Frankfurt - Když bylo letos v únoru jasné, že Ital Mario Draghi je hlavním kandidátem na nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB), zděšený německý bulvár Bild to komentoval palcovým titulkem "Mama mia!"
"Inflace a Italové jdou dohromady jako těstoviny a rajský protlak," varoval tehdy list Němce.
K jejich panické hrůze z inflace, uhnízděné v kolektivní paměti kvůli hyperinflaci po první světové válce, se totiž právě přidala čerstvá dějinná averze k rozpočtově nedisciplinovaným státům jihu Evropy. Včetně Itálie.
Draghi ale dokázal nemožné. Už v září ho tentýž deník zobrazil v typické prušácké špičaté helmě, označil ho za "nejvíce německého kandidáta" a navrhl udělit mu čestné občanství.
Způsobil Draghi krizi, kterou chce léčit?
Třiašedesátiletý Mario Draghi, který ve čtvrtek ve Frankfurtu poprvé předsedá jednání bankovní rady ECB, má pověst konzervativního "jestřába", jací jsou v Německu - zemi s největším kapitálovým podílem a tedy i vlivem v ECB - doma .
Minulý týden ale Draghi ukázal i svou "holubičí" tvář. Naznačil totiž, že ECB bude pod jeho vedením dál, byť dočasně, tisknout peníze a vykupovat dluhopisy zemí "nakažených" dluhovou krizí. Mezi těmi je teď první Itálie s dluhem 1,9 bilionu eur.
A to ho ještě letos grilovali poslanci v evropském parlamentu, jestli jako místopředseda Goldman Sachs věděl o podvodu, kterým tato banka roku 2002 ve spolupráci s Řeckem maskovala jeho skutečné dluhy novými úvěry. Nic mu ale neprokázali.
Na úvod svého osmiletého funkčního období tak Draghi zrovna neusnadnil představu, co od něj vlastně čekat.
Za úkol přitom nemá nic menšího než zachránit euro a odvrátit novou globální finanční krizi. "Je cvok, že to vzal. Je to pořádná výzva," řekl o něm pro Telegraph ekonom Alastair Winter.
Přesto se pozorovatelé shodují, že do čela druhé nemocnější centrální banky světa byl zvolen ten nejlepší kandidát. A důvod držet mu palce mají i Češi, protože když neuspěje, pocítí to oni mezi prvními, i když eurem neplatí. Eurozóna v čele s Německem je náš největší obchodní partner.
Super Mario Draghi
- 1976 Doktorát z ekonomie na Massachusetts Institute of Technology pod vedením nobelistů Franca Modiglianiho a Roberta Solowa
- 1981-1991 Profesor na University of Florence
- 1984-1990 Výkonným ředitelem Světové banky
- 1991-2001 Vrchním ředitelem italského ministerstva financí - autorem zákona řídícího tamní finanční trhy, člen dozorčích rad několika italských bank
- 2002-2005 Viceprezident Goldman Sachs - letos byl v evropském parlamentu interpelován ohledně role této banky v maskování řeckého dluhu. "Stalo se tak před mým příchodem do Goldman Sachs, neměl jsem s tím nic společného," řekl. Ekonom Simon Johnson ale vloni poukázal na závěry vyšetřování amerického senátu, že podvody začaly na jaře 2002, kdy už Draghi v bance působil.
- 2006 - 2011 Guvernér italské centrální banky. Zároveň je předsedou Financial Stability Forum.
- 2011 Prezidentem ECB. Jeho funkční období začalo 1. listopadu 2011 a potrvá do 31. října 2019
Zdroj: Wikipedie
Super Mariovi by měli fandit i Češi
Draghiho životopis vydá na dvě kariéry (viz box). "Je to velmi zajímavá a zkušená osobnost," shrnula svůj dojem německá kancléřka Angela Merkelová, zatímco novináři mu začali rovnou přezdívat Super Mario podle známé postavičky z počítačové hry od Nintenda.
Pro úkol, který je na první pohled neřešitelný, to je dobrý základ. Draghi totiž nastupuje v době, kdy musí zkrotit inflaci a nejspíš i zároveň tisknout peníze. Celé to připomíná Japonsko před nástupem do jeho vleklé stagnace. A to všechno v rozhádané měnové unii, která není unií rozpočtovou.
Inflace v eurozóně přesahuje tři procenta, což je citelně vysoko nad dvouprocentním inflačním cílem ECB. Normálně by centrální bankéř zvýšil úrokové sazby a byl by klid. ECB je ale má momentálně nastaveny na 1,5 procenta, což je podstatně víc než u centrálních bank USA a Japonska. Ty je drží kolem nuly, aby tamní ekonomika měla levné úvěry a mohla aspoň trochu růst.
