Stačí otočit kohoutkem - a voda teče. Je to něco tak samozřejmého, že nad tím nikdo nepřemýšlí. Ale bude to platit i za třicet, za padesát let? Jaká bude kvalita naší vody ve druhé polovině tohoto století. A budeme jí vůbec mít dost?
Odpověď na tyhle jen zdánlivě akademické otázky zatím hledají jenom experti. Podle nich i ty nejoptimističtější scénáře vývoje ukazují, že bychom už dnes měli promýšlet řešení pro časy, kdy se u nás projeví důsledky oteplování - lhostejno, zda jde o přirozený přírodní cyklus, nebo vliv člověka. Právě tohle bylo jedním z hlavních témat březnové odborné konference„Voda 2013", již uspořádal časopis CSR fórum.
I Česko musí hledat řešení
Po úvodním slovu Michala Broži, vedoucího Informačního centra OSN v Praze, vysvětlil ve své přednášce Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, že klimatické změny, k nimž dochází, budou mít nevyhnutelně významný dopad na vodní zdroje.
Pro území České republiky bylo zpracováno několik vědeckých scénářů; i ten nejoptimističtější ale počítá s tím, že dočkáme oteplení v průběhu zimy i léta, což bude mít i vliv na rozložení srážek v průběhu roku; podle pesimistického scénáře by měl například poklesnout odtok vody v celé Sázavě nebo na Rakovnicku o více než 50%, což znamená, že v průběhu sušších a teplejších let by mohla koryta řek zcela vysychat.
Konference Voda 2013
Odbornou konferenci „Voda 2013" uspořádal 21. března v pražském hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre časopis CSR fórum a v rámci Mezinárodního roku vodní spolupráce ji zaštítilo Informační centrum OSN v Praze. Odbornými partnery byly VÚV TGM a platforma Byznys pro společnost, která v rámci konference organizovala workshop na téma „Co mohou dělat firmy pro udržitelnost vodních zdrojů". Generálním partnerem konference byla společnost Heineken ČR.
Kdyby se naplnil tento scénář, který je modelovaný pro léta 2071 až 2100, vysychání by se týkalo například i středního Labe. Čímž by nastal obrovský problém - vodu by neměl ani průmysl ani zemědělci. Pokud by se to takto vyvíjelo, bylo by potřeba v zimních měsících využívat zadržovací nádrže a dorovnávat objem vody.
Ale zvýšení objemu srážek v průběhu zimních měsíců a snížení srážek v měsících letních předpokládá i scénář optimistický. Problém je, že když srážky dopadají v zimních měsících, země je buďto nasycená, nebo zmrzlá a není schopna do sebe vodu infiltrovat. Takže voda odteče po povrchu a nelze ji přirozeným způsobem v krajině zachytit. Proto se stále častěji diskutuje o chráněných lokalitách, vhodných pro budoucí akumulaci vod. A to je na tom Česká republiky ještě dobře - sice se změní rozložení srážek v čase, ale nezmění se jejich roční úhrn. V tomto ohledu na tom budou jiné země mnohem hůř.
Od plýtvání k ekologické katastrofě
Profesor Přírodovědecké fakulty UK, hydrolog Bohumír Janský, se ve svém vystoupení soustředil na problémy s vodou v globálním měřítku; v roce 2040 nebudou mít podle prognózy Světové banky přístup k pitné vodě až 2/3 světové lidské populace. Na příkladu Aralského jezera ukázal, jak tragické následky může mít neodpovědné hospodaření s vodou.
Kdysi čtvrté největší jezero na světě dnes už v podobě, v jaké ho pořád zachycuje řada map, neexistuje. Vodu řek, které ho napájely, začali v Uzbekistánu na konci 50. let minulého století využívat k zavlažování zemědělských ploch v poušti a jak se tyto plochy rozrůstaly, dramaticky klesal přítok vody do jezera, které tak ztratilo asi 90% někdejšího objemu a více než dvě třetiny rozlohy. Právě množství sladké vody, jež se používá na zavlažování zemědělských ploch, představuje jeden z největších problémů v hospodaření s tímto stále vzácnějším zdrojem.
Hlavní odborný panel uzavřelo vystoupení docentky Ivy Čihákové, proděkanky Fakulty stavební ČVUT v Praze, jež se zabývala především historií a současným stavem vodárenství u nás a technickou problematikou spojenou se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou.
Byznys nemůže stát stranou
Dopolední blok konference završil panel, v němž se problematikou hospodaření s vodou z hlediska byznysu zabývali Tomáš Kosmák, ředitel a vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice, technický ředitel společnosti Veolia Voda ČR, Slovensko a Polsko Ondřej Beneš a Iva Svobodová, vedoucí útvaru inženýringu vodních elektráren ČEZ.
Po diskusi pak odpoledne konference nabídla ještě dva workshopy - akademický na téma Budoucnost vodních zdrojů v ČR a „byznysový" na téma Co mohou udělat firmy pro udržitelnost vodních zdrojů.
„Odborná konference Voda 2013 byla určena především těm zástupcům byznysu, médií, neziskových organizací a veřejnosti, kteří vnímají vztah k vodě jako klíčovému zdroji budoucnosti se starostlivostí dobrého hospodáře," řekl moderátor akce Michal Růžička, šéfredaktor časopisu CSR fórum, který akci pořádal. „Jde o další z řady veřejných diskusí, jimiž se náš časopis snaží upozorňovat na témata, která zdejší veřejnost zatím považuje za příliš vzdálená, i když tomu tak není."
