Brusel - Evropská komise se bude do hloubky zabývat přebytkem německého zahraničního obchodu, který je podle kritiků zčásti vyvoláván uměle a škodí světové ekonomice.

Oficiální zahájení šetření, o kterém se již nějakou dobu mluvilo, oznámil ve středu v Bruselu šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

Německo s kritikou nesouhlasí. Přebytek podle něho způsobuje vysoká konkurenceschopnost německých firem a vysoká světová poptávka po jejich zboží.

Evropská komise nyní podrobně prozkoumá ekonomická data za poslední tři roky. Pokud by došla k názoru, že značný převis vývozu nad dovozem skutečně způsobuje problémy jak německé, tak evropské ekonomice, muselo by Německo přijmout kroky k nápravě této situace.

A kdyby Berlín tento problém nevyřešil, hrozí mu případně pokuta do výše 0,1 procenta hrubého domácího produktu. Loni dosáhl německý HDP přes 2,6 bilionu eur. Pokuta by tedy mohla vystoupat až na úroveň zhruba 2,6 miliardy eur, což je zhruba 70 miliard korun. K tomu je ovšem daleko.

Evropský komisař pro měnovou politiku Olli Rehn, který byl alespoň v médiích motorem "tažení" za prošetření skutečného stavu, už na začátku týdne mírnil vášně: "Nejde o nic jiného než o začátek věcného dialogu, který by měl včas pojmenovat případné problémy a věnovat se jim," řekl a dodal, že mu jde o analytickou a nikoli politickou debatu.

Podpořte domácí poptávku

Kritici Německu vyčítají, že za vysokým přebytkem zahraničního obchodu je z velké části utlumená domácí poptávka. Pravidelná hodnotící zpráva ministerstva financí Spojených států zveřejněná na konci října zvolila vůči Německu nezvykle ostrá slova, když doslova mluvila o bezkrevné domácí poptávce.

Ta následně nemotivuje ke zvýšenému dovozu a tradiční exportní ekonomika tvoří rekordní přebytky, které (nejen) podle amerického ministerstva financí brzdí ekonomický růst v ostatních zemích a vyvolávají reálnou hrozbu deflace nejen pro eurozónu.

Německo se tak v kritické zprávě amerického ministerstva dostalo po bok tradičně kritizovaných ekonomik - Číny, Japonska a Jižní Koreje. Zpráva s nelibostí upozorňuje na fakt, že německá ekonomika vytvořila za rok 2012 větší přebytek než Čína. Podle Mezinárodního měnového fondu to bylo 239 miliard dolarů (zhruba 4,78 bilionu korun) v německém podání a 193 miliard dolarů v podání Číny.

Naposledy v říjnu německý přebytek dosáhl na 20,3 miliardy eur a o šest procent překonal referenční úroveň, kterou stanovila EU pro určení nadměrného přebytku. Během prvního půlroku byl zhruba sedm procent nad referenční úrovní. Evropská komise tak zahájení kontroly neopírá jen o argumenty kritiků, ale i o statistická data.

Kritici navrhují Německu konkrétní opatření. "Vyšší mzdy podporují vyšší domácí poptávku, proto by země měla pro zvýšení mezd udělat co možná nejlepší podmínky. Řešením by například bylo daňové zvýhodnění a úlevy pro lidi s nízkými příjmy," říká například Olli Rehn. Německá vláda dostává také rady, že by měla zvýšit například investice do infrastruktury.

Rada ministrů EU už v červenci požadavek na posílení německé domácí poptávky podpořila. Německo tedy nekritizují jen "bruselští úředníci" a Spojené státy, ale své výhrady vůči němu mají i evropští partneři.

Oslabení silných neposílí slabé

Německo však takovéto názory odmítá. "Kritika vysokých přebytků běžného účtu platební bilance je neopodstatněná," citoval list Die Welt interní analýzu ministerstva hospodářství. Vysoké obchodní přebytky podle této analýzy nejsou důsledkem nízkých mezd, ale spíše silné konkurenceschopnosti německé ekonomiky a vysoké světové poptávky po zboží vyrobeném v Německu.

Německé ministerstvo hospodářství v analýze dále tvrdí, že správnou cestou ke snížení německého obchodního přebytku je posílení konkurenceschopnosti obchodních partnerů, a ne umělé oslabení konkurenceschopnosti Německa. To by podle ministerstva mohlo podkopat důvěru finančních trhů v německou ekonomiku, což by znamenalo hrozbu pro stabilitu celé eurozóny.

Také šéf Evropské centrální banky Mario Draghi v minulých dnech zdůraznil, že hospodářskou nerovnováhu v eurozóně je zapotřebí překonat bez oslabení nejsilnějších ekonomik. "Oslabení silných neposílí slabé," uvedl Draghi na ekonomické konferenci v Hamburku.

Politici by se podle Draghiho neměli snažit podkopávat konkurenceschopnost Německa, ale spíše usilovat o zvýšení konkurenceschopnosti vlastních zemí. Draghi rovněž upozornil, že Německo, které již dříve provedlo reformy na trhu práce, by jim v tomto směru mohlo sloužit za příklad.

Analytik společnosti Patria Tomáš Vlk si nemyslí, že by Německo drželo mzdové náklady uměle na uzdě, jak mu je podsouváno. "Jde o silně sociální stát, jehož konkurenceschopnost není založena na armádě superlevných dělníků. Jednotkové mzdové náklady v Německu za poslední roky klesly relativně k jiným zemím eurozóny, což je často argumentem kritiků," říká.

"Jenže relativní vývoj nám neříká, jestli Německo drželo náklady na uzdě a ostatní se dostali výš, nebo zda bylo Německo výš a ostatní ho doháněli. Spíš to vypadá na to druhé," dodává Vlk.

Podle studie německého statistického úřadu byly hodinové náklady práce (včetně nemzdových) v Německu loni nad průměrem eurozóny. "Byly sice nižší než ve Francii, ale vyšší než v Itálii a výrazně nad úrovní ve Španělsku či Portugalsku. U zpracovatelského průmyslu, který je klíčovým vývozcem, je odstup Německa od průměru ještě větší," porovnává Vlk.

I tyto argumenty bude muset nyní vzít Evropská komise při své analýze v potaz.