Berlín - Eurozóna má za sebou "rozkoukávací" týden nového roku a hned se jí neúprosně ohlásily potíže, kterým bude roku 2012 čelit.
Důrazně se připomněla hrozba neřízeného bankrotu Řecka i nákaza v Itálii a Španělsku. Ozvala se krize evropských bank a nová recese, do které se Evropa zřejmě právě propadá.
"Pokud se společná měna rozpadne, povede k rozpadu samotné Evropské unie. A to bude katastrofa nejen pro Evropu, ale také pro globální finanční systém," pojmenoval tento čtvrtek stav sázek na rok 2012 věhlasný finančník George Soros, podle kterého je krize eura "vážnější a hrozivější než krach roku 2008".
Letošní seriál schůzek, které mají této pohromě předejít, začne v pondělí. Do Berlína pojede k německé kancléřce Angele Merkelové francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Na programu je sladění not před summitem EU svolaným na 30. ledna. Na něm se bude dojednávat polovičatý výsledek summitu z 9. prosince.
Připomeňme si tedy, co se stalo v prvním týdnu roku 2012, v němž musí eurozóna splatit dluhopisy za rovný bilion eur.
Dvourychlostní eurozóna
Maloobchodní prodej v eurozóně podle Eurostatu poklesl v listopadu proti říjnu o 0,8 procenta. To je mnohem větší hodnota než 0,2 procenta očekávané ekonomy oslovenými agenturou Reuters.
Nezaměstnanost se sice v listopadu udržela na 10,3 procenta jako v říjnu, důvěra spotřebitelů v eurozóně však podle čísel Evropské komise v prosinci klesla o 0,7 procenta. V pátek zveřejněný index důvěry evropských podnikatelů naopak vzrostl poprvé po deseti měsících.
Poslední kvartál roku 2011 a první čtvrtletí roku 2012 tak nejspíš přinesou eurozóně recesi, mírný optimismus firem ale dává naději, že pokud nedojde k velkým otřesům, nemusí být hluboká. Ukazuje se ale zároveň, že ekonomika eurozóny se vydala dvěma směry: zatímco Německu a jeho sousedům se alespoň zatím daří poměrně dobře, jih spolku čelí rostoucím potížím.
Němci míň utrácí
Maloobchodní tržby v Německu zaznamenaly podle tamního statistického úřadu Destatis v listopadu pokles o 0,9 procenta. To je druhý měsíční propad a navíc mnohem vyšší než 0,2 procenta očekávané ekonomy a také rychlejší než pokles o 0,2 procenta v říjnu.
Podle analytiků tak maloobchodní prodej odrážející spotřebu obyvatel v posledním loňském kvartálu klesne. Ekonomové přitom očekávali růst o 0,5 procenta.
Francie přijde o rating
Francie ve čtvrtek úspěšně prodala dluhopisy za 7,96 miliardy eur. Poptávka po dluhopisech sice překročila nabídku 1,6krát, je to ale míň než 3,5násobek při poslední aukci v prosinci. U desetiletých dluhopisů navíc sice mírně, ale přesto vzrostl výnos o jednu desetinu na 3,29 procenta.
To je sice daleko k sedmi procentům, které platí Itálie, Financial Times ale upozornily, že graf výnosů francouzských dluhopisů se už v říjnu nadobro odpojil od německých, britských a amerických považovaných za bezpečný přístav investorů.
Francie, která si v prosinci od agentury Fitch vysloužila negativní výhled svého ratingu a od Standard & Poor's dokonce varování před snížením o dva stupně, letos plánuje prodat dluhopisy za 178 miliard eur, o šest miliard méně než vloni.
Nálada spotřebitelů se navíc v prosinci propadla na nejnižší hodnotu od října 2008. A to v době, kdy se prezident Sarkozy chystá zvýšit daň z přidané hodnoty, což náladu spotřebitelů ještě zhorší.
Podle francouzského statistického úřadu Insee tak francouzská ekonomika vykáže hospodářský pokles v posledním kvartále 2011 a v prvním 2012.
Španělské provincie v úzkých
Španělský ministr financí tento týden varoval, že kvůli špatným úvěrům do realitního trhu budou muset tamní banky z vlastního zisku navýšit kapitál o 50 miliard eur.
Podle centrální banky Bank of Spain činí investice španělských bank do realit 338 miliard eur, z toho špatné úvěry a toxický majetek činí 176 miliard eur. Banky již musely na žádost Bank of Spain vytvořit rezervy na 30 procent této částky a trhy nyní spekulují, že budou nuceny své rezervy navýšit až na polovinu této částky.
Panuje tak obava, že zvlášť těm menším regionálním bude muset pomoci vláda. Ta jen vzrostla, protože vláda španělské provincie Valencia má týden zpoždění se splátkou 123 milionů eur německé Deutsche Bank.
Země se přitom pohybuje na pokraji druhé recese za dva roky a minulý týden uvedla, že rozpočtový deficit za rok 2011 bude vyšší než očekávaných osm procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost v zemi činí 21 procent a je nejvyšší za 15 let.
