Lucemburk - Snadnějšímu uvalování sankcí na státy Evropské unie porušující rozpočtová pravidla už nic nestojí v cestě.
Ministři financí členských zemí EU definitivně schválili balík šesti opatření pro boj s krizí a předcházení jejímu opakování v budoucnu, který s takovýmto zpřísněním počítá.
Protikrizová opatření se dojednávala takřka rok, dnešní rozhodnutí bylo už do značné míry formalitou. Členské země se totiž už před časem dohodly s Evropským parlamentem na kompromisu, zákonodárci dali balíku zelenou ve středu minulého týdne.
Díky balíčku by mělo být možné rychleji a snadněji trestat rozpočtové hříšníky v EU. Právě nedodržování pravidel pro rozpočet je považováno za jednu z příčin současné vážné krize, která ohrožuje budoucnost společné evropské měny i hospodářství celé Unie. Unie sice měla jistá pravidla, potíž ale byla v tom, že se je nedařilo vynucovat.
Kritéria se nedodržovala
Případné sankce podle dosavadních pravidel musely schválit i země, vůči nimž by měly být směrovány. V minulosti se ale ukázalo, že kvůli tomu se restrikcím vyhnuli unijní giganti Německo s Francií. Podle nových pravidel ale sankce uložené Evropskou komisí začnou platit automaticky, tedy pokud se proti nim nevysloví většina členských států.
Ačkoliv v rámci tzv. maastrichtských pravidel nesmí deficit zemí eurozóny překročit tři procenta hrubého domácího produktu a zadluženost šedesát procent HDP, řada členských států tato kritéria opakovaně překračovala.
EU neměla totiž žádné účinné prostředky tyto země k jejich dodržování přinutit a Evropská komise jim pouze zaslala upozornění, že kritéria porušují.
Průměrný dluh eurozóny se tak od roku 2007, kdy finanční krize začala, zvýšil ze šedesáti na osmdesát procent HDP unie. Řecký dluh nyní činí 145 procent HDP země, italský 125 procent. Neúměrně zadluženy jsou ale v podstatě všechny země EU s výjimkou postkomunistických států a Skandinávie.
Snadnější trestání rozpočtových hříšníků je nicméně jen jednou částí ze širšího balíku opatření, která také mimo jiné posilují makroekonomický dohled.
