Ministr financí Miroslav Kalousek, který návrhy připravil, detailní výpočty zveřejnit nechce. Přesto jsou výroky jeho i ostatních ministrů dost přesné na to, aby se daňová reforma dala v hrubých rysech popsat.

Předem je jisté, že reforma nikoho nepoškodí, přitom výrazněji pomůže polovině poplatníků, kteří berou víc než průměr, a rodinám s dětmi.

Podle analýzy Aktuálně.cz tak může daňová reforma přispět ke vzniku vyšší střední vrstvy. Dosud měli vedle úzké skupiny nejbohatších všichni velmi podobné příjmy. Tím by se sociální poměry v Česku přiblížily vyspělejším zemím Evropské unie.

Zatím jsou nejasné čtyři důležité otázky, které se týkají konkrétního nastavení reformy:

• 1) Ministři musí vybrat jednotnou sazbu daně z příjmu a daně z přidané hodnoty na úrovni mezi 17 a 19 procenty.
• 2) Musí stanovit, o kolik se ze současných pěti procent zvýší snížená sazba DPH budou vybírat v intervalu mezi 7 a 9 procenty.
• 3) Rozhodnou, jak budou vysoké odpočitatelné položky, může jít například o částku 100 tisíc na daňového poplatníka, odpočet však může být i nižší.
• 4) Musí rovněž stanovit, o kolik se sníží sociální výdaje. Přitom existuje plán, jak rychle uspořit deset miliard v nemocenské.

Daně zůstanou progresivní

Vládní verdikt v těchto otázkách se čeká v polovině března.

Foto: Aktuálně.cz

Ministři tak definitivně nastaví systém, který by měl snížit progresivitu, kdy bohatší platí vyšší daňové sazby. Reforma podle ODS měla původně zrušit každou progresi a každý zaměstnanec měl platit stejnou patnáctiprocentní sazbu daně z příjmu i stejnou sazbu pojistného. Celkové odvody státu (daň, pojistné od zaměstnance i zaměstnavatele) by tak dosáhly 33 procent všech mzdových nákladů.

Autor fotografie: Jaroslav Jiřička

Fakta

CO SE KOMU VYPLATÍ
PŘI ZMĚNÁCH DANÍ

• 1. Odečitatelné položky vs. daňová sazba

Lidem s nižšími příjmy se vyplatí, když jsou vyšší odečitatelné položky, které snižují daňový základ. Mohou být v některých případech tak velké, že zaměstnanec neplatí vůbec daň z přijmu. Naopak pro zaměstnance s příjmy nad 30 tisíc měsíčně jsou jednoznačně výhodné nižší daňové sazby: dvě procenta z půl milionu jsou slušné peníze.

• 2. Odečitatelné položky vs. daňová sleva

Odečitatelné položky například na dítě zvýhodňují především chudší rodiny. Daňové slevy za děti poznají všichni, zanedbatelné jsou až pro nejbohatší.

• 3. Vyšší DPH vs. nižší daň z příjmu

Pro domácnosti s nižšími příjmy je nepříjemné každé zvýšení dolní sazby DPH. Například polovina občanů s podprůměrnými příjmy utrácí za potraviny a bydlení, které jsou v dolní sazbě, 40 procent svých výdajů. Pro třetinu nejbohatších to není ani třetina.

• 4. Příjmy z nemocenské vs. nižší daně

Škrty v nemocenské se nemohou líbit občanům, kteří berou průměrnou mzdu a méně, protože nemocenská činí během prvních 30 dnů tři čtvrtiny jejich čistého platu. Kdo má dvojnásobek průměrné mzdy, dostane už jen 45 procent svého platu, kdo má trojnásobek, dostane necelou třetinu. Těmto lidem nemocenská potřebnou úroveň příjmů nezaručuje.

Miroslav Kalousek však dal jasně najevo, že progresi pouze sníží. Také on zavede jednotnou sazbu daně z příjmu, rozhodl se však obnovit praxi, při které poplatník snižoval daňový základ odpočtem za sebe případně i za děti nebo partnera.

Uvedl příklad, jak by sazby mohly vypadat: devatenáctiprocentní daň z příjmu, odpočet 100 tisíc za poplatníka a 30 tisíc za dítě. K tomu by zachoval daňovou slevu 6 tisíc korun na dítě.

V takovém případě by se současná daňová povinnost pro občana s hrubou mzdou 10 tisíc korun udržela na 30 procentech, u občana s platem 50 tisíc měsíčně by klesla ze 45 na 40 procent. Dobře placený občan, který by využil slevy na jedno dítě, by si tím ročně polepšil o 40 tisíc. Většina lidí, kteří berou od 15 do 30 tisíc, by se musela spokojit s částkou 4-8 tisíc korun ročně.
Autor projektu rovné daně Vlastimil Tlustý správně hodnotí Kalouskův postup jako popření základního principu rovné daně.