Itálie na řecké trajektorii
Ještě hůř než Španělsko je na tom Itálie. Její hospodářský pokles bude podle ekonomů hlubší a delší. Začal už ve třetím kvartále 2011 a protáhne se nejspíš až do poloviny roku 2012, napsal Wall Street Journal.
Listopadová nezaměstnanost vzrostla o desetinu na 8,6 procenta. Stejně jako ve Španělsku přitom doléhá na mladou generaci, kde poprvé překročila hranici 30 procent, informoval tamní statistický úřad Istat.
Nejsledovanější desetileté dluhopisy mají navíc výnosy opět na úrovni sedmi procent, což je výše, za jaké musely Řecko, Portugalsko a Irsko vyhledat mezinárodní pomoc.
Řecku hrozí v březnu bankrot
Řecko musí na začátku března splatit dluh 14,5 miliardy eur. Aby mělo na splátku peníze, musí konečně dostat první výplatu z druhé pomoci ve výši 130 miliard eur. Tu ale nedostane, dokud se nedohodne s bankami na definitivním odpisu poloviny toho, co jim Řecko dluží. Pokud se do té doby dohoda nepodaří, hrozí v březnu Řecku neřízený bankrot.
Nejmenovaný řecký politik médiím řekl, že dohoda je na spadnutí nejspíš ještě v lednu. Výměnou za ni ale Řecko bude muset zavést další úspory na straně platů a důchodů. Čtvrtina lidí tam přitom už teď žije pod hranicí chudoby, ekonomika se letos propadne už čtvrtým rokem a nezaměstnanost se blíží 18 procentům.
Jan Bureš z Era pojišťovny je přitom přesvědčen, že i kdyby si vyčerpaný a naštvaný řecký národ nechal další škrty líbit, není pravděpodobné, že snížení řeckého dluhu na 120 procent HDP, jaké dohoda přinese, bude trhům stačit.
"Odpis řeckého dluhu tak nakonec může být vyšší než 50 % a pravděpodobně zasáhne širší paletu investorů, například i penzijní fondy," myslí si Bureš.
Řekové už mají škrtů dost, připomeňte si v galerii.
Maďarsko si podřezává větev
Vláda Viktora Orbána navzdory varováním od EU a Mezinárodního měnového fondu omezila zákonem pravomoci centrální banky. A to v době, kdy má oběma splatit celkem 4,6 miliardy eur z jejich pomoci, kterou bylo nuceno vyhledat.
Své dluhy Maďarsko lepí jednorázovými, improvizovanými a "nefér" příjmy (například znárodněním privátního důchodového pilíře). To spolu s hrozbou, že nebude mít na vrácení půjčky, zvýšilo obavy o udržitelnost financí země.
Po novém roce tak dramaticky oslabil forint o tři procenta oproti minulému týdnu a dosáhl historického minima proti euru. Výnosy z maďarských dluhopisů vzrostly na úrovně z roku 2008, kdy muselo vyhledat záchranu. Nervozita na trzích pak oslabila burzy a měny v celé střední Evropě.
Banky cpou matrace
Další černý týden pro banky zpečetila ve středu italská banka UniCredit. Když se totiž pokusila získat prodejem svých akcií nějaké peníze k vylepšení své kapitálové kondice, zájem byl tak mizerný, že musela slevit těžko uvěřitelných 69 procent.
Pro trhy to byl další příznak toho, v jak špatném stavu evropské banky jsou. Navíc v době, kdy musejí kvůli novým pravidlům navýšit své jmění do pololetí o 115 miliard eur.
Akcie UniCredit klesly toho dne o 14 procent na 19leté minimum a táhly s sebou i akcie ostatních evropských bank. Société Générale klesla o 4,8 procenta, BNP Paribas o 4,1 procenta, stejně jako německá Commerzbank Deutsche Bank. Španělská Santander klesla o 3,3 procenta.
Navzdory obří prosincové, skoro půlbilionové injekci likvidity od Evropské centrální banky si však banky v úterý uložily u ECB rekordních 453 milionů eur, což svědčí o rostoucí nedůvěře, kterou k sobě banky navzájem mají.
"Všichni radši hromadí hotovost a čekají, co bude," shrnul to lakonicky ekonom Bureš.
Euro klesá a stahuje korunu
Euro ve čtvrtek propadlo na 15měsíční minimum vůči americkému dolaru a 11leté minimum vůči japonskému jenu. K dolaru kleslo až na 1,2801 USD, tedy na nejnižší úroveň od září 2010. Vůči jenu oslabilo na 98,56 JPY, nejníže od roku 2000, napsala agentura Reuters.
Analytici upozorňují, že averze k riziku se podepisuje i na kurzu koruny. Ta ve čtvrtek vůči euru stagnovala, proti dolaru ale oslabila.
"Hladina 26,00 CZK/EUR bude v nejbližších týdnech snadno překonána, a pokud v Evropě ještě trochu přituhne, může koruna vyšplhat i nad 27,00 CZK/EUR," napsala v pátečním komentáři Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.
