Ropa Putinovi vyhraje volby, Rusko na to ale doplatí

Karel Toman
3. 3. 2012 19:55
Aby Putin svoje sliby zaplatil, musela by ropa stát o 10 dolarů na barel víc než dnes
Ruský prezident Vladimir Putin v helikoptéře
Ruský prezident Vladimir Putin v helikoptéře | Foto: Reuters

Moskva - Když Vladimír Putin před 12 lety vystřídal Borise Jelcina a stal se poprvé prezidentem, Rusko právě prošlo částečným bankrotem a inflace dosahovala neuvěřitelných 127 procent.

Dnes má Rusko rezervní fond s volnou hotovostí ve výši 150 miliard dolarů a nicotný dluh 11 procent HDP. Vloni navíc rostlo o 4,9 procenta HDP ročně (víc než Brazílie, partner Ruska ve skupině BRIC). Inflace je na 4,2 procenta.

Návrat prosperity a Putinovy populistické sliby tak z jeho vítězství ve volbách dělají skoro jistou věc. Zatímco na vrcholu protestů proti zfalšovaným volbám mu preference spadly na 37 procent, dnešních 60 procent mu dává šanci na vítězství v prvním kole.

Ekonomové a oponenti - včetně nedávno odvolaného ministra financí Alexeje Kudrina -, ale varují, že Putinův hospodářský zázrak stojí pouze na vysoké ceně ropy ve světě. "Pořebujeme směr. Rozhodnutí, jak se pohnout vpřed musí být přijato velmi brzy," připustil tento týden také současný ministr financí Anton Siluanov.

Reformy, které Rusko potřebuje, však s Putinem zřejmě ani tentokrát nepřijdou.

Pod povrchem roste deficit

Barel uralské ropy stál vloni 109 dolarů, o 40 procent víc než v roce 2010. Koncem letošního února se prodával dokonce za 120 dolarů. To Rusku dovolilo zvýšit vládní výdaje z 31 % HDP v roce 2006 na loňských 37 procent, aniž se zvýšil dluh země.

Pod hladinou ale jako by čísla popisovala jinou zemi.

Po odečtu příjmů z ropy se totiž rozpočtový schodek Ruska zvýšil z 5,3 procenta v roce 2007 na loňských povážlivých 11,2 procenta HDP. Zmíněný rezervní fond měl před krizí 225 miliard dolarů, většina z utracených 75 miliard přitom v krizi zmizela v záchranách zastaralých mamutích podniků.

Podívejte se, jak počátkem února zaplnili ulice Ruska Putinovi odpůrci

Rusko začalo hodně utrácet a Putin chce tempo přinejmenším udržet. Pokud bude prezidentem, slíbil příštích šest let utratit ze státní pokladny 164 miliard dolarů, to je asi pět procent HDP.

Aby ruská ekonomika nezačala vytvářet schodky, potřebuje, aby dnes ropa stála 117 dolarů za barel. Na splnění svých slibů ale bude Putin potřebovat ropu za 130 dolarů za barel, spočítala londýnská společnost Capital Economics.

Ministr chce výdaje snížit, Putin zvýšit

Zatím Putinovým počtům cena ropy přeje. Pokud ale klesne, bude mít Rusko potíže.

"Při 90 dolarech za barel máte schodek 2,4 procenta HDP. Při 80 dolarech za barel máte situaci, kdy Rusku dojde rezervní fond a bude si muset půjčovat, aby utáhlo rozpočet," řekl pro Wall Street Journal Kai Stukenrock, hlavní ruský analytik Standard&Poor's.

Rusko zkrátka projídá své přírodní bohatství a nutně proto potřebuje nějaký nový zdroj příjmů nezávislý na cyklických výkyvech cen komodit. S tím má ale potíže. A je v tom zase politika.

Ministerstvo financí žádalo Kreml omezit výdaje, ale bez úspěchu. Slíbilo proto zvednout daně z příjmů, ale po protestech podnikatelů návrh stáhlo.  Hlasy opozice potopily nepopulární návrh na zvýšení daní z tabáku a alkoholu. Větší šance naopak má populární návrh na větší zdanění podnikání, což ale podle expertů zhorší už tak špatné klima pro byznys, který se z Ruska z části stáhne.

Výdaje, které Putin slíbil, navíc ruskou ekonomiku spíš zakonzervují.

Slíbil například skoro zdvojnásobit výdaje na zbrojení, které tradičně vytváří jen minimum nových míst. Slíbil také zvednout příjmy policejním složkám v Moskvě. Prohlásil také, že na mezinárodním poli bude v první řadě hájit zájmy Ruska. To se dá přeložit jako slib protekcionismu, který bude chránit pracovní místa v nevýkonných ruských podnicích před konkurencí.

Vážná výzva ruské stabilitě

Rusko přitom podle ekonomů potřebuje směřovat investice do slabé a navíc zanedbané infrastruktury. Stárnoucí populace v následujících letech „spolyká" stále víc státních peněz na důchodech a zdravotních výdajích.

Pokud tedy Putinovi kalkul s drahou ropou vyjde, hrozí, že po něm za šest let zůstane Rusko s více naleštěnými letadly a ještě mizernějším hospodářstvím. Pokud ale ropa nepředvídaně zlevní, můžou protesty proti němu dostat i „ekonomickou základnu".

Koncem února zase do Moskvy dorazily tisíce Putinových příznivců, podívejte se

Pokud totiž sliby nesplní, ztratí podporu vojáků a policistů, kterým je dal, a na jejichž loajalitu spoléhá od té doby, co se jeho odpůrci začala plnit náměstí.

"Buď jak buď, v příštích měsících a letech čelí Putin klíčovým rozhodnutím, která mohou mít vážný dopad na ruskou ekonomickou a politickou stabilitu," napsal thik-tank Global Torchlight

 

Právě se děje

Další zprávy