* Šéf ECB Trichet žádá zřízení evropského ministerstva financí * Trhy v panických výprodejích, Wall Street oficiálně vstoupil do fáze trvalého poklesu * Bernanke žádá: přestaňme už škrtat výdaje, ekonomika USA to neustojí * Podrobnosti o dalším postupu eoruzóny nejsou zatím známy

Lucemburk - Eurozóna jako by na zesilovači záchranného balíku pro Řecko chtěla otočit knoflíkem ostře doprava.

Ministři financí sedmnáctky jednají od pondělí v Lucemburku, jak měnovou unii ochránit před nekoordinovaným řeckým bankrotem a následným dominem, které by nejspíš spustil. Dosáhnout toho chtějí posílením řeckého "Marshallova plánu" z letošního července.

Hlavní zvažované změny jsou dvě:  Jednak je tu možnost, že soukromí věřitelé - tedy hlavně banky - budou muset nést vyšší ztráty, než se dohodlo v červenci. A jednak se hledají cesty, jak dostat víc peněz do ochranného valu EFSF.

Trichet žádá posílení pravomocí Bruselu

Krize, kterou v současné době prochází Evropa, je nejhorší od druhé světové války. Před členy výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to řekl šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet. Evropa musí podle něj rychle pokročit v integraci a založit společné ministerstvo financí. Trichet tím dal znovu najevo, že členové EU musejí více spolupracovat.

"Všechna naše nestandardní opatření jsou navržena tak, aby obnovila lepší přenos měnové politiky," řekl Trichet k politice ECB. "Máme bilanční sumu, která je o 77 procent větší ve srovnání s obdobím před začátkem krize. Americká centrální banka (Fed) má bilanční sumu, která je větší o 226 procent," řekl Trichet.

Mezitím ale trhy prožívají panické výprodeje, bojí se především situace v eurozóně. Americké akcie podle indexu S&P 500 krátce po zahájení úterního obchodování oficiálně vstoupily do takzvaného medvědího trhu. Tak se označuje období vytrvalého poklesu cen.

Růst americké ekonomiky už se téměř zastavil a hospodářství je na pokraji stagnace. Před společným hospodářským výborem Kongresu to řekl šéf tamní centrální banky (Fed) Ben Bernanke. Fed je podle něj připraven ekonomiku znovu podpořit, Kongres už by ale neměl pokračovat ve výdajových škrtech. Pro tak slabou ekonomiku by to mohlo být nebezpečné.

Podrobnosti jsou zatím nejasné

Zatím ale není jasné to hlavní: podrobnosti o dalším evropském postupu, tedy v místě největšího nebezpečí pro vývoj celé globální ekonomiky.

Už před jednáním v Lucemburku se spekulovalo, že sedm zemí včetně nejsilnějšího Německa bude pro soukromé věřitele navrhovat "dobrovolné" ztráty z řeckého dluhu až ve výši 50 procent. S odvoláním na nejmenované evropské úředníky o tom informovala agentura Bloomberg. Červencová dohoda dosud počítá jen s 20procentními ztrátami.

Jasné není ani to, na kolik peněz by se měl navýšit euroval EFSF. Jeho dosavadní výše dosahuje garance v hodnotě 440 miliard eur a červencová dohoda ho má navýšit na 780 miliard. Ani to ale po dramatickém vývoji posledních měsíců nemusí stačit na to, aby val od problémů uchránil Itálii a Španělsko.

Na jednací stůl se tak dostává myšlenka, že by se EFSF zvětšil takzvaným "pákovým efektem" (tzv. leverage). V praxi by to nejspíš znamenalo, že by se proměnil v banku. Fungoval by tak podle původní dohody z července: skupoval by dluhopisy "nakažených" zemí, poskytoval by jim preventivní úvěry a dával by pomocné injekce bankám.

Nově by měl ale EFSF vybavený bankovní licencí skoupené dluhopisy a půjčky vkládat jako jistinu, nejspíš do Evropské centrální banky. Ta by mu za to dávala hotovost. Finanční kapacita EFSF by se tak stala vlastně "neomezenou".

Pákový efekt by ohrozil rating Německa

Fakt, že se o této možnosti v několika variantách jedná, připustil jak eurokomisař pro ekonomiku Oli Rehn, tak šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. Ten se ale vyhnul slovu "leverage" a prohlásil, že zdroje z ECB nebudou hlavním scénářem.

"Nemyslím si, že to bude hlavní cesta našich úvah," řekl novinářům.

Pokud jde o navýšení dluhu, které banky budou Řecku muset "dobrovolně" odpustit, prohlásil Juncker pouze tolik, že "od rozhodnutí 21. července jsme zaznamenali změny" a že se proto "diskutují technické revize."

Hledání dohody každopádně nebude snadné. Posílení EFSF pákovým efektem má totiž v Německu silné odpůrce, zvlášť v koaliční FPD, ale i centrální bance Bundesbank. Ratingová agentura Standard & Poor's už dříve naznačila, že v případě jeho schválení Německu nejspíš sníží jeho známku AAA.

Dosud navíc nebyl ratifikován ani původní plán záchrany Řecka z 21. července. Schválilo jej pouze 14 parlamentů z potřebných sedmnácti zemí. A zatímco podmínka Finů, aby jejich příspěvek na pomoc Řecku kompenzovaly záruky, byla zřejmě uspokojena, stále se neví, jak se rozhodne parlament na Slovensku, kde je proti další pomoci Řekům silný odpor.

Také proto chtěl německý ministr financí Wolfgang Schauble, aby se jednání o posílení záchranného programu odložilo, až všechny země schválí program původní.

Případné nové změny v boji s evropskou dluhovou krizí zřejmě budou schváleny až na summitu EU ve dnech 17. a 18. října. Tehdy se také pravděpodobně rozhodne o tom, zda Řecko dostane další díl mezinárodní pomoci, bez které mu dříve nebo později dojdou peníze a jejíž výplatu takzvaná Trojka (ECB, MMF a EU) v pondělí odložila.