Brno - Lidé mají právo získat sociální dávky na bydlení, i když bydlí trvale na svých chatách a chalupách.

Lidé, kteří bydlí v nájemních bytech, mají nárok na větší podporu od státu než ti, kteří si pořídili vlastní bydlení nebo žijí v družstevních bytech. Podle soudu to není diskriminace.

Nejvyšší správní soud tak ve dvou případech jednoznačně rozhodl, jak se má v Česku nakládat s dávkami na bydlení. Verdikty soudu jsou součástí sbírky nejdůležitějších rozhodnutí a slouží jako vodítko pro posuzování podobných případů.

Miliardy na bydlení

Peníze určené pro lidi, kteří nemohou platit svoje náklady na bydlení, jsou jednou z nejčastěji vyplácených dávek. Stát tak rozdá lidem v dávkách na bydlení přes tři miliardy korun ročně, loni příspěvek na bydlení rostl nejvíce ze všech sociálních dávek.

Ve sporu o příspěvek na bydlení soud musel posoudit případ z Děčínska. Tam úřady a později i krajský soud odmítl přiznat příspěvek na bydlení pro muže, který měl trvalý pobyt hlášený v rekreačním domě v obci Nová Chřibská.

Podle úřadů a soudu je příspěvek vázaný na bydlení v konkrétním bytě, to, že někdo má trvalý pobyt v chatě nebo chalupě, není pro přiznání dávky podstatné.

Muž si proto stěžoval u Nejvyššího správního soudu. "Nepřiznání příspěvku na bydlení jenom proto, že někdo bydlí v objektu určeném k individuální rekraci, je diskriminační," uvedl muž ve stížnosti.

Soudci muži vyhověli. Podle nich je podstatné to, že muž nemá jiné bydlení, ale vlastní pouze tento rekreační objekt. A není žádný důvod takové lidi s žádostí o podporu určenou lidem na bydlení vylučovat, i když politici nijak v zákoně neupravili, kdo vlastně má na dávku nárok.

"Z hlediska posouzení vzniku nároku na dávku totiž nelze vysledovat objektivní a rozumné důvody, proč odlišovat osoby prokazatelně trvale bydlící ve stavbě určené k individuální rekreaci, kterou vlastní, a zároveň nedisponují dalším právním vztahem k bytu nebo obytné místnosti," uvedli soudci.

Diskriminace je i není

Soudci naopak diskriminaci neuznali ve sporu o nižší podporu, kterou dostávají lidé bydlící v družstevních bytech. Muž z Olomoucka se totiž začal soudit kvůli tomu, že jako člověk bydlící právě v družstevním bytě dostal o 56 korun nižší dávku od státu než lidé, kteří žijí v nájemních bytech.

"Z pohledu sociální pomoci by se lidé neměli rozdělovat na skupiny, ale mělo by se vycházet z aktuální sociální situace každého z nich. Jde o diskriminaci," uvedl muž ve stížnosti.

Podle Nejvyššího správního soudu ale jde v případě vyplácení vyšších dávek pro lidi v nájemních bytech o přirozenou snahu politiků reagovat na různé ekonomické postavení lidí. A soudci odmítli předložit u Ústavního soudu návrh na zrušení zákona, který rozdílnou výši dávek umožňuje.

Stát má podle Nejvyššího správního soudu právo rozlišovat podle podmínek u jednotlivých typů bydlení a podle toho určovat výši sociálních dávek.

"Nejde o počínání, které by mělo rozměr neodůvodněné diskriminace či znemožnění přístupu k sociální pomoci poskytované státem," rozhodl senát soudu vedený soudcem Petrem Průchou.