Praha - Ministerstvo vnitra navrhlo vládě zákonné opatření, podle kterého by byl celý areál Pražského hradu vyňat z církevních restitucí.

Zdůvodnilo to tím, že Arcibiskupství pražské v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě.

Pokud vláda opatření předloží, musela by jej schválit horní komora a v ní by určitě podporu mělo, řekl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha. 

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka chce o návrhu zákonného opatření jednat s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem, sdělil mluvčí arcibiskupství Aleš Pištora.

Potvrdil to také Bohuslav Sobotka jako předseda sociální demokracie, která má v Senátu většinu.

"Pokud tady bude nějaká legislativní možnost, jak zabránit tomu, aby církevní restituce dopadly na areál Pražského hradu, tak určitě sociální demokracie bude hledat cestu, jak takové záměry podpořit," prohlásil Sobotka.

Ministerstvo nutnost přijetí zákonného opatření, jehož text je k dispozici na vládním webu v Knihovně připravované legislativy, zdůvodnilo postavením Hradu jako sídla hlavy státu.

Jeho správu "zejména z bezpečnostních a státně reprezentativních důvodů lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky tohoto komplexu byly spravovány různými vlastníky".

"Navíc relevantní judikatura a dokumenty smluvního typu mezi církví a prezidentem republiky svědčí tomu, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou již vypořádány," uvedlo vnitro s poukazem na dohodu z května 2010 mezi Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem kvůli ukončení sporu o vlastnictví svatovítské katedrály a některých dalších nemovitostí na Hradě.

Mluvčí pražského arcibiskupství ale uvedl, že v memorandu z roku 2010 se tehdejší prezident Václav Klaus a arcibiskup pražský shodli na potřebě řešit vzájemné vztahy s ohledem na to, že tehdy ještě neexistovalo závazné majetkové vypořádání státu a katolické církve.

"Pražský arcibiskup se tehdy proto zavázal nepokračovat v soudních sporech o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu," uvedl Pištora.

Upozornil také, že premiér Rusnok už jeden nápad s návrhem zákonného opatření ohledně zákona o majetkovém narovnání odmítl s tím, že zákon je účinný a jedná se o téma, které rozhodně nemůže řešit vláda v demisi.

"Snahy revidovat nějakým způsobem zákon o majetkovém narovnání nejsou v době předvolebního boje ojedinělé. Podle zákona je oprávněnou osobou, která má právo žádat o svůj původní majetek, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze," dodal mluvčí arcibiskupství.

Žádost o vydání podle vnitra doručilo Správě Pražského hradu pražské arcibiskupství jako zřizovatel Metropolitní kapituly a také "Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském".

Předmětem žádosti o vydání je šest domů ve Vikářské ulici, jeden z domů ve Zlaté uličce, Věž Mihulka a kostel Všech Svatých přiléhající ke Starému Královskému paláci, a to včetně pozemků.

Opatření počítá s doplněním pasáže o tom, že nelze vydat "pozemek, stavbu nebo jiný nemovitý majetek České republiky, který tvoří areál Pražského hradu" a nemovitosti, které s nimi na Hradčanech a Malé Straně tvoří funkční celek. Jejich seznam podle parcelních čísel je uveden v příloze o devíti stranách.

Doplňuje tak současný zákon, podle něhož se církevní restituce nevztahují na katedrálu svatého Víta, Staré proboštství a další dům ve Vikářské ulici, o které stát a církev vedly desetiletí spor a zakončily jej smírně před třemi lety.

Senát by podle Víchy mohl opatření projednávat na schůzi, která už byla svolána na 30. října kvůli volbě Radovana Suchánka ústavním soudcem.

Schůze se ale uskuteční až po zvolení nové Sněmovny a bylo kvůli tomu třeba ověřit, zda by Senát ještě mohl zákonná opatření schvalovat.

Vnitro k tomu v návrhu opatření uvedlo, že Senát tuto pravomoc má až do ustavující schůze nové Sněmovny, která má být na konci listopadu.