Těchonín (Ústí nad Orlicí) - Unikátní nemocnice bez pacientů a také téměř dvoumiliardová investice se stamilionovými ročními náklady.
Příliš "drahý poklad" české armády v podobě Centra biologické ochrany v Těchoníně, který od začátku svého vzniku spolykal na investicích téměř dvě miliardy a na ročním provozu si pravidelně žádá dalších asi sto milionů, budou chtít ministerstvo obrany spolu s armádou udržet i navzdory únorovému rozhodnutí někdejší Nečasovy vlády.
"Z důvodu zachování schopnosti biologické ochrany v ČR preferuje ministerstvo obrany zachování centra a jeho převod na samostatnou státní příspěvkovou organizaci," říká mluvčí ministerstva Jan Pejšek. To by umožnilo část nákladů financovat například z výzkumu nebo na základě mezinárodní spolupráce.
O osudu centra bude do konce října jednat Bezpečnostní rada státu a následně vláda. "Pokud to na radě projde bez potíží, je reálné projednání ještě touto vládou," dodává Pejšek.
Všechny dotčené strany jsou si přitom vědomy neudržitelnosti současného stavu a nutnosti zajistit z dalších zdrojů prostředky na provoz unikátního střediska určeného k práci s lidmi nemocnými nebo nakaženými nemocemi, jako jsou například SARS, krvácivé horečky jako ebola nebo Marburg či multirezistentní tuberkulóza. Financování z více národních či mezinárodních zdrojů by umožnilo právě převedení centra na samostatnou státní příspěvkovou organizaci.
Avšak (naštěstí) doposud jedinými, kdo kapacit CBO využili, se stali čeští vojáci, kteří se vrátili z misí v Afghánistánu či Iráku a kteří zde byli krátce izolování a vyšetřeni.
Draze udržovat, nebo "vyhodit" miliardy?
"Prioritou je pokusit se, aby investice do CBO nepřišla nazmar - pokusit se najít pro objekt využití, třeba i ve spolupráci se spojenci," odpovídá na otázku budoucnosti centra stínový ministr obrany za ČSSD Jan Hamáček.
Stejně jako zachování má i druhá možnost, tedy zrušení těchonínského centra, svá významná "ale" - spojená jak s financemi, tak s vlastním faktem ztráty jediného tuzemského zařízení tohoto typu.
V takovém případě by sice byly ušetřeny finanční prostředky na provoz nemocnice, které se pohybují kolem 100 milionů korun ročně, podle Pejška by však spolu s tím vyvstaly jednorázové náklady v řádu až stovek milionů spojené s ukončením provozu a odsunem vybavení centra, nehledě na nevyhnutelné znehodnocení investice ve výši 1,8 miliardy, kterou armáda doposud na vybudování CBO vynaložila.
"Otázka není zda, ale kdy bude Těchonín potřeba"
"Účel specializované nemocnice v CBO Těchonín, ve které se zatím nemuseli léčit pacienti s obzvlášť nebezpečnými infekčními chorobami, je srovnatelný například s posláním Správy státních hmotných rezerv. Lidé mohou pochybovat o jejím smyslu, ale jen do okamžiku, kdy nastanou problémy s jejich náhlým nedostatkem," hájí Těchonín podplukovník Miroslav Pek.
"Také v souvislosti s rozvojem turistiky do exotických států vyvstává nikoliv otázka jestli, ale kdy dojde k zavlečení nebezpečné nemoci na území naší republiky," dodává další z argumentů proti jejímu zrušení.
S kým do hry?
Co ale s celým komplexem, pokud by měl pokračovat ve své funkci? Ministerstvo obrany se obrátilo na své kolegy z dalších ministerských resortů, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nebo Akademie věd, na mezinárodní úrovni potom proběhla jednání se Světovou zdravotnickou organizací či některými unijními institucemi.
Co se našich spojenců v NATO týče, vedla se jednání se zástupci Velké Británie, USA, Francie, Polska a Maďarska. V případě Polska přitom je již podle informací z webových stránek armády podepsaná dohoda, že by se tu mohli léčit polští vojáci.
"Z nealiančních zemí projevilo zájem o spolupráci Srbsko. Mimo oficiálně vedená jednání byl zaznamenán také zájem soukromých subjektů - farmaceutických firem - o testování produktů v laboratořích CBO za úhradu," dodává Lukovský.
Jak ale již loni konstatovali ředitel Ústavu vojenského zdravotnictví František Bílek, tak i ředitel těchonínského Centra Michal Kroča, zásadním limitujícím faktorem pro další jednání je zejména absence konečného rozhodnutí o tom, jak a v jaké podobě bude CBO využíváno.
Nejvyšší míra biologické ochrany
Centrum biologické ochrany v Těchoníně bylo vybudováno v období následujícím po útocích z 11. září 2001, kdy byla přijata opatření vedoucí k vybudování armádního systému biologické ochrany. Samotná lokalita nebyla vybrána náhodně - ještě před rokem 1990 zde totiž fungovaly výzkumné mikrobiologické laboratoře s vysokým stupněm biologické ochrany pro potřeby československé armády.
V současnosti jde o jediné zařízení svého druhu v České republice se zabezpečením nejvyššího stupně biologické ochrany, takzvaného BSL4. Jediné obdobné pracoviště, avšak s menší kapacitou a nižším technickým zabezpečením, je pouze ve Fakultní nemocnici na Bulovce.
Kromě samotné nemocnice je zde také základna armádního biologického obranného výzkumu a probíhají tu školení a výcvik specialistů biologické ochrany armád států NATO, ale také civilistů.
