Praha - Euro zrychluje svůj pád vůči dolaru.
Během dnešního obchodování na asijských trzích se euro prodávalo za 1,23 dolaru, což znamená nejlevněji za poslední čtyři roky, napsala agentura Reuters.
Týden po ohlášení obřího záchranného balíku ve výši 750 miliard eur, který na chvíli odvrátil paniku, se situace začíná blížit tam, kde byla. Investoři pochopili, že v balíku jsou pouze slíbené, nikoliv reálné peníze.
"Neudělali jsme nic víc, než že jsme si koupili čas, abychom odstranili rozdíly v konkurenceschopnosti a rozpočtových deficitech jednotlivých zemí eurozóny," řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
"Bližší pohled na záchrannou operaci ukazuje, že peníze jsou slíbeny, ale nikoliv k dispozici. Až si trhy tohle uvědomí, mohou se k Portugalsku a Španělsku zachovat stejně, jako se zachovaly k Řecku. Co je ještě horší, kvůli těmto nepřesvědčivým slibům byly obětovány základní principy v eurozóně," napsal ekonom Charles Wyplosz.
Fitch spočítal dluhy
Spekulace proti euru v takovém rozsahu jako v poslední době byla ještě nedávno nepředstavitelná. Útoky prozatím ustaly, ale pád kurzu eura pokračuje dál. "Proto je nutná větší regulace. Bohužel takové spekulace byly a jsou možné jen proto, že mezi členskými zeměmi eurozóny existují citelné rozdíly v ekonomické výkonnosti a zadlužení," myslí si Merkelová. Německo přispívá do záchranné virtuální sumy největším dílem, stejně jako předtím největší měrou pomohlo při finanční injekci Řecku.
Ratingová agentura Fitch spočítala, že na financování všech dluhů a půjček by evropské vlády potřebovaly 2,2 bilionu eur, tedy pětinu letošního HDP celé Evropy. To je číslo mírně vyšší proti roku 2009, který byl z tohoto pohledu rokem "rekordním" za několik dekád, napsal server Patria.cz. Podle nového průzkumu Fitch mezi evropskými investory 70 procent z nich nyní považuje vládní dluhy za největší riziko na kontinentu.
Do dluhové pasti spadlo Řecko, ale další státy eurozóny na tom - pokud jde o zadlužení - nejsou o mnoho lépe: Itálie, Protugalsko, Španělsko, ale například i Británie budou muset sáhnout k radikálním úsporným programům.
Španělská a portugalská vláda oznámily plán úspor už minulý týden, okamžitě se proti nim zvedla vlna odporu. S řeckými úsporami mají totiž jedno společné: sníží příjmy většiny obyvatel. Porostou daně, zmrazí se mzdy, přestanou se zvyšovat penze a naopak poroste věk pro odchod do důchodu.
Eurozóna zatím prohrává další část boje se Spojenými státy a Asií. Zatímco USA či Čína se vzpamatovávají z největší recese od 30. let minulého století relativně úspěšně, prognózy růstu evropských ekonomik jsou hodně opatrné. Evropské státy nemají před sebou perspektivu rychlého růstu HDP, tudíž ani z čeho splácet velké zadlužení minulých let.
"Dluhová krize bude zřejmě pokračovat a monetární unie bude muset projít rekonstrukcí, aby došlo k opětovnému zavedení kolektivní fiskální disciplíny," uvedl ekonom Wyplosz.
