Další oběť krize eura? Afrika je příliš závislá na EU

Tereza Holanová Tereza Holanová
14. 7. 2012 22:00
Krize eurozóny snížila zájem o africké zboží. Stejně tak oslabuje příliv peněz od emigrantů
Foto: Reuters

Praha/Lusaka - Dluhové problémy Řecka či Španělska sledují ostražitě nejen politici v Bruselu. Krize eurozóny působí vrásky také ekonomům v Africe.

"Posilování mezinárodních finančních vazeb vytvořilo vynikající příležitosti k růstu. Zároveň ale umožnilo, že se krize šíří z jedné části světa do jiné," uvádí list Zambia Daily Mail.

Černý kontinent se obává evropského propadu hned z několika důvodů. Mezi ty patří finanční nákaza, dopady tvrdých škrtů a také změny směnných kurzů.

Zájem o africké zboží klesne

Tak například snaha ušetřit logicky povede k tomu, že jednotlivé vlády v EU omezí svou útratu. Britský kabinet oznámil, že do roku 2015 zkrátí výdaje o 83 miliard liber (2,7 bilionu korun), Francie a Německo pak chystají uspořit více než 125 miliard eur (3,2 bilionu korun).

"Problémy jižního křídla eurozóny výrazně negativně dolehly na severní Afriku, tedy Maroko, Tunisko, Alžírsko nebo Libyi, protože velká část jejich vývozu směřovala právě do severní části Středomoří," říká pro Aktuálně.cz ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Právě geograficky nejbližší část černého kontinentu podle něj dopad dluhových problémů pocítí nejsilněji.

"Podobné škrty omezí zájem Evropy o africké komodity a zboží," komentuje Zambia Daily Mail a připomíná závislost kontinentu na vývozu zemědělských produktů, nerostných surovin či minerálů.

Například stát Mauricius má v zemích EU odbytiště pro 64 procent svého exportu. Hlavními vývozci jsou podle Sklenáře ovšem Angola, Jihoafrická republika, Nigérie, Alžírsko či Libye.

Levné euro nepotěší

Hůře se státům Afriky může vést také kvůli oslabujícímu euru. Mimo jiné klesne hodnota remitencí, které Afričané v Evropě na kontinent posílají.

Podle publikace Světové banky "Remittance Markets in Africa" představoval v roce 2009 objem těchto peněz 38,1 miliardy amerických dolarů (789 miliard korun). Tedy 2,6 procenta hrubého domácího produktu všech afrických států. Podíl remitencí ze západní Evropy na všech platbách emigrantů činil v zemích severní Afriky 54 procent, v subsaharské Africe pak 41 procent.

Kvůli úsporám si navíc budou moct cizinci v Evropě dovolit převádět podstatně méně. Že objem peněz klesl, potvrdily pro agenturu Bloomberg letos například ministři Tanzanie, Burundi nebo Ugandy.

Podívejte se na mizející svět koloniální éry v Sierra Leone:

Pro Zimbabwe bude mít změna kurzu i další důsledek. Jeho měna zdraží. Čím více dolar oproti euru posílí, tím méně budou výrobky, které do EU vyváží, konkurenceschopné.

Odpoutat se od Evropy

"Krize eurozóny vyvolává na trzích nepřetržitý chaos," zdůrazňuje Zambia Daily Mail s tím, že: "Vše, co se v měnové unii nyní děje, proto musíme velmi pozorně sledovat."

Navzdory tomu, že se jednotlivé země Afriky stále více soustřeďují na spolupráci s Čínou a dalšími "nastupujícími hráči", totiž nesmí zapomínat, jak je pro ně právě trh EU důležitý. Silné vazby mezi oběma kontinenty přetrvávají hlavně jako důsledek koloniální éry.

Sklenář si ale zároveň myslí, že více než krize měnové unie mohou růst Afriky ohrozit vnitřní problémy některých zemí. "Podle mého názoru má tedy větší smysl provádět reformy než přijímat kroky, které budou tlumit dopad eura," doplňuje ekonom.

Jak tedy může Afrika stávající hrozbě čelit? Podle webu TalkAfrique skýtají příležitost například investice do rozvoje infrastruktury nebo telekomunikací. Stejně tak je třeba se více zaměřit na rostoucí střední třídu, které přibývají 3 procenta ročně a která se může stát motorem domácí poptávky.

Především je ale nutné pokračovat v diverzifikaci a snižovat závislost na tom, zda je Evropa zrovna schopna africké zboží nakupovat, či ne.

 

Právě se děje

Další zprávy