V EU vzniká zárodek rozpočtové unie k záchraně eura

Karel Toman
23. 11. 2011 18:10
Každý rok do 15. října budou země eura posílat návrhy rozpočtů ke schválení do Bruselu
Logo eura. Ilustrační snímek.
Logo eura. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Brusel - Kdyby federální jádro Evropské unie bylo dům, bude nejspíš středa den, kdy se vytisknou jeho první plány. A může za to krize jednotné evropské měny.

Dnes totiž v Bruselu prezident Evropské komise José Barroso představil návrh opatření, která dají Evropské unii pravomoc dohlížet na rozpočty členských zemí eurozóny. Rozpočty budou země do Bruselu posílat každý rok k 15. říjnu.

Součástí plánu je i zavedení závazných pravidel pro vyrovnaný rozpočet do národních zákonů, což je opatření známé jako takzaná "dluhová brzda."

Členské země eurozóny neplnící rozpočtová kritéria budou podléhat podrobnějšímu dohledu. Podle Financial Times bude Evropská komise také moci do hlavních měst takových zemí vysílat své inspektory, i když o ně dané země nebudou žádat. Komise také bude mít právo navrhovat, aby země ve vážných potžích požádala o mezinárodní finanční pomoc.

"Rozdíl oproti minulosti je, že Komise bude mít právo se (k rozpočtům) vyjádřit a vyžadovat změny," řekl Barroso. "Nemůžeme stavět národní demokratické principy proti unijním. potřebujeme oboje. Jinak předáme moc finančním trhům a spekulantům, které nemají politickou odpovědnost," dodal.

Podle všeho je pevnější propojení rozpočtů eurozóny ústupek Německu, aby kývlo na vydávání společných evropských dluhopisů. Také detaily jejich fungování dnes Barroso spolu s eurokomisařem pro ekonomiku Oli Rehnem představil.

Rehn při tom zdůraznil "potřebu dalšího posílení hospodářské správy" eurozóny a připustil i potřebu změny unijních smluv.

Důvodem tak rázných politických kroků je fakt, že dluhová nákaza už napadla jádro eurozóny.

Index Markit iTraxx SovX Western Europe, který sleduje pojištění proti bankrotu u 15 západoevropských zemí, se ve středu podle agentury Bloomberg dostal na historické maximum. Dluhopisy v nabízeném objemu ve středu neprodalo dokonce ani Německo.

Euro má na záchranu dny nanejvýš týdny

Společné dluhopisy - takzvané eurobondy - umožní proti nákaze zasáhnout takřka okamžitě, stavba rozpočtové "federace," která má zajistit stabilitu eurozóny na dekády dopředu, ale potrvá dlouho, a vyžádá si komplikované změny unijních smluv.

"Je evidentní, že jen ratifikační proces by zabral měsíce, ne-li roky. Eurozóna však musí jednat v horizontu dní, maximálně týdnů," napsal dnes v ranním komentáři Jan Burreš, ekonom ČSOB.

Barroso dnes proto spolu s Rehnem představili i "Zelenou knihu bondů stability," tedy jakýsi manuál jak sestrojit eurobondy opřený o výsledek analýzy, kterou si k  tomu nechala komise zpracovat.

Eurobondy podle analýzy mohou vytvořit podobně likvidní dluhopisový trh, jako mají USA, a to navzdory tomu, že jejich dluh je s více než 100% HDP vyšší, než dluh eurozóny.

"Ano, společně emitované eurobondy budou mít přínos pro snižování a stabilizaci půjček pro členské státy vůči finančnímu systému," shrnul Rehn výsledek analýzy. "Snížily by ale rozpočtovou disciplínu členských států, proto jsou možné jen po posílení hospodářské správy," zdůraznil.

"Bondy stability nemohou nahradit reformy," řekl to samé stručněji Barroso.

"Modré a červené" eurobondy

Plán počítá se třemi variantami, ve kterých se eurobondy mohou vydávat. Zaprvé jimi budou zcela a úplně nahrazeny národní dluhopisy zemí eura, které závazky za společné dluhopisy převezmou "společně a nedělitelně.

Zadruhé je tu "částečná" varianta "modrých a červených" eurobondů, kdy modré bondy jsou stejné jako ty v první variantě, zůstanou k nim ale v určitém rozsahu zachovány i červené národní dluhopisy.

Třetí variantou jsou eurobondy garantované vzájemnými zárukami zemí, které se na tom dohodnou.

