Dialog s partnery pomáhá. Ale nesmí být formální

rum
31. 1. 2012 16:00
Otevřená diskuse je moderním způsobem, jak otestovat nastavenou strategii
Foto: Ludvík Hradilek

V českém prostředí není mnoho případů, kdy by firmy vedly otevřený - a aspoň částečně veřejný - dialog se svými stakeholdery, klíčovými partnery na trhu. Důvodů je celá řada: někdy je těžké stakeholdery oslovit, dát dohromady, anebo vůbec identifikovat. Jindy chybí odvaha, nápad, anebo příklad zvenčí.

Přitom tzv. stakeholder´s dialogue je jedním z moderních způsobů, jak si firmy mohou v rámci své odpovědnosti otestovat nastavenou strategii a plnění cílů.

Ačkoli se v Česku dialog se stakeholdery často zjednodušuje na PR aktivitu, není možné jej považovat za pouhou součást externí komunikace firmy. Je-li dialog skutečně otevřený, představitelé společnosti se v něm vlastně dovídají víc, než zástupci „vnějšího světa". V rámci takového dialogu nemluví především firma, ale ti, kteří mají z povahy svého profesionálního či občanského postavení co říci k jejímu působení.

Manažeři naslouchají

„Skutečný dialog se stakeholdery vždycky svědčí o upřímné snaze konkrétní společnosti řešit citlivé a kritické otázky spojené s předmětem jejího podnikání," říká Táňa Chudáčková z platformy Byznys pro společnost, která se tzv. „stakeholder´s dialogue" - ve spolupráci s organizacemi CSR Europe a Business in the Community - koncepčně věnuje.

Ale jak takový dialog uskutečnit?

Se zajímavým modelem pracuje třeba společnost Provident Financial, která v letech 2010 a 2011 zorganizovala kulatý stůl, k němuž pozvala představitele všech myslitelných skupin stakeholderů: zástupce státu (finančního arbitra), spotřebitelských sdružení, neziskových organizací, médií, odborných společností, agentur pro výzkum veřejného mínění či vlastních externích obchodních zástupců. Samozřejmě, že se diskuse zúčastnili také manažeři společnosti, ale ti neseděli za předsednickým stolem. Stejně jako ostatním účastníkům kulatého stolu, i jim udílel slovo nezávislý moderátor, který diskusi řídil.

Představitelé Provident Financial připouštějí, že nápad uskutečnit tuto otevřenou diskusi, v níž hodlají pokračovat i v roce letošním, byl reakcí na skutečnost, že se firma v České republice dlouho potýkala se špatnou reputací. Její příčinou byla právě chybějící komunikace se stakeholdery v době, kdy britský Provident vstoupil na náš trh. Nikoho tehdy nenapadlo, že obchodní model Providentu, který v Anglii fungoval už 130 let, v Čechách narazí na bariéru nepochopení.

Kulaté stoly pomohou odhalit slabiny

Tento obraz se zřejmě mění. Účastníci dialogu, kteří zažili oba dosavadní ročníky, například říkají, že Provident Financial nepřistupuje k diskusi formálně. V průběhu loňského roku zapracoval do svých aktivit řadu připomínek z kulatého stolu roku 2010 - a jedním z výsledků je i poslední vydání indexu etického úvěrování, který připravuje Člověk v tísni; Provident Financial je v něm řazen mezi nebankovními finančními institucemi na prvním místě.

Neexistence dlouhodobého dialogu mezi klíčovými stakeholdery se projevuje nejen v byznysu, ale i v řadě dalších oblastí, třeba sociální a bezpečnostní. Například událostem na Šluknovsku mohl předejít koncepční dialog všech zúčastněných stran. Bez podobně zaměřených „kulatých stolů" není schopen odhadnout slabiny ve vlastní strategii nikdo.

„Víme, že pokud máme unikátní obchodní model, musíme ho o to více vysvětlovat. Také je pro nás důležitá zpětná vazba na etické principy, které přebíráme z Velké Británie a v našem prostředí nejsou běžné," říká Aleš Janků, ředitel oddělení vnějších vztahů  v Provident Financial.

Táňa Chudáčková z platformy Byznys pro společnost se dívá na podobné sympatické pokusy obecněji: „Zejména s ohledem na ekonomicky citlivou situaci, kdy odpovědnost všech finančních institucí bude zkoušena v každodenních problémech klientů, bude důležité, jak vysoký je standard podobného dialogu u všech bankovních i nebankovních institucí."

 

Právě se děje

Další zprávy