Klínovec mají převýšit větrné elektrárny

Tomáš Fránek
20. 7. 2006 0:00
Praha - V blízkosti nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce se chystá kontroverzní výstavba větrného parku s pěti 120 metrů vysokými elektrárnami.
Takhle se loni stavěla větrná elektrárna v Břežanech na Znojemsku.
Takhle se loni stavěla větrná elektrárna v Břežanech na Znojemsku. | Foto: Aktuálně.cz

Po sporech o "větrníky" v nedalekém Božím Daru a Abertamech, kde lidé výstavbu odmítli, jde o další projekt v Krušných horách, která vyvolá bouřlivé reakce. A to nejenom na české, ale i na německé straně hranice.

Elektrárny, které mají být součástí větrného parku Klínovec společnosti Anew, mají totiž i s lopatkami dosáhnout výšky sto dvacet metrů, a pokud se postaví, stanou se novou dominantou krajiny a převýší i rozhlednu na vrcholu hory.

Elektrárna na dobu určitou

Připravovaný větrný park se už začal posuzovat kvůli vlivu na životní prostředí, do dneška se k němu mohou vyjádřit lidé i obce v regionu.

Firma Anew počítá s výstavbou větrného parku, nové trafostanice a příjezdové komunikace dlouhé asi jeden kilometr. Větrné elektrárny mají být na Klínovci dočasně, mají fungovat dvacet let.

Infobox

ČESKO A OBNOVITELNÉ ZDROJE

  • Česká republika podle ministerstva průmyslu a obchodu nesplní svůj cíl vyrábět v roce 2010 osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Země se k tomu zavázala při přístupových jednáních před vstupem do Evropské unie.
  • S využitím reálných možností všech obnovitelných zdrojů se země podle ministerstva průmyslu za čtyři roky může dostat zhruba na šest procent. V současnosti se v Česku vyrábějí z obnovitelných zdrojů asi čtyři procenta energie.
  • Podle ministerstva průmyslu a obchodu většina evropských států dosáhla navýšení výroby z obnovitelných zdrojů masivní výstavbou větrných elektráren. Česko ale má podmínky pro rozvoj větrné energie podstatně horší než třeba Německo, Španělsko, Dánsko nebo Velká Británie.
  • Stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu podporuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů především vyššími výkupními cenami, než je tomu u klasických elektráren Pro větrnou energii je to asi třikrát více, pro malé vodní zdroje zhruba dvakrát a pro sluneční energii více než desetkrát více.

 

Klínovec vysoký 1244 metrů si firma vybrala proto, že to jedno z míst, kde je v Krušných horách nejvyšší průměrná rychlost větru. Výši investice firma zatím nesdělila, náklady na výstavbu jednoho stožáru se ale pohybují v řádu desítek až stovek milionů korun.

"V lokalitě lze očekávat průměrnou roční rychlost větru 9,11 m/s ve výšce osmdesáti metrů. Větrný potenciál patří do nejvyšší kategorie hodnocení z hlediska území Krušných hor," uvedla firma v žádosti o posouzení vlivu na životní prostředí, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici.

Boží dar bude zase proti

S výstavbou větrného parku souhlasí město Jáchymov, které firmě pronajme pozemky a bude dostávat nájemné, jež by mělo být až čtyři miliony korun ročně. "Město s výstavbou elektráren souhlasí," uvedl ve stanovisku města jeho starosta Michael Kuneš.

Souhlas se ale nedá čekat od obce Boží Dar, vzdálené asi dva kilometry od Klínovce. Tam už jednou lidé v referendu výstavbu větrných elektráren odmítli. Starosta Božího Daru Jan Horník označil výstavbu větrného parku u vrcholu Klínovce za zrůdnost nejhoršího kalibru.

Nesouhlas se dá čekat také z německé strany hranice, kde tamní obce protestovaly už proti výstavbě elektráren v obci Boží Dar, ty přitom byly nižší než ty plánované na Klínovci.

Podle odborného posudku, který je součástí posouzení vlivu na životní prostředí, je celý záměr z pohledu krajinného rázu sice akceptovatelný, měly by se ale postavit čtyři místo pěti stožárů.

Oblíbené Krušné hory

Krušné hory jsou právě kvůli síle větru místem, které si investoři pro výstavbu větrných elektráren vybírají v Česku nejčastěji. Tři kilometry od připravovaného větrného parku Klínovec tak už fungují tři věrné elektrárny vysoké osmdesát tři metrů.

Nejasnosti zatím panují okolo největšího projektu výstavby větrných elektráren v Krušných horách. Ten počítá s dvěma stovkami větrných elektráren za patnáct miliard.

O projekt se totiž dohadují bývalí partneři, anglická společnost Virtual Utility a česká Proventi. Angličané, kteří svoji účast na projektu zastavili, celou situaci označují za skandál a zmařenou investici, Proventi ale v přípravách pokračuje.

Firma už podepsala dohodu s Českou spořitelnou o podpoře a financování projektu. "Jsme přesvědčeni, že projekt Větrný park Chomutov má jedny z nejlepších podmínek pro realizaci," píší zástupci banky v dopise, který nedávno dostali starostové několika obcí v Krušných horách.

Spořitelna potvrdila, že počítá s investici ve výši asi šesti miliard korun. Do projektu se chce zapojit také energetická společnost ČEZ, ta ale čeká na to, jak se podaří vyřešit spory mezi majiteli.

 

Právě se děje

Další zprávy