Frankfurt - Hromadné snížení ratingu evropských zemí žádné překvapení není, bylo ohlášeno předem. O dobrém výsledku aukce italských a španělských dluhopisů se ale totéž říct nedá.
Druhý týden po Novém roce tak přinesl smíšenou zprávu o tom, že zatímco dluhová krize Evropy trvá, bankovní krize polevila.
Zmíněné aukce se druhý týden po Novém roce setkaly s takovou poptávkou, že úrok z dluhopisů klesl oběma zemím zhruba o polovinu. Ještě po vánocích to přitom vypadalo, že přinejmenším dluhopisy Itálie beznadějně kopírují křivku Řecka těsně před záchranou.
Ekonomové se shodují, že úleva na finančních trzích je výsledkem obří prosincové injekce likvidity Evropské centrální banky. ECB tehdy bankám poskytla tříleté půjčky v celkové výši 489 miliard eur.
Bankám se rozvazují ruce
"Lepší dostupnost peněz bankám alespoň částečně rozvazuje ruce a umožňuje nakupovat i vládní dluhopisy," vysvětlil ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Opatření by časem mělo pomoci i v reálné ekonomice - tedy ve firmách.
Prezident ECB Mario Draghi dokonce vidí "nesmělé signály ekonomické stabilizace na nižších úrovních." Přeloženo do češtiny to znamená, že poslední data dávají naději, že Evropa nemusí nutně sklouznout do recese, jak se ještě koncem roku zdálo.
Německý statistický úřad sice ve středu oznámil, že ve čtvrtém kvartálu tamní ekonomika zpomalila. Německý export a optimismus francouzských obchodníků však za listopad rostl.
Draghi věří, že se teď banky přestanou bát nejen nakupovat dluhopisy států, ale že si začnou navzájem víc půjčovat.
ECB navíc plánuje krok s neomezenými tříletými půjčkami bankám eurozóny zopakovat 29. února. Sníží při tom nároky na to, jaké jistiny bude od bank za půjčky požadovat. To by mělo zatuhlý finanční sektor Evropy promazat další velkou dávkou hotovosti.
"Poskytnutí likvidity k podpoře bank eurozóny a tím i financování reálné ekonomiky… bude pokračovat," oznámil Draghi.
Krach Řecka a eura jsou stále ve hře
Ekonom Jan Bureš ale upozorňuje, že test účinnosti tišící injekce od ECB na skutečnou náladu na trzích teprve přijde.
Tento týden totiž Španělsko a Itálie prodávaly dluhopisy s krátkodobou splatností, Itálie dokonce jen roční pokladniční poukázku. "Vzhledem k tomu, že banky mají peníze od ECB maximálně na tři roky, může být poptávka u aukcí nad deset let výrazně nižší," vysvětluje Bureš.
Navíc potíže se mohou brzy vrátit zadními vrátky. "Pokud zkrachují rozhovory o odpuštění části řeckého dluhu, přiblíží se Řecko nebezpečně neřízenému bankrotu. V takovém případě by se znovu začala hrát nebezpečná hra o rozpad eura a investoři by chtěli nakupovat pouze německý dluh," připomíná Bureš.
Pokud se ekonomická situace v eurozóně navzdory pomoci od ECB zhorší, má Draghi k dispozici ještě jeden standardní nástroj, jak jí pomoci - úrokové sazby. Ty jsou dnes na rekordně nízkém jednom procentu, a pokud se nestane nic vážného, podle ekonomů tam i zůstane. Při zpomalení ekonomiky ale ECB může sazbu snížit a zvýšit tím dostupnost peněz v oběhu.
Nestandardní záchranný krok v podobě přímého odkupu vládních dluhopisů naopak ECB stále odmítá.
Finanční krize v evropském bankovním systému začala loni v létě, kdy začalo být zřejmé, že se dluh Řecka vůči bankám bude muset osekat až o polovinu.
ECB od té doby čelila tlaku části politiků, aby krizi uhasila razantním krokem. Banka to ale odmítala, dokud naopak politici neudělají reformy rozpočtové unie. Na té se EU částečně dohodla až na summitu v prosinci.
