Staví zelenou čtvrť, ale "nulové" domy zatím netáhnou

Veronika Skálová Veronika Skálová
18. 6. 2009 10:37
Patnáct kilometrů od Brna vzniká ekologický "satelit". Zatím stojí nízkoenergetické domy.
Dvanáct domků splňuje podmínky nízkoenergetického bydlení. Kvazi nulové domy přibudou později.
Dvanáct domků splňuje podmínky nízkoenergetického bydlení. Kvazi nulové domy přibudou později. | Foto: Veronika Skálová

Syrovice - Řada dvanácti rodinných domků na okraji Syrovic nedaleko Brna, na první pohled vypadá jako zárodek jakéhokoliv jiného „satelitu". Jen snad domy v ulici nejsou tolik natěsnané a vyhlížejí o něco kompaktněji než jiné stavby v rychle rostoucích koloniích poblíž velkých měst.

Rozdíl by nejlépe vynikl při porovnání ročních účtů za energie. Patrové domky na okraji Syrovic jsou zárodkem unikátní „zelené" čtvrti, kterou by po dostavbě mělo tvořit 79 nízkoenergetických domů a domů s nulovou energetickou náročností.

Dům si na sebe „vydělá"

„Tento druh, kterým říkáme kvazi nulové domy, je kromě celkové energetické úspornosti vybavený také tepelným čerpadlem a fotovoltaickou elektrárnou. Jižní Morava je kraj s vysokou svítivostí slunce, využít tohoto způsobu ekologické výroby energie je tedy výhodnější než jinde," vysvětluje Zdeněk Král, ředitel společnosti Starex, která nízkoenergetické městečko staví.

A hned upozorňuje na tvar střech domků v již dokončené ulici. Nejsou sedlové, jak bývá obvyklé, ale takzvaně stanové, tedy ve tvaru čtyřbokého jehlanu.

„Na takovou střechu se panely fotovoltaické elektrárny jednodušeji umisťují - ať už je stavba situována jakkoliv, některá část střechy vždy směřuje k jihu," popisuje.

Elektrárna na střeše, tepelné čerpadlo a dotace z programu Zelená úsporám pak podle něj zajistí nulové náklady na energii.

Sklep je luxus

Podoba domků vznikala postupně šest let přímo ve společnosti Starex. Její lidé sbírali zkušenosti od svých klientů i ze studií z Česka i ze zahraničí. Projektanti nejprve „nakreslili" podobu prvního patra, v němž se počítá se dvěma až třemi ložnicemi. Podkrovní úkos a střešní okna v něm však nenajdete.

„Cílem bylo omezit nevyužitý prostor, který je však třeba vytápět, na minimum. Proto nemají ložnice typickou podkrovní šikminu, ale normální rovné zdi. Prostor pod zešikmením střechy je totiž zbytečně nevyužitý. Patro je také v ideální případě rozdělené do tří menších ložnic, které lze snadněji vytopit než větší místnosti," vysvětluje Král ve vzorovém domě, který je součástí ulice.

Ve čtvercovém domku také nejsou žádná rohová okna, která by znamenala zbytečnou ztrátu tepla, ale například ani sklep.

„Podsklepení je podle nás zbytečný luxus. Podzemní prostory jsou náročnější na hydroizolaci, znamená to další schodiště a zbytečné energetické ztráty. Navíc k domkům patří 400 čtverečních metrů pozemku, na kterém lze postavit zahradní domek, kde lze velkou část věcí uskladnit," argumentuje Král.

Nulovým domům nepřejí banky

První obyvatelé se do nízkoenergetických domů v Syrovicích nastěhovali před dvěma lety. Pokud by měli zájem, mohou si v budoucnu připlatit za tepelné čerpadlo i fotovoltaickou elektrárnu. Jen energetická náročnost jejich domu je stále o trochu vyšší než u plánovaných domů s nulovou energetickou náročností.

„Jde o úředně stanovené normy. Všechny nově postavené domy budou spadat do energetické třídy B, která umožňuje čerpání dotací. Prvních pět domů je již prodaných. Ale pouze jako nízkoenergetické domy, které jsou levnější než kvazi nulové domy. Ty stojí o 800 tisíc víc, což pokrývá náklady na technické vybavení a lepší izolaci kvůli splnění norem," vysvětlil Král.

Zatímco nízkoenergetická varianta přijde i s pozemkem na 3,2 milionu, dům s nulovou energetickou náročností přijde na 4 miliony.

Podle něj to není tak, že by lidé o „nulové" domy neměli zájem. Pochopení prý postrádají spíš banky, které často mladým lidem neumožní vyšší hypotéku. Jako developer je však Zdeněk Král odhodlaný počkat s další výstavbou, až se lidé začnou o kvazi nulové domy zajímat.

Luboš Klíčník a jeho dům.
Luboš Klíčník a jeho dům. | Foto: Veronika Skálová

Úspora byla nečekaná

Luboš Klíčník byl se svou rodinou jedním z prvních, kdo se do nové ulice nastěhoval. Když spolu s manželkou dům kupoval, netušil, že bude nízkoenergetický.

„Vyhovovala nám hlavně lokalita, oba máme práci na jižním okraji Brna a zároveň jsme celý život žili na venkově. Zálohy na elektřinu jsme nastavili nízké, ale vyúčtování jsme se trochu obávali. Nakonec ale roční náklady na elektřinu i vodu nepřesahují 32 tisíc. A to máme malé dítě," chválí svou volbu Klíčník.

Za letošní rok plánuje ušetřit ještě o něco víc, protože se chystá topit novým krbem. Na fotovoltaickou elektrárnu se však zatím nechystá. „I když se říká: nikdy neříkej nikdy. Současná úspornost nám však zatím vyhovuje," dodává.

 

Právě se děje

Další zprávy