Budapešť - Maďarská vláda má nový způsob, jak udržet v zemi mladé lidi a donutit je tak přispívat právě do její státní kasy.
Ti, kteří studují na vysokých školách zdarma, musí podepsat smlouvu, že následně několik let neodejdou do zahraničí, aby tak státu vrátili jeho investici. Počet let není fixně daný, závisí na tom, jakou dobu student na univerzitě strávil a jak moc tím zatížil státní rozpočet.
Například roční náklady na studium medicíny se v Maďarsku pohybují okolo dvou milionů forintů (necelých 180 tisíc korun). Celý program obvykle trvá šest let. Podle serveru BBC pak potrvá absolventovi deset let, než na daních to, co ušetřil na školném, vrátí.
Chcete naše daně? Zajistěte slušný život
"Jsme v zemi uvězněni naší vlastní vládou," stěžuje si budoucí vysokoškolák Gergo Birtalan.
"Proč by běžní Maďaři měli platit za výuku odborníků, kteří okamžitě po promoci odejdou za lepším do západní Evropy nebo Spojených států?" argumentuje kabinet Viktora Orbána.
"Jasně, to chápu, ale proč by měli absolventi zůstávat v Maďarsku, když tu mají mizerné pracovní podmínky a nemají tu šanci na slušný život? Ne každý je mesiáš nebo misionář," komentuje Birtalan s tím, že podobným krokem vláda akorát podpoří odchod mladých lidí na zahraniční univerzity, kde jim nikdo nebude říkat, "co studovat a kde pak pracovat".
"Mladí Maďaři nemají žádný racionální důvod v zemi zůstávat, jediné, co je tu drží, je citové pouto," myslí si jeden z lékařů Gábor Forrai. Ten mimo jiné upozorňuje, že zatímco průměrný plat v zemi představuje 700 eur, typický lékař jich například obdrží pouze 400.
Orbán také zdůrazňuje, že absolventi univerzit by měli zůstat doma a podporovat v těžkých časech rodiče, místo aby jim posílali pohledy z ciziny.
"Samozřejmě že bychom to dělali, kdyby tu byl životní styl a standardy, které by stály za to," reaguje Dorottya Karsay. Ta patří do skupiny mladých aktivistů, kteří proti novému pravidlu protestují. Maďarský boj s odlivem mozků podle nich narušuje volný pohyb osob, který by mělo členství v Evropské unii garantovat.
Ekonomy ani právníky už nepotřebujeme
Kromě toho, že všichni, kteří vystudují bez školného, musí určitý počet let v zemi následně odpracovat, se kabinet také rozhodl regulovat počet volných míst na univerzitách. Důvod? Aby země měla jen ty absolventy, které "potřebuje" - v první řadě z technických oborů.
Tuto změnu přitom vláda oznámila letos v únoru, pouze týden před uzávěrkou přihlášek na vysoké školy. Počet volných (neplacených) míst se snížil o čtyřicet procent, největší redukci zažily ekonomické či právnické obory. Na ty se letos například dostalo v celé zemi pouze padesát zájemců.
Jedním z důsledků zmíněného opatření je, že se řada budoucích vysokoškoláků rozhodla pro jiné (rovněž podporované) obory, které je ovšem nezajímají a jimž se ani v budoucnu nechtějí věnovat. Kvůli tomu, že změna přišla na poslední chvíli, jim chybí úspory na to, aby využili další místa, kde se již studuje za školné. Ochotou brát si na studium úvěry přitom Maďaři, kteří mají za sebou jednu z nejhorších měnových krizí v Evropě (domácnosti i podniky se zadlužily ve švýcarských francích, které následně prudce zdražily), neoplývají.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
