Euro je čmelák, řekl Supermario. A vrátil Evropě naději

Karel Toman
27. 7. 2012 16:09
Šéf ECB Mario Draghi udělá pro euro "cokoliv". Zřejmě ale opět až po politicích
Foto: Aktuálně.cz

Frankfurt - Kdo by hádal, že novou lavinu obav o osud eura, která se řítila trhy počátkem týdne, zastaví hmyz? Asi nikdo. Ale stalo se.

"Euro je jako čmelák. Je to zázrak přírody, protože by neměl létat, ale létá," prohlásil ve čtvrtek prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve svém parádním, vesměs spatra přednášeném projevu.

Pár minut na to začaly burzy smazávat ztráty, které od začátku týdne nasbíraly, a euro posílilo proti dolaru nejvíc za déle než měsíc.

Na trzích zavládla naděje, že centrální banka něco velkého chystá. Ale co? A kdy?

"Supermario" Draghi už poněkolikáté dokázal, že je v eurozóně jedním z mála, kdo umí vlít euru krev do žil.

To, co trhy ve čtvrtek nakoplo, byla hlavně jeho věta, že „v rámci svého mandátu udělá Evropská centrální banka cokoliv, co bude nutné, aby zachránila euro." "A věřte mi, bude to stačit," dodal.

Neřekl sice, co toto "cokoliv" znamená, "konvenční" možnosti jsou ale jen dvě.

Půjčky bankám nebo nákupy dluhopisů?

Buď Evropská centrální banka (ECB) vyhlásí třetí kolo levných půjček bankám. Předchozí dvě kola vešla ve známost pod zkratkou LTRO 1 a 2 a v prosinci a únoru díky nim ECB zaplavila banky dohromady více než bilionem eur na tříleté půjčky.

Druhou možností je, že ECB obnoví skupování vládních dluhopisů problémových zemí jihu eurozóny. V tomto programu známém pod zkratkou SMP v minulosti nakoupila dluhopisy za 211 miliard eur a díky tomu pomohla udržet úroky slabých zemí na uzdě. Před čtyřmi měsíci ale program ukončila.

Většina pozorovatelů soudí, že pravděpodobnější je druhá možnost. "Problémy s financováním mají v tuto chvíli národní vlády," zdůraznil hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš rozdíl oproti zimě, kdy byl naopak problémem nedostatek likvidity mezi bankami. Silné německé křídlo v bankovní radě ECB je sice proti, je tu ale možnost, že bude přehlasováno.

Fakt, že španělské dluhopisy ve středu vylétly skoro k osmi procentům, a že pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny tento týden podle agentury Moody's vzrostla, je ale natolik vážný, že Draghiho proslov připouští i jiné interpretace. Třeba podle analytika BNP Paribas Kena Watreta je možné, že měl trhům jen zamotat hlavu. Proč?

Možná pro to, aby opět získal pro politiky čas příslibem razantní akce, a dotlačil je tak k další reformě fungování eurozóny. Už to tak v minulosti udělal, když ji otálením s pomocí dotlačil ke schválení společného dohledu nad rozpočty a bankami.

Přetnout závislost států na bankách

Tentokrát by mohlo být cílem donutit Evropu k tomu, aby zachraňovala rovnou slabé banky a ne státy. Když totiž banky pomáhají státu, zhoršují si finanční zdraví, a naopak. A kromě toho ECB státům pomáhat nesmí. Už její pomoc bankám je podle některých členů bankovní rady na hraně jejího mandátu, kterým je hlavně hlídání cenové hladiny.

"Musíme přetnout tu fatální smyčku mezi státy a bankami, která jinak projekt eurozóny tak, jak existuje dnes, zničí," prohlásil v úterý předseda britského úřadu pro dohled nad finančními trhy Adair Turner. Evropa podle něj potřebuje "urychlený pokrok" směrem k centrálnímu fondu, který by pomáhal rovnou postiženým bankám a nezatěžoval tak národní rozpočty.

Něco na způsob takového fondu navrhl tentýž den také člen bankovní rady ECB a guvernér rakouské centrální banky Ewald Nowotny. Podle něj by mělo svoje výhody, kdyby trvalý fond na pomoc euru známý jako ESM získat bankovní licenci. Takzvaným pákovým efektem by se tak dostal k levným půjčkám od ECB. Kapacita 500 miliard eur, které jsou pro ESM připraveny, by se tak násobně zvýšila. Na rozdíl od dnešní situace by tak měla stačit na pomoc jak Španělsku, tak Itálii.

Času je přitom potřeba získat něco přes měsíc. Jestli totiž ESM bude vůbec moci fungovat, se ukáže v září, kdy má o jeho osudu rozhodnout německý ústavní soud. A až v září má také EU představit svůj plán na jednotný bankovní dohled pro celou eurozónu, kde bude hlavní úlohu zřejmě hrát právě ECB.

Draghi politikům: budete muset pokračovat

"Riziko odlivu vkladů opadne dnem, kdy si španělská banka bude moci vyvěsit do výkladu velkou tučnou ceduli, která říká 'regulováno Evropskou centrální bankou,'" řekl pro agenturu Bloomberg ekonom UniCredit Bank Erik Nielsen.

Pomoc přímo bankám a nikoliv vládám ale odmítá Německo, které by tím ztratilo páky vynucovat si na jižních státech škrty a reformy. Rezervovaně se však k "bance ESM" dosud stavěl i sám Draghi.

ECB tak asi skutečně "něco velkého" chystá. Možná s tím ale opět počká, až bude mít na stole od politiků nějakou dohodu na společných bankovních garancích. Možná i proto Draghi dvě třetiny svého čtvrtečního projevu věnoval politice a "neobyčejnému pokroku", kterého politici kolem jednotné měny za poslední půlrok dosáhli. "A budou v tom muset pokračovat," řekl.

"Toto je velmi důležitá přísada pro závazek všech strukturálních reforem, které nakonec promění čmeláka ve skutečnou včelu," řekl Draghi, podle kterého je euro jako projekt "nevratné".

Světlo na konci tunelu přitom tento týden Evropě ukázala nenápadná zpráva. Irsko totiž ohlásilo, že se poprvé od své záchrany z roku 2010 vrátí na dluhopisové trhy.  "Je to extrémně dobrá zpráva, která jasně ilustruje, že irské zotavení jde podle plánu," zhodnotil věc server FXstreet.com.

 

Právě se děje

Další zprávy