Investice do lidí je také důležitou investicí do vědy

Viktor Vondra Viktor Vondra
30. 3. 2013 22:51
Václav Hořejší: Špičkové pracoviště musí vytvářet i dobré podmínky pro své zaměstnance
Profesor Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR
Profesor Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR | Foto: ÚMG AV ČR

„To hlavní, oč nám jde, není jen kvalitní vědecké prostředí. Stejně důležité je vytvářet dobré podmínky pro zaměstnance, abychom si je udrželi a aby se v práci cítili spokojení a mohli se na ni plně soustředit," říká Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

V čele špičkového vědeckého pracoviště stojí profesor Hořejší od roku 2005 a vedle nepopiratelných vědeckých a výzkumných úspěchů ústav pod jeho vedením významně pokročil i v oblasti společenské odpovědnosti, především v péči o zaměstnance a v prorodinné politice.

„S trochou nadsázky by se dalo říct, že jediné, co nám tu ještě chybí, je plavecký bazén," směje se profesor Hořejší při vypočítávání benefitů, jež mohou zaměstnanci od ústavu očekávat. Kromě těch, které už v odpovědných firmách začínají patřit ke standardu, zmiňuje třeba posilovnu a squashovou halu.

„To už je myslím docela luxus. Vybudovali jsme ji sice my, ale neslouží jen nám, nýbrž všem ústavům Akademie věd tady v krčském areálu - a ten je druhým největším areálem Akademie věd vůbec," poznamenává profesor Hořejší s tím, že do tohoto projektu se pustili ještě před krizí, v situaci, která byla ekonomicky daleko příznivější.

V čem je ale ústav skutečným průkopníkem, je vlastní mateřská škola přímo v areálu. „Myslím, že mezi ústavy Akademie jsme byli první, kdo něco takového zřídil. Prvotní impuls přišel na jedné z porad, na nichž jsme vymýšleli, co dalšího bychom mohli pro zaměstnance ústavu udělat, a pak se toho chopili dva z mých nejbližších spolupracovníků, kteří měli sami malé děti," vzpomíná na zrod projektu Václav Hořejší.

Podle něj nebylo těžké věc prosadit, i když ji jako ředitel musel nejprve zdůvodnit a obhájit před radou instituce i před dozorčí radou. U obou se ale setkal s pozitivní reakcí. „Daleko těžší bylo uvést všechno do života. Tím, že jsme byli mezi ústavy první, museli jsme nejen získat řadu potřebných povolení, ale promyslet také, jak to všechno bude fungovat po technické a organizační stránce, jestli budeme školku provozovat vlastními silami, nebo to svěříme firmě... Nakonec jsme se rozhodli pro společnost Firemní školky s.r.o. - a spolupráce s nimi je vynikající, jsou to profesionálové. Provozovatelem školky je Mateřská škola Akademie věd ČR s.r.o., školka má velmi kvalitní personál a rodiče jsou nadšení. Že to bylo dobré rozhodnutí, o tom svědčí i fakt, že chválou na adresu školky dnes nešetří ani někdejší kritici projektu, kteří se báli, že to bude znamenat jen další zvýšení nákladů," říká Václav Hořejší.

Školka je dnes obsazena z 90 % dětmi zaměstnanců ústavu; pokud jí zbývají volná místa, mohou ji navštěvovat i děti rodičů z jiných pracovišť v areálu Akademie věd. Komerční cena je asi deset tisíc korun měsíčně za jedno dítě, pokud je ve školce celodenně. „Není to málo, ale vychází to z nákladů," říká profesor Hořejší. „Ale my jsme to od samého začátku našim zaměstnancům dotovali, takže platili polovinu, a loni jsme na to získali od Magistrátu hl. města Prahy dotaci, která je spolufinancována Evropským sociálním fondem, takže se cena pro naše zaměstnance ještě významně snížila."

Dotovat školku si ústav mohl dovolit, protože nečeká jen na peníze z veřejných rozpočtů. „I když je naší prioritou základní výzkum, léta spolupracujeme s několika biotechnologickými firmami, kterým licencujeme některé vedlejší produkty své práce," říká profesor Hořejší. „A kdybychom vzali jejich celkový obrat za ta léta, co existují, je to mnoho set milionů korun. Z toho nám samozřejmě plynou příjmy z licenčních poplatků. A také ze společných projektů. Na ty peníze bychom jinak nedosáhli, protože jde o speciální programy vypisované právě na spolupráci s průmyslovou sférou."

Jako vrcholový manažer pokládá i zmíněné dotace školky za účelně vynaložené peníze. „Pracuje u nás velké množství mladých lidí, máme tu přes 90 doktorandů. Většina z nich po získání doktorátu odchází na postdoktorální pobyty a my bychom byli rádi, kdyby se k nám zvláště ti nejlepší vraceli. A pokud jim budeme moci nabídnout něco navíc, co je tu udrží a díky čemu se tu budou moci soustředěněji a bez stresu věnovat své práci, je to jen dobře. Jistě, mohli bychom za ty peníze taky nakoupit další špičkové přístroje. Ty jsou nepochybně důležité. Ale investice do špičkových lidí je také investicí do vědy. A možná tou nejdůležitější," říká profesor Hořejší.

(Článek vyšel v časopisu CSR fórum 3/2013)

 

Právě se děje

Další zprávy