Dopad akce Putna: Přijde Zeman o ceremonii s profesory?

Jakub Novák
22. 5. 2013 10:30
Poslanci zvažují, že navrhnou změnu v současné praxi jmenování profesorů
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: CPA Eduard Erben

Praha - Právo jmenovat profesory dává prezidentovi nikoliv ústava, ale vysokoškolský zákon, jehož novela by měla jít v nejbližších týdnech na vládu.

Po aféře s profesurou Martina C. Putny teď poslanci oslovení redakcí Aktuálně.cz zvažují podat pozměňovací návrh, podle kterého by profesory v budoucnu prezident nejmenoval.

Novela by měla být zařazena na program kabinetu v průběhu května či června a poté bude pokračovat v legislativním procesu dál.

"Považovala bych za vhodné, aby kompetence udělování profesur připadly univerzitám. Slavnