Helsinky - Finsko se vzdalo už vyjednané garance za svůj díl půjčky v rámci nového záchranného plánu pro Řecko. Zálohy za národní podíly na pomoci totiž celý program ohrozily.

Online deníku EUobserver to řekl nejmenovaný kontakt na finském ministerstvu financí. "Řešení, které jsme s Řeckem měli minulý týden, ale probíhají jednání o dalším řešení," sdělil zdroj.

Změna kurzu přichází poté, co německá kancléřka Angela Merkelová minulou středu prohlásila, že by země eurozóny neměly v řecké krizi volit jednostranné kroky. Reagovala tak na fakt, že po Finsku vznesly stejné požadavky na zálohu za svou půjčku také Rakousko a Nizozemí.

Záruky hrozí Řecku bankrotem

Nový záchranný program schválený na summitu 21. července musí posvětit ještě všech 17 národních parlamentů eurozóny. Že za svůj souhlas budou chtít po Řecku záruky, naznačilo i Slovensko a Slovinsko. Tyto země se přitom ve svých požadavcích odvolávaly na příklad Finska.

Ratingová agentura Moody's ale varovala, že tyto podmínky zdrží pomoc natolik, že Řecko nejspíš zbankrotuje, než se mu jí dostane.

Finsko si původně s Řeckem vymohlo dohodu, že Atény výměnou za půjčku 1,4 miliardy eur odloží na zvláštní účet 660 milionů eur pro případ, že ji nebudou moci splatit. Finská ministryně financí Jutta Urpilainenová pak naznačila, že by se Finsko spokojilo se zárukami ve formě státního majetku.

Nový problém jménem Kypr

Eurozóně ale minulou středu přibyla na jihu nová hrozba, když finanční výbor kyperského parlamentu odmítl schválit zvýšení daní navrhované vládou a požádal premiéra Kikise Kazamiase o víc času k přípravě svých pozměňovacích návrhů.

Kypru přitom hrozí, že se po Řecku, Irsku a Portugalsku stane další zemí, která bude potřebovat od eurozóny finanční záchranu poté, co výbuch tamní elektrárny připravil vládě velké neplánované výdaje.

Za způsob, jakým se eurozóna se svými potížemi vyrovnává, sklidila v posledních dnech tvrdou kritiku.

Bývalý německý kancléř Helmut Kohl prohlásil, že Merkelová podkopala německou spolehlivost. Někdejší prezident evropské komise Jacques Delors prohlásil, že euro je na pokraji propasti, a bývalý dlouholetý guvernér americké centrální banky Fed Alan Greenspan prohlásil, že už se rozpadá.

Nobelisté euru věří

Čínská státní média před čtvrteční cestou francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Pekingu nazvala krizi eura novou formou Černé smrti - nakažlivého moru.

Na druhou stranu 17 předních světových ekonomů, kteří se minulý týden sešli v jihoněmeckém Lindau, věří, že eurozóna své potíže překoná. Patří mezi ně Joseph Stiglitz, americký ekonom a nositel Nobelovy cenu za ekonomii za rok 2001, jeho kolega Myron Scholes, jenž stejnou cenu získal v roce 1997, nebo Robert Mundell, který ji obdržel o dva roky později.

"Nemyslím si, že by bylo euro na pokraji krachu," prohlásil Mundell. Evropa teď ale podle něj musí ve svém vývoji postoupit „k něčemu, co připomíná Spojené státy evropské," dodal. Právě tímto směrem přitom míří návrh na evropskou ekonomickou vládu Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho z pařížského jednání z 16. srpna.