Praha - Exposlanec Marek Šnajdr rezignoval na svou funkci v dozorčí radě společnosti Čepro, které od letošního února předsedá.

Ministr financí Jan Fischer v následujících dnech rozhodne, zda jeho místo někým nahradí. Informovala o tom Česká pozice.

Šnajdr deníku Aktuálně.cz potvrdil, že se na tento post rozhodl rezignovat k 30. září.

"Zásadní důvody pro mé rozhodnutí jsou dva. Předně, nechci, aby byla společnost Čepro uměle mediálně poškozována v souvislosti s politickou pseudokauzou, zvlášť za situace, kdy její odborné i hospodářské výsledky jsou výborné," řekl Aktuálně.cz Šnajdr.

"Odmítal jsem však tento krok udělat pod tlakem nezákonného trestního stíhání, proto tak činím až nyní," dodal Šnajdr. Ten ještě jako poslanec ODS patřil k trojici rebelů proti Nečasově vládě, jež policie prověřovala kvůli údajným "trafikám" a právě kvůli přijetí funkce v radě ho poté zatkla.

Ministr Fischer chtěl Šnajdra odvolat

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a Petra Tluchoře vinil z toho, že za odstoupení ze svých poslaneckých mandátů přijali úplatek v podobě lukrativních pracovních pozic. U Šnajdra pak šlo právě o post předsedy rady Čepra.

"Rezignační dopis pana Marka Šnajdra dorazil dnes. Pan ministr tento krok uvítal, protože již dříve avizoval, že by chtěl pana Šnajdra z dozorčí rady společnosti Čepro odvolat. V nejbližších dnech se rozhodne, zda jej nahradí novým člověkem, nebo zda vzhledem k blížícím se volbám toto přenechá až příštímu ministru financí," řekl serveru ke Šnajdrově rezignaci mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek.

Šnajdr za funkci dostával odměnu 37 tisíc korun. Podle jeho právníka se tak nemohlo jednat o úplatek, jako poslanec bral totiž o 60 procent vyšší plat.

Zásah detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu začal 13. června 2013. Zadrženo bylo sedm lidí, včetně trojice rebelů.

Šnajdr byl během policejního zásahu mimo republiku, o den později se tak vrátil, podstoupil výslech na policii a nakonec byl také vzat do vazby kvůli možnosti ovlivňování svědků.

Na všechny tři poslance byla uvalena vazba, ale po červencovém rozhodnutí Nejvyššího soudu, že za výkon poslaneckého mandátu, který chrání imunita, je třeba považovat i různé politické dohody, kompromisy či politická rozhodnutí, byli z vazby propuštěni.

Celá aféra vedla k pádu Nečasovy vlády. Sám Nečas tvrdí, že nešlo o korupci, ale o běžný politický obchod.