Nikósie - Kypr se dočkal finanční pomoci. Nedostane ji však od Evropské centrální banky, ale od Ruska. Země se ve čtvrtek dohodly na půjčce ve výši 2,5 miliardy euro (62 miliard korun). Oznámil to mluvčí kyperské vlády.
Ruský kapitál by měla ostrovní republika získat na počátku roku 2012. Podle informací kyperské vlády bude splatnost půjčky činit 4 a půl roku. Za pomoc Kypr zaplatí úrok ve výši 4,5 procenta.
Půjčka má pomoct zklidnit situaci v oslabené ekonomice, která od poloviny července trpí masivním odlivem investorů a zdražováním půjček. Ohrožen je především tamní bankovní sektor, který drží miliardy euro v řeckých bankách.
Získané prostředky mají proto pomoct obnovit důvěru trhu, snížit dluh a podpořit růst HDP. Ten je aktuálně ohrožený kvůli červencové havárii elektrárny Vasilikos. Odstranění škod vyjde vládu na zhruba miliardu eur (24,8 miliardy Kč).
Země spolupracují dlouhodobě
Jak server EurActiv upozorňuje, ruská ochota pomoct Kypru není bezdůvodná. Ostrovní stát má jako jediný v EU a eurozóně komunistického prezidenta, kromě toho Rusko na Kypru dlouhodobě investuje.
Na konci loňského roku činila celková hodnota ruských aktiv 12,37 miliardy euro, nejčastěji Rusové nakupovali podíly v sektoru bankovnictví, finančních služeb a energetiky. Po Britech jsou navíc ruští turisté nejčastějšími zahraničními návštěvníky Kypru.
O tom, že se Kypr bez půjčky neobejde, se diskutuje už od poloviny července. Ve hře byla ovšem především ECB, která již zachraňovala Řecko, Irsko a Portugalsko.
Již dříve ale vedoucí osobnosti EU naznačily neochotu posílat peníze dalším zemím. Částka, kterou potřebuje malá kyperská ekonomika, tvoří pouze zlomek pomoci ostatním problematickým ekonomikám. Evropští politici se však obávají, že by další záchranný balíček snížil už tak podlomenou důvěru v eurozónu.
