Svět financí jede z kopce, teď už bez záchranné brzdy

Karel Toman
6. 8. 2011 7:00
Deprese trhů sílí, vlády ani centrální banky už nemají možnosti zchladit jim hlavu
Padá to, padá.
Padá to, padá. | Foto: Reuters

Praha - Na trhy se vrátil strach. To není nikdy dobrá zpráva.

V řeči čísel to podle některých ekonomů na druhou recesi zatím nevypadá. V pátek však daly finanční trhy najevo obavy, že do ní svět míří. 

Samy tím přitom mohou přispět k tomu, že se tak stane a propad světového hospodářství na druhé dno, známý také jako scénář písmene W, se skutečně naplní.

Tentokrát by to ale bylo za situace, kdy se vlády finančně vyčerpaly bojem s důsledky recese první.  A kdy úrokové sazby jsou blízko nule, takže ani centrální banky, včetně té české, už ekonomice zlevněním úvěrů příliš nepomohou.

Trhy už bez toho příliš nevěří, že politici situaci dokáží vyřešit, a svět je tak odkázán na ne zrovna vyhlášenou schopnost finančníků zachovat chladnou hlavu.

"Je to nejvážnější situace od podzimu roku 2008. Šance na návrat recese je asi padesátiprocentní," myslí si David Marek z investiční banky Patria, přičemž výhled se podle něj spíš zhoršuje.

Český vagón bez záchranné brzdy

"Trhy jsou značně nestabilní, jejich nálada velmi negativní a nevypadá to, že by mohla přijít nějaká zpráva, která by to změnila. Naopak. Poslední dva tři měsíce v naprosté většině převládaly zprávy negativní," dodal Marek.

To potvrdil i pátek, kdy Wall Street prohloubil nejhorší týdenní propad od listopadu 2008. A další špatná zpráva přišla v sobotu ráno, kdy USA přišly o špičkový úvěrový rating. Evropa volá po okamžitém svolání schůzky sedmi ekonomicky nejsilnějších států světa.

Foto: Reuters

Šéfeditor listu Wall Street Journal v živém online vstupu zdůraznil, že scénář W by byl ještě fajn, protože bychom aspoň věděli, na čem jsme. Podle něj se ale děje něco, čemu nikdo pořádně nerozumí, protože se to ještě nikdy nestalo.

"Jede se bez záchranné brzdy, ale také pomaleji a opatrněji. Případný náraz by proto neměl být tak silný," mírnil v pátek ty nejhorší obavy ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank, podle kterého suchá data o nástupu druhé recese zatím nesvědčí.

Výraznější globální zpomalení by přitom znovu dolehlo vší vahou také na proexportní ekonomiku Česka.

"Pokud Německo zpomalí, nebo se dokonce vrátí do recese, bude česká ekonomika velmi rychle následovat," připomněl Marek známý efekt německé lokomotivy a českého vagónu.

"Německo na tom bude i nadále poměrně dobře, bylo evidentní, že velmi vysoké tempo ekonomického růstu z minulých kvartálů není dlouhodobě udržitelné," uklidňuje portfoliový manažer společnosti Conseq Investment Management Michal Stupavský.

Česko má také stále poměrně nízký dluh a stabilní hospodářství. Za momentální globální averze vůči riziku tak zatím patří spíš k zemím, kam investoři kapitál schovávají, než by ho odsud odlévali pryč, jako to teď dělají v Itálii a Španělsku.

Tamní vlády by tak podle Sobíška mohly mít problém se splacením svých dluhů, což by mohlo potopit některé tamní banky.

Zůstanou české banky opět zdravé?

To však může mít dopad i na banky v Česku. Například Komerční banka přiznala, že drží italské dluhopisy za 8,2 miliardy korun. Evropská centrální banka přitom ve čtvrtek prohlásila, že bude skupovat jen dluhopisy Řecka a Portugalska, takže italské a španělské mohou dál tratit na ceně.

Expozice českých bank vůči "nekrytým" dluhopisům slabých zemí eurozóny by podle Sobíška přesto měla být malá, takže záchrany místních bank z kapes daňového poplatníka by hrozit neměly, stejně jako za první finanční krize, kterou zdejší finanční domy přestály v relativním zdraví.

"Troufnul bych si spekulovat, že ten problém nebude velký. Řecké dluhopisy se tu kupovaly z důvodů daňové optimalizace, což nebyl případ ani španělských, ani italských bank. Jejich objem v portfoliích bank by proto podle mého názoru neměl být nijak velký," tvrdí Sobíšek.

Finanční krize zase hrozí přerůst v ekonomickou?

Ani páteční propad pražské burzy zatím českou ekonomiku příliš nepoškodí. "Bezprostřední dopad na českou ekonomiku je minimální, protože náš kapitálový trh se opírá spíš o dluhové financování z bankovního sektoru než o burzu," připomněl David Marek.

Na burze obchoduje podle loňských dat agentury STEM osm procent Čechů, takže ani na úspory lidí by trvalejší pád akcií neměl mít velký vliv. Na rozdíl třeba od Spojených států, kde se z výnosů akcií platí lidem i důchody.

Pokud se světová ekonomika skutečně znovu zastaví nebo dokonce propadne - a ta česká samozřejmě s ní -, moc dlouho jí to podle Sobíška nevydrží. Svět totiž podle něj nemá tolik bublin a tak plné zásoby, jako je měl před krachem Lehman Brothers.

"Eventuální opětné nastartování ekonomického růstu by mělo být dřívější," tvrdí Sobíšek.

"Výprodej ukazuje, co si trhy myslí o schopnosti evropských a amerických lídrů řešit ekonomické problémy. Obavy z návratu recese zřejmě nejsou neoprávněné, stimulační balíčky minulých let byly krátkodobým řešením postaveným na iluzi, že stačí do ekonomiky napumpovat dostatek peněz a vše se tím vyřeší. Zřejmě se ale dočkáme dalšího kola „kvantitativního uvolňování" a s nějakou „inovací" bude muset přijít i ECB," upozorňuje také analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Podle něj se sice panika ještě může prohloubit, nakonec se ale ukáže jako korekce, tedy jen dočasný pokles akcií a komodit.

"V krátkodobém výhledu se tak zatím neděje nic. Střednědobě teprve uvidíme, jestli to je jen problém finančního trhu, nebo i problém ekonomický," evokuje Sobíšek vzpomínky na rok 2009, kdy se finanční krize v mnoha zemích přelila v krizi ekonomickou.

Její důsledky v podobě nedostatku zakázek a úvěrů pro firmy, omezování výroby a masového propouštění pamatujeme i u nás. Mnoho rodin jimi totiž trpí dodnes.

 

Právě se děje

Další zprávy