Merkelová a Sarkozy se dohodli, jak zachrání Řecko

Karel Toman
21. 7. 2011 10:20
Převáží restrukturalizace, odkup dluhopisů nebo nová daň na banky eurozóny?
Foto: Reuters

Berlín - Německo a Francie se shodly na řešení nového záchranného balíčku pro Řecko.

"Společná německo-francouzská pozice" byla podle mluvčího kancléřky Angely Merkelové vyjednána s prezidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trichetem a prezidentem EU Hermanem van Rompuyem.

Bližší detaily zatím nejsou známy, podle listu Financial Times ale mnohé svědčí tomu, že se řešení bude opírat také o novou bankovní daň. Agentura Reuters ale s odvoláním na unijní zdroje uvedla, že novou bankovní daň řešení obsahovat nebude.

Jak bude řešení vypadat, zůstává před summitem navzdory nové shodě dvou nejsilnějších ekonomik eurozóny nejasné. Euro přesto na zprávu reagovalo mírným posílením.

Plán má sanovat pětinu řeckého dluhu

Průlom v dosavadních neshodách mezi Německem a Francií přišel po sedmihodinovém jednání, jehož části se zúčastnil i Trichet. Na rozhovory přicestoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy do Berlína.

Řecký záchranný plán by mohl podle Financial Times zahrnovat 71 miliard eur záchranných půjček od globálních věřitelů a 50 miliard eur pocházejících z nové bankovní daně.

Z těchto prostředků by se odkoupilo 20 procent z celkového řeckého dluhu ve výši 350 miliard eur.

Návrhy kolující v materiálu Evropské komise před čtvrtečním klíčovým summitem eurozóny zmiňují také plán na směnu dluhopisů. Podle něj by privátní držitelé směnili své řecké dluhopisy za bondy s třicetiletou splatností. Věřitelům, jejichž dluhopisy jsou splatné příštích osm let, by program navrhnul motivační pobídky, aby na plán přistoupili.

Řecký dluh by se tak měl snížit o 90 miliard eur.

Barroso chce pomoc i pro "nakažené" banky

Vysocí manažeři bank zapojení do rozhovorů o záchraně Řecka listu řekli, že program by měl zahrnovat buď bankovní daň, nebo směnu dluhopisů. Ale ne obojí.

Podle německého deníku Bild se summitu, který začíná ve čtvrtek po poledni v Bruselu, zúčastní také top manažeři největších bank eurozóny.

Jednání bude přítomna i prezidentka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která navrhuje navýšit záchranný mechanismus EFSF (European Financial Stability Facility) ve výši 440 miliard eur a skupovat z něj dluhopisy slabších zemí spolku. To by ale vyžadovalo změny v EFSF, které by musely schválit národní parlamenty.

Německo to odmítá, podle agentury Bloomberg ale vlády euorzóny možnost záruk za řecké dluhopisy před summitem jako možnost připouštějí.

Atmosféra před summitem mezitím houstne.

Předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso varoval, že by "nikdo neměl trpět žádnou iluzí: Situace je velmi vážná a žádá si odpověď. Jinak pocítíme negativní důsledky ve všech koutech Evropy a dál."

Úředníci zasvěcení do jednání listu Financial Times řekli, že Barrosův plán má rozšířit pravomoci záchranného fondu eurozóny ve výši 440 miliard eur. Měla by z něj být napříště poskytovány půjčky na zvýšení kapitálu zesláblým bankám v zemích eurozóny, které zatím žádné záchranné peníze nedostávají.

Za posledních 14 měsíců zachránila EU Řecko, Irsko a Portugalsko.

Řešení formou restrukturalizace dluhu ustupuje

Berlín se k bankovní dani stavěl zprvu vlažně. Podle zdrojů Financial Times by se vztahovala na všechna aktiva v držení bank eurozóny a dosahovala by výše 0,0025 procenta. Příštích pět let by vynášela deset miliard eur ročně. Peníze by putovaly do záchranného fondu, odkud by byly použity na odkup řeckých dluhopisů.

Podle bankéřů se úvahy začínají stáčet právě tímto směrem.

Bankovní daň, jak ji navrhuje Francie, by totiž narozdíl od směny dluhopisů nespustila výplaty pojistek proti úvěrovému selhání Řecka (credit default swaps). To by vedlo k dočasnému řeckému bankrotu a Evropská centrální banka se obává, že už jen to by spustilo paniku na evropském trhu s dluhopisy. Do problémů by se pak dostalo i Španělsko a Itálie.

Zdroje listu také sdělily, že německý plán směny dluhopisů by vyžadoval dodatečné vládní peníze na rekapitalizaci evropských bank, které řecké dluhopisy drží. To se týká právě zejména německých a francouzských bank. Plán by také musel najít nové jistiny pro řecké banky, které dnes používají řecké vládní dluhopisy jako jistiny za půjčky od Evropské centrální banky.

Skrytá daň?

ECB přitom pohrozila, že v případě úvěrového selhání Řecka nebude řecké dluhopisy výměnou za úvěry nadále přijímat. Tím by řecký finanční systém zcela zamrzl a lavina by se mohla začít šířit do celé Evropy a dál, přesně jak varoval Barroso.

Bankovní daň, která má podle Financial Times šanci stát se klíčem k řešení, má přitom už teď své odpůrce. Funguje totiž jako skrytá daň z příjmu.

Nelíbí se třeba Patriku Nacherovi ze serveru www.bankovnipoplatky.com, podle kterého novou daň zaplatí bankovní klienti. "Banky to na sobě nikdy nenechají a zvýšené výdaje promítnou do cen svých služeb," tvrdí. Protože banky z eurozóny mají dcery i mimo ni, včetně Česka, ponesou podle něj tuto skrytou daň všichni.

Jiná řešení však zatím nebyla průchodná a hrozila situaci spíš zhoršit. Řecko přitom podle ekonomů může spustit novou globální finanční krizi, jejíž důsledky by mohly být ještě horší.

 

Právě se děje

Další zprávy