Republika se při vstupu do EU zavázala, že v roce 2010 bude ve vodních a větrných elektrárnách či ve spalovnách na biomasu vyrábět do roku 2010 osm procent elektrické energie.
Podle kvalifikovaného odhadu ministerstva průmyslu byl ovšem vloni tento podíl jen asi 4,5 procenta. V národním programu na podporu obnovitelných zdrojů se přitom vláda zavázala, že v roce 2005 se bude vyrábět více než pět procent zelené elektřiny.
Nejvyšší kontrolní úřad, který před pár týdny kontroloval využívání státních peněz při podpoře obnovitelných zdrojů, už varoval, že naplnění osmiprocentního závazku v roce 2010 je ohroženo, pokud se výrazně nezrychlí stavba nových větrných elektráren a dalších zelených zdrojů.
"Splnit náš závazek bude opravdu velmi obtížné," připustil i Martin Bursík (SZ), jeden z autorů zákona o obnovitelných zdrojích energie, jehož smyslem je právě podpora těchto typů elektráren.
Milionová evropská pokuta
Pokud by Česko svůj závazek nesplnilo, následovalo by popotahování u Evropské komise, v krajním případě i žaloba u Evropského soudního dvora a poté pokuta až několik milionů korun denně, dokud Praha nezjedná nápravu.
"Pokud ale komise vidí snahu o nápravu, do žaloby nejde," řekl Ivo Šlosarčík z Ústavu pro evropskou politiku Europeum. Evropská komise naposledy před třemi týdny vyzvala českou vládu, aby se více zaměřila na využívání obnovitelných zdrojů.
Tomu, že republika stihne do roku 2010 vyrábět dostatečné množství zelené elektrické energie, nevěří Jiří Beranovský, ředitel Centra pro obnovitelné zdroje a efektivní využívání energie Ekowatt. Zákon o obnovitelných zdrojích, který parlament schválil vloni, totiž podle něj málo motivuje podnikatele, aby do této oblasti investovali.
Norma zaručuje, že se firmám musí vrátit investice do patnácti let. "Podnikatel nepodniká kvůli návratnosti vložených peněz, ale kvůli zisku," poznamenal Beranovský, podle něhož by se měly zvýšit výkupní ceny zelené elektřiny.
Martin Bursík upozornil, že se zatím nepodařilo omezit byrokracii při povolování obnovitelných zdrojů. "Pro novou větrnou elektrárnu je potřeba přes čtyřicet povolení," dodal Bursík.
Také senátor Martin Mejstřík (nestraník) na semináři o obnovitelných zdrojích, který organizovala druhá komora parlamentu, konstatoval, že Česko při získávání energie z větru či slunce pokulhává za starými členskými zeměmi Unie.
- Evropané zelené energii věří - průzkum ZDE
Například v Německu, které patří ke světovým velmocím ve využívání větrné energie, se vyrábí bezmála deset procent zelené elektřiny. Brusel vidí v obnovitelných zdrojích energie kromě větší ochrany životního prostředí také jeden ze způsobů, jak snížit svou závislost na dovozu energetických surovin, zejména ropy a plynu.
Sázka na biomasu
Ministerstvo životního prostředí ovšem věří tomu, že Česko svůj závazek s obnovitelnými zdroji do roku 2010 splní a že tomu pomůže i nový zákon. "Zájem o investice do této oblasti výrazně roste," řekla mluvčí Karolína Šůlová.
Například v Trhových Svinech na Českobudějovicku loni v listopadu uvedli do provozu kogenerační jednotku vyrábějící teplo a elektřinu z dřevního odpadu. Na zařízení za devadesát miliónů korun přispěl z poloviny stát.
V Kněžicích na Nymbursku začali v lednu stavět za 116 miliónů korun kotelnu na biomasu, přičemž více než 94 miliónů získala obec z evropských zdrojů a z českého Státního fondu životního prostředí.
Právě biomasa, dřevní odpad či energetické plodiny, je nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem. V roce 2010 by se z ní mělo vyrábět až čtyřicet procent veškeré zelené elektřiny.
Na biomasu sází i Evropská unie. "Je to zdroj budoucí energie," řekl rakouský ministr zemědělství a životního prostředí Josef Pröll, jehož země právě Unii předsedá.
Rekordmanem ve využívání biomasy je podle údajů ČTK Lotyšsko, které s ní pokrývá třetinu své veškeré energie. Ve Švédsku je to čtvrtina a v Rakousku a Finsku pětina spotřeby. V Česku, Belgii či Velké Británii to je jen několik procent.
