Brusel/Washington - Jsme důrazně proti protekcionismu a žádný jsme ani nezaznamenali, prohlásil nedávno premiér a předseda Rady EU Mirek Topolánek po mimořádném jednání lídrů evropské sedmadvacítky v Bruselu. Skutečnost se ale od slov evropských lídrů podstatně liší.
Světová banka zaznamenala celkem 47 protekcionistických opatření, která už vešla v platnost (viz infobox Dovozní barikády), výjimkou nebyly ani evropské země.
Z průzkumu Konfederace evropského businessu BusinessEurope zase vyplynulo, že evropské firmy považují za největší riziko právě ochranářské pokrytectví.
Dovozní barikády
- Studie Světové banky rozděluje protekcionistická opatření do dvou hlavních skupin - tarifní a netarifní. Pokud jde o první skupinu, jmenuje například Rusko, které zvedlo dovozní tarify na ojetá auta, Ekvádor a jeho přirážku na dovoz více než šesti set položek.
- V netarifních ochranářských opatřeních jmenuje Argentinu a její uvalení licenčních požadavků na dovoz autodílů, textilu, televizorů, bot nebo hraček, nebo opatření Indonésie, která povolila vstup pěti druhů zboží jen do pěti svých přístavů a letišť.
- V některých zemích už se dovoz kvůli omezením zpomalil. Čína zakázala dovoz irského vepřového, belgické čokolády, italské brandy, španělských mléčných produktů nebo holandských vajec. Indie zase zakázala dovoz čínských hraček.
Zdroj: Světová banka
"Verbální odmítnutí protekcionismu a současně v reálném životě uplatňovaný skrytý protekcionismus je pro nás největším nebezpečím," upozornil prezident svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl, který je zároveň viceprezidentem BusinessEurope.
Slova, slova, slova...
V průzkumu BusinessEurope figurují vesměs protekcionistická opatření přijatá zeměmi mimo EU. Podle Světové banky se jich ale dopouští i většina zemí G20 včetně velkých evropských hráčů. I ony podepsaly loni v listopadu výzvu proti protekcionismu, ve skutečnosti pak podle banky celkem 17 z nich přijalo opatření na ochranu vlastních trhů.
Za "obzvlášť ohavné" označuje banka například přímé exportní subvence, které oznámila EU na podporu vývozu másla, mléka a sušeného mléka. Podle ní tyto subvence podkopávají dohody o volném trhu z Dauhá.
Světová banka také kritizuje přímé podpory automobilkám, které přijaly USA, Kanada, Francie, Německo, Velká Británie, Čína, Argentina, Brazílie, Švédsko a Itálie. Podle studie banky je totiž automobilový průmysl zatížen obrovskou nadbytečnou kapacitou a přímé podpory jen oddalují změny, kterými musí projít.
Protekcionismus je jako píseň sirén
"Lídři nesmějí naslouchat protekcionistickým písním sirén, ať už jde o trh, stimulační nebo záchranné balíčky," varoval prezident Světové banky Robert B. Zoellick. "Ekonomický izolacionizmus může vést k negativní spirále událostí jako ve třicátých letech minulého století, kdy už tak špatnou situaci ještě mnohem více zhoršil," dodal.
Protekcionistických opatření bylo podle banky navrženo na celém světě od začátku krize celkem 66, ne všechna byla ale přijata. Například v Brazílii vedly návrhy na široká dovozní omezení k velkým protestům soukromého sektoru a byla proto okamžitě odvolána.
Podle Světové banky je to příznak toho, že svět je dnes obchodem o řád víc propojen než za Velké hospodářské krize v třicátých letech. Spolu s už dosaženým pokrokem v mezinárodních obchodních dohodách tak může být překonání krize mnohem snazší. Ovšem bez protekcionismu.