Podle Oli Rehna si první dvě varianty vyžádají dodatky k evropským smlouvám, což si vyžádá určitý čas, zatímco ta poslední vystačí se smlouvami stávajícími.

Barroso plán přednesl v rámci pravidelného "výročního průzkumu růstu", který podle Financial Times také jmenuje země zůstávající pozadu s reformami. Zpráva přitom varuje, že dokud nebudou tyto reformy přijaty, trhy zůstanou skeptické k celému projektu eura.

Zpráva pak zem po zemi jmenuje opatření, která je v nich potřeba přijmout. Právě tento seznam může být podle listu použit jako podklad pro budoucí zkoumání národních rozpočtů a tedy jako páka na uvalování sankcí na země, které se doporučením EU nepodvolí.

Rozpočtový dozor spustí eurozóna okamžitě

"Komise vyhodnotí rozpočet a pokud nebude v souladu, požádá komise o nový návrh," prohlásil Rehn ve středu, když návrhy komise představoval. "Buďte ujištěni, že těchto nových instrumentů plně využiji od prvního dne, kdy vstoupí v platnost," řekl na stejné téma den předtím v úterý v Berlíně.

Barroso ujistil, že všechna konečná rozhodnutí budou na národních parlamentech. Zároveň ale trval na tom, že Komise musí jednat, když některé vlády eurozóny nedostojí dohodnutým závazkům.

"Národní parlamenty by měly vědět, že když přijmou rozhodnutí, jsou také zodpovědné za důsledky, jaké tato rozhodnutí mají na ostatní. V měnové unii musíme tuto míru provázanosti uznat," prohlásil v úterý Barroso.

Návrh dává Komisi podle Financial Times právo "požadovat revidovaný rozpočtový plán". Tento požadavek sice nebude závazný, bude ale veřejný, což má zvýšit politický tlak na danou zemi, aby mu vyhověla.

Tento dohled podle listu prosadily do návrhu severské země v čele s Německem a Holandskem - tedy rozpočtově vzornými zeměmi, které na krizi eura doplácejí nejvíc.

Vzniká pevné jádro a volný obal EU

Návrh podle expertů napíná stávající evropské smlouvy na krajní mez. Německá kancléřka Angela Merkelová si ale přeje hlubší ekonomickou integraci eurozóny, na kterou už stávající unijní smlouvy stačit nebudou.

"Musíme změnit konstrukci eurozóny. Změny ve smlouvách jsou pro mě částí okamžitého řešení krize, politickou odpovědí na politicky vzniklou krizi důvěry," prohlásila Merkelová v úterý.

Toto štěpení Evropské unie na pevněji spojené jádro a volněji svázaný obal se ale nelíbí Barrosovi, podle kterého by integrace Evropy neměla být vykoupena vznikem nových hranic.  V členských zemích zase sílí odpor proti nepřiměřeným zásahům do národní suverenity.

Eurozóna ale potřebuje jednat hned a rozpočtová integrace je po eurobondech řešením, jak udržet důvěru trhů v to, že má vůbec ještě budoucnost.

Situace není beznadějná, čas už ale skoro vypršel

Že konec eura nejsou plané obavy ale scénář, s kterým už začínají počítat vlivné nadnárodní instituce, doložil tento týden list Wall Street Journal. Ten přinesl zprávu o tom, že  v New Yorku sídlící firma CLS Bank International, která provozuje největší platformu pro zúčtování měnových operací na světě, rozjela testy, jež mají fungovat jako záložní plány pro možnost, že se eurozóna rozpadne.

"Situace je tedy vážná, byť zatím ještě ne zcela beznadějná. Každopádně čas na to, aby evropští politici spolu s ECB přišli s řešením, které by dostalo šířící se nákazu pod kontrolu, již prakticky vypršel," shrnul věc ekonom Čermák.

Eurozóna je měnová unie. Pravidla, která dnes byla představena v Bruselu tak připomínají zárodek unie rozpočtové, kterou podle některých ekonomů měla být od začátku. Jsou to zároveň pravidla, kterými se - za předpokladu, že euro do té doby přežije - zřejmě bude jednou muset podřídit i Česko, pokud bude chtít společnou měnu přijmout.

Český prezident Václav Klaus dnes ale při křtu své nejnovější knihy prohlásil, že evropská integrace se dostala do slepé uličky a poslední půlstoletí jejího vývoje je třeba odbourat.


 

Právě se děje

Další zprávy