Lidoveckému ministrovi ovšem dává za pravdu mezinárodní srovnání. "Česká daňová progrese patří k nejmenším v celé Evropě," upozorňuje ekonom ČSOB Tomáš Sedláček na údaje OECD. Zdejší občan s dvěma třetinami průměrného příjmu zdaňuje své příjmy sazbou jen o 4,1 procenta nižší, než ten, kdo vydělá pět třetin průměrného příjmu.

Ze zemí Evropské unie jsou méně progresivní jen v Polsku a Nizozemsku, naopak Francouzi a Irové mají rozdíl v sazbách čtyřikrát vyšší.

Dolní sazba DPH poroste

Podle jediné Kalouskovy zveřejněné varianty příjmových daní nikdo neprodělá, není však tak výhodná pro občany s vyššími příjmy, jako byla původní Tlustého verze.

ODS tedy může tlačit, aby se progrese přece jen zmenšila. Mohou k tomu použít několik nástrojů. Zaměstnanec s platem 50 tisíc a jedním dítětem například ročně vydělá pět tisíc korun, pokud bude daň z příjmu sedmnáctiprocentní a odpočet se sníží ze 100 tisíc na 70 tisíc korun. Člověk s příjmem 15 tisíc by ovšem takovou změnou o pět tisíc korun ročně přišel.

Lidí s platem okolo 10 tisíc se takové posuny nedotknou, protože neplatí prakticky žádnou daň z příjmu.

Kalousek upozorňuje, že rozpočet musí zůstat stabilní. Proto je nutné výpadek u jednoho typu daní nahradit úsporou výdajů, případě zvýšením jiných daní.

"Dnes už se počítá pouze s variantami, kdy dolní sazba DPH půjde nahoru," řekl na dotaz Aktuálně.cz ministr financí.

Při licitacích o sazby různých daní je pro občany s příjmy nad 30 tisíc měsíčně výhodnější, když se dolní sazba DPH zvýší a umožní tak snížit sazbu daně z příjmu. U chudších občanů je tomu přesně naopak.

Pro bohatší je současná sazba nemocenské nevýhodná. Pokud se sníží a bude zároveň možné snížit daně, mohou na tom jen vydělat. Lidé z příjmy pod dvacet tisíc dosud mohli využívat nemocenskou jako útočiště, když nemuseli pracovat a zachovali dosavadní příjmy. Při výraznějších škrtech hovoří se až o třetině - by o výhodu přišli.

Vláda řekne, o kolik pomůže

Nemá pravdu kritika, že daňové reformy pravicové vlády výrazně pomohou jen několika desítkám tisíců nejbohatších.

Hranice není úplně přesná, ale občanům s příjmy nad 20-25 tisíc se už začnou Kalouskova opatření výrazněji vyplácet. Ještě víc jim pomůže, když vláda dá přednost nižším sazbám u daně z příjmu před vyššími odpočitatelnými položkami.

Lidem z vyšších příjmových kategorií pomůže, když nižší nemocenská a devítiprocentní dolní sazba DPH umožní srazit daň z příjmu na 17 procent.

Takový vládní verdikt by však zvýšil riziko pro zaměstnance s platem okolo deseti tisíc. Zvýšení dolní sazby DPH o 4 procenta může způsobit, že jeho tříčlenná domácnost odvede na daních ročně 3-4 tisíce korun víc než před reformou.

Nová střední třída

"Nechceme, aby daňový systém trestal úspěšné," vysvětlil Kalousek svůj hlavní motiv poslancům. Jinými slovy, chce změnit dosavadní vývoj v příjmech jednotlivých příjmových skupin.

"Do roku 1989 byly rozdíly v příjmech stále stejné, pak se začaly měnit," připomíná ve své studii Disparities in Earnings and Household Income in the Czech Republic sociolog Jiří Večerník. Rozdíly mezi bohatými a chudými se zvětšovaly až do konce devadesátých let, pak se však nůžky rozevírat přestaly.

V této chvíli je Česko rovnostářštější než většina postkomunistických zemí, například horní pětina Čechů má příjem v průměru čtyřikrát vyšší než dolní pětina, v Estonsku jsou na tom pětapůlkrát lépe.

Z vyspělejších zemích je v rozdělení příjmů Česku nejblíže liberální Velká Británie. Hlavní zvláštností obou zemí je fakt, že nejbohatší pětina bere skoro dvakrát víc než ta druhá nejbohatší.

Tím se liší například od více rovnostářského Švédska nebo Rakouska, kde druhá nejbohatší pětina bere jen o třetinu méně.

"Jedním z důvodů může být fakt, že řada zaměstnanců zahraničních firem bere také zahraniční platy," vysvětluje ekonom Sedláček.

Plánované daňové změny tedy mohou pomoci části střední třídy, konkrétně odborným zaměstnancům, technikům a části živnostníků, aby se po rakouském vzoru v příjmech přiblížili nejbohatším manažerům a podnikatelům.