopisů, konkrétních podmínkách na trhu, způsobu prezentace či volbě distribučních kanálů," říká Buřík. „Ovšem ze začátku bych nečekal nijak masivní odliv, česká veřejnost je v oblasti investic velice konzervativní," dodává.

Další možnosti pro konzervativní investory

Jaké další možnosti mají lidé, pokud i přes současnou krizi mají uloženou nějakou hotovost a chtějí udržet alespoň tempo s inflací, aniž by příliš riskovali?

„Alternativy existují v podstatě pouze dvě," říká Tomáš Prouza. Tou první jsou termínované vklady, které ale nenabízejí o moc lepší podmínky a klient nemá ke svým penězům přístup kdykoliv.  „Druhou - a lepší - alternativou jsou fondy peněžního trhu, případně fondy dluhopisové. Jejich zhodnocení se pohybuje okolo inflace, výnos se navíc po šesti měsících nedaní a u většiny investičních společností jsou peníze k dispozici během několika dní," dodává. Proto by měl mít člověk pohotovostní rezervu na spořicím účtu, kde si ji může vybrat ihned, ale pro část konzervativních úspor jsou lepší právě konzervativní podílové fondy.

Podle Lukáše Buříka jsou spořící účty vhodnou variantou pro ty, kdo chtějí mít neustálý přístup ke svým penězům. Pokud je však můžete postrádat na delší dobu, nabízí se i jiné možnosti. „Pominu-li rizikovější a sofistikovanější investiční nástroje, na trhu existuje celá škála různých vkladových či garantovaných produktů jako třeba prémiové vkladové listy, garantované certifikáty či zajištěné fondy," říká. Alternativou mohou být i termínované vklady. Najdeme je nejen v nabídce bankovních domů, ale i družstevních záložen, které nabízejí vyšší úročení.

 

 

Právě se děje

Další zprávy