Frankfurt/Berlín/Ottawa - Evropská centrální banka (ECB) přestala dodávat likviditu těm řeckým bankám, které neprošly úspěšnou rekapitalizací. Banka tak potvrdila neoficiální informace agentury Reuters. Znamená to, že podkapitalizované banky jsou nyní závislé pouze na nouzových úvěrech řecké centrální banky. Zpráva ECB ještě víc prohloubila nervozitu na finančních trzích.

"V důsledku nadcházející rekapitalizace těch řeckých bank, které jsou v důsledku účasti na nedávné restrukturalizaci řeckého státního dluhu značně podkapitalizované, byly některé řecké banky převedeny na program ELA (Emergency Liquidity Assistance)," sdělil večer zástupce ECB, jehož cituje Reuters.

"Jakmile bude proces rekapitalizace dokončen, a my očekáváme, že to bude brzy, banky budou mít znovu přístup ke standardním refinančním operacím Eurosystému," dodal zástupce ECB. Názvy bank, kterých se opatření dotkne, ECB neuvedla. Je ale jasné, že na financování od řecké centrální banky je teď v Řecku závislých více bank.

Čtyři banky bez peněz a bez naděje

Zpráva, že ECB přestala poskytovat likviditu některým řeckým bankám, se negativně odrazila v cenách akcií po celém světě a ovlivnila i kurz eura. To mělo snahu během dne smazat část ztrát z předchozích dnů, nakonec se ke ztrátám ale vrátilo. Trhy totiž stále počítají i s takovou možností, že by Řecko muselo odejít z eurozóny.

ECB provádí refinanční operace jen se solventními bankami. Platí přitom, že finanční domy, které nemají přístup k penězům ECB, se musejí s požadavkem na likviditu obracet na domovskou centrální banku. Ta by měla peníze dodat v rámci zmíněného nouzového financování ELA.

Jeden zdroj uvedl, že kapitál čtyř řeckých bank je tak vyčerpán, že tyto ústavy fungují se záporným vlastním jměním. Podle pravidel ECB není možné tak zdevastovaným bankám žádné další peníze poskytnout. Objevily se i zprávy, že tempo odlivu vkladů z řeckých bank nabírá na síle, což svědčí o tom, že řecký bankovní systém je velmi zranitelný.

Bojí se i Kanada

Evropští politici většinou ujišťují, že odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje a podle průzkumů veřejného mínění chtějí nadále platit eurem i sami Řekové. Zároveň ale v zemi narůstá odpor proti drastickým úsporným opatřením, která po Řecku požadují jeho mezinárodní věřitelé. To je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny.

Přání, aby Řecko zůstalo v eurozóně, deklaroval i prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Upozornil, že smlouvy o EU nepočítají s tím, že by z eurozóny některá země odešla. Velmi znepokojena posledními zprávami z Evropy je například i Kanada, jejíž ministr financí Jim Flaherty řekl, že eurozóna je na křižovatce a právě teď se rozhoduje o její budoucnosti.

"To se nevyvíjí dobře. Může to způsobit šok, který ovlivní i Kanadu. Naše banky jsou silné, ani my ale nejsme zcela imunní proti tomu, v jakém stavu bude globální ekonomika," upozornil Flaherty členy bankovního výboru kanadského Senátu. Kanadské akcie v posledních dnech po vzoru akcií v USA i jinde ve světě zamířily dolů. Nejvíce ztrácely právě banky.

Banky mohou přežít pád státu

Masivní odliv peněz z řeckých bank podle tamních zpráv zůstává silný. „Každý den odtéká podle řeckých bankéřů zhruba tři čtvrtě miliardy eur (0,5 % depozit). Podle posledních oficiálních čísel z konce března řecké banky od začátku roku 2010 přišly již o zhruba 30 % všech svých vkladů a zrychlený odliv v posledních dnech je pro ně hodně nebezpečný,“ komentuje situaci Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Pokud ECB nezvládne vykrývat odliv řeckých vkladů, může podle něj situace přerůst v otevřené bankovní runy, které by pravděpodobně nehledě na výsledek voleb urychlily odchod Řecka z eurozóny.

„V tomto světle zní poněkud varovně zpráva, že ECB přestala poskytovat některým řeckým bankám peníze prostřednictvím tradičních nástrojů“ říká Bureš.

Zároveň ale nachází i pomyslné světlo na konci temného tunelu. „Dobrou zprávou je, že peníze na doplnění kapitálu bankám (25 mld. eur) již z evropských záchranných fondů doputovaly do Řecka na účet záchranného bankovního fondu.“

Tyto peníze tedy již nemůže Řekům nikdo vzít ani zmrazit. „Na rozdíl od řady jiných krizí, například argentinské, tak řecké banky mohou teoreticky přežít pád vlastního státu a prudkou devalvaci v případě euro-exitu. Lidé v takovém případě sice výrazně reálně zchudnou, ale pravděpodobně 'pouze' kvůli vysoké inflaci.“

Na druhou stranu, upozorňuje Bureš, v tuto chvíli bude ještě nějakou dobu trvat, než záchranný bankovní fond rozhodne, komu kolik dolít kapitálu, a než jeho rozhodnutí formálně posvětí MMF, ECB a Evropská komise. „Jestli v mezičase nebude ECB stát za řeckými bankami, může startující panika v řeckém bankovním sektoru nabrat samospád,“ uzavírá ekonom.