Řecko dostane peníze rychle. Ale bude jich málo

Karel Toman
4. 5. 2010 13:55
Evropská komise tvrdí, že není nutné čekat na schválení pomoci v parlamentech eurozóny
Velkou překážkou pomoci Řecku je Řecko samotné. Proti plánům úspor se zvedá vlna stávek a demonstrací
Velkou překážkou pomoci Řecku je Řecko samotné. Proti plánům úspor se zvedá vlna stávek a demonstrací | Foto: Reuters

Atény/Brusel - Rovnice to je jednoduchá a směřuje Řecko o kus blíž k bankrotu: ani navýšená mezinárodní půjčka podle analytiků Aténám nestačí na pokrytí dluhů a země si tak už příští rok bude muset zase půjčovat na trzích.

Nic na tom nemění ani fakt, že eurozóna bude mít část peněz pro Řecko připravenou do poloviny května, jak uvedla nově Evropská komise. Přitom podle ní nezáleží na tom, zda se v parlamentech jednotlivých zemí uvolnění prostředků zpozdí.

Řecko má od členů eurozóny a Mezinárodního měnového fondu slíbeno zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Pomoc je rozložena do tří let. Už 19. května má ale Řecko splatit zhruba 8,5 miliardy eur.

Krok ECB: nehledět na rating

Bankrot Řecka, který už někteří ekonomové a investoři považují za nevyhnutný, se proto v pondělí pokusila odvrátit Evropská centrální banka, když se rozhodla rozhodla k bezprecedentnímu kroku. "Až do odvolání" udělila Řecku výjimku a bankám bude za tamní vládní dluhopisy proplácet peníze, přestože mají rating nižší než poslední investiční známka A-.

To je nejen "obrat na pětníku" v původním postoji centrálního bankéře Jeana-Clauda Tricheta, který tento krok ještě v nedávno kategoricky odmítal, ale také důležitá zpráva.

Navzdory snížení ratingu na spekulativní úroveň, které vedlo k prudkému zdražení řeckých dluhopisů, tak totiž Řecko může dál své krátkodobé dluhopisy levně prodávat svým lokálním bankám, které za ně od ECB dostanou peníze.

"Můžeme být v situaci, kdy se soukromé financování (řeckého dluhu, pozn. red.) stává bezpředmětným a Řecko je financováno Evropskou centrální bankou," řekl listu Wall Street Journal Daniel Gros z Evropského centra pro politická studia.

Záchranný plán má tak stále šanci na odvrácení řeckého bankrotu. Podle analytiků je to ale šance poslední. A i ta má spoustu překážek.

Překážka 1. - schválení půjčky v parlamentech

První překážkou je samotný plán eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

Podle čerstvé dohody věřitelé půjčí Řecku v příštích třech letech 110 miliard euro (eurozóna 80 miliard, 30 miliard MMF). To je víc než dvojnásobek původně ohlášené sumy a po Marshallově plánu zřejmě největší záchranný "balík" v historii.

Ani to ale nebude stačit, protože země potřebuje do roku 2013 podle některých propočtů půjčit až 150 miliard euro. Řecko tak dostalo nanejvýš rok a půl času a už příští rok si bude muset zase půjčovat na trzích. A ty záchraně před bankrotem už příliš nevěří.

Jak navíc ukazuje poslední příklad Slovenska, celá pomoc je nejistá, protože podléhá schválení v parlamentech, které ji často odmítají. To se týká i zdaleka největšího přispěvatele - Německa. Pomoc je navíc podmíněna řeckými úspornými opatřeními za 30 miliard euro.

Překážka 2. - tvrdé řecké škrty

Řecká vláda sice ukázala vůli šetřit když, na úspory kývla. To ale neznamená, že se škrty podaří prosadit. Řeky totiž připraví o jejich "návykové látky" v podobě 13. a 14. důchodů a průměrný věk odchodu do penze v pouhých 53 letech drasticky zvýší až na 67 let.

Platy ve veřejném sektoru budou zmrazeny, zvýší se daň z přidané hodnoty (z 21 na 23 %), vzroste daň na cigarety a alkohol. To řecké vládě nemůže projít jen tak.

"Veřejnost stále vládu jako celek podporuje, průzkumy ale naznačují, že v posledních týdnech tato podpora klesá," všímá si globální investorský poradce IHS Global Insight. "Obáváme se, že tomu tak bude nadále, pokud se ekonomická situace bude zhoršovat," dodává firma, která zemi pro letošek kvůli škrtům předpovídá prudký hospodářský pokles a velkou nezaměstnanost. To může vést ke změně vlády a zrušení reforem.

Překážka 3. - šíření nákazy a ohrožení eura

Bankrot Řecka by rozšířil potíže se zvládáním dluhu i na ostatní zadlužené a málo konkurenceschopné země periférie eurozóny, jako je Portugalsko a Španělsko (agentura Standard&Poor's už ostatně 27.dubna rating Portugalska snížila).

Na první pohled to je pro Evropu důvod udělat cokoliv, aby nenechala Řecko padnout. Že bankrot Řecka "nepřipadá v úvahu", řekli proto minulý týden skoro stejnými slovy Herman van Rompuy za EU i Jean-Claude Trichet za ECB.

Ve skutečnosti to ale může znamenat pravý opak: země v jádru Evropy začnou pracovat na plánu B.

"Jak založit menší a silnější zónu společné měny, bude otázka diskutovaná za zavřenými dveřmi v Berlíně i Paříži," je přesvědčena komentátorka Wall Street Journalu Patience Wheatcroftová. "Celý ten velký evropský sen o tom sice nebyl, je to ale jediná realistická cesta vpřed," dodává.

"Bankrot menšího člena eurozóny, jako je Řecko, by byla rána pro postavení eura, nemusela by ale věštit konec jednotné měny," argumentuje podobně server Economist.com. "Pokud by se však problémy rozšířily dál, mohlo by tomu být jinak."

Problém Řecka je dlouhodobá solventnost

Vzhledem k potížím, jaké před Řeckem a Evropou stojí, hodnotí proto analytici poslední plán na záchranu země opatrně.

"Věříme, že tohle je pro Řecko poslední šance vyhnout se restrukturalizaci dluhu (tj. státnímu bankrotu, pozn. red.)," píší analytici z IHS Global Insight. Plán podle nich uleví Řecku jen dočasně. "Skutečný problém Řecka je ale strukturální a dlouhodobý. Řecko nemá problém s likviditou ale solventností," upozorňuje IHS Global Insight.

 

Právě se děje

Další zprávy