Kdyby teď ECB úrokovou sazbu zvedla, stagnující hospodářský růst v Evropě by mohla obrátit v recesi a zadlužené země a celé euro by se tím dostaly do ještě větších potíží.
Z těch by jim měl sice začít pomáhat euroval EFSF. Ani jeho navýšení na bilion eur ale trhy neuklidnilo, protože na případnou záchranu Itálie a Španělska nemusí stačit. A jak se později vyhlášením řeckého referenda ukázalo, není teď jisté, jestli vůbec EFSF začne fungovat. Jeho spuštěním měl přitom podle Trichetova plánu odkup dluhopisů nakažených zemí z peněz ECB skončit.
Dočasně holubičí jestřáb
Vážnost problémů, do jakých se euro za poslední měsíce dostalo, a právě fakt, že Draghi "není suchar akademik" (slovy ekonoma Wintera) a má zkušenosti s fungováním finančních trhů "zevnitř", proto podle většiny pozorovatelů povedou k tomu, že Draghi bude jednat pragmaticky.
"Španělsko a především Itálie budou potřebovat rychlé záruky ze strany ECB, že bude aktivně podporovat intervencemi na trhu jejich dluhopisy," jmenuje ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš, jak by podle něj měla ECB mírnit napětí v eurozóně. "Pomohlo by také, kdyby se ECB více zapojila do nafouknutí záchranných fondů v eurozóně."
Draghiho jestřábí pověst mluví pro to, že to neudělá. Ještě v červnu například analytici UBS upozorňovali, že Draghi může být na rozdíl od svého předchůdce "více otevřen myšlence světa bez záchranných balíčků." Jinými slovy že raději nechá země zbankrotovat, než aby pro jejich záchranu tisknul eura a riskoval pak růst cen.
Draghiho nedávný náznak, že ECB bude dál vykupovat dluhopisy zemí v potížích, ale svědčí tomu, že ani pod jeho vládou nebude ECB tak krutá.
Že k tomu Draghi bude mít i politické krytí, naznačil jeden nejmenovaný vysoce postavený francouzský politik. Ten pro Financial Times zdůraznil "velmi významný" fakt, že na Draghiho výrok o možném pokračování odkupu dluhopisů kancléřka Merkelová nic nenamítla, i když k tomu měla na summitu EU skvělou příležitost.
Připomeňme, že pro nesouhlas s odkupem dluhopisů, za které ECB dala od loňského dubna už 169 miliard eur, obvinilo Německo ECB ze spiknutí s Francií a z vedení banky odstoupili už dva Němci. Banka přitom nově ohlásila i neomezenou pomoc bankám, kterým se nedostává hotovosti.
Pod Draghiho vedením tak ECB svůj dosavadní kurz nejspíš příliš dramaticky nezmění.
"Samozřejmě se tištěním peněz vytváří do budoucna jistý inflační potenciál. Jeho předpokladem ale je, aby ekonomika aspoň nějak rostla a aby se peníze v ekonomice utrácely," upozornil před časem ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, podle kterého ale Evropa naopak čelí vleklé stagnaci.
V duchu hesla "košile bližší kabátu" tak ECB nejspíš dočasně sleví z hlídání inflace, aby tištěním peněz podpořila měnovou stabilitu a růst reálné ekonomiky v eurozóně.
Důležité je ale slovo dočasně.
ECB tiší bolest, lék musí dodat politici
"Intervence (ECB, pozn. red.) zabraňují tomu, aby se nerovnováhy zhoršovaly. Nestačí však k tomu, aby vyřešily hlavní příčiny problému," řekl Draghi v den klíčového summitu EU letos 26. října.
K řešení krize jsou podle něj potřeba dvě věci: posílení řízení finančního systému v eurozóně a okamžitá aktivace dohodnutého záchranného plánu.
"Bez rezolutní a vytrvalé reakce od příslušných národních vlád, které odstraní nerovnováhy ve veřejných financích podporou růstu, nebude prvního úkolu dosaženo a druhý bude v podstatě jen utišující léčbou," uvedl Draghi.
I nový šéf eura se tak zřejmě staví na stranu svého předchůdce nebo třeba Angely Merkelové, že měnová unie by se měla stát i unií rozpočtovou. A to je věc, kterou dvakrát rádi neslyší politici nejen v zadlužené Itálii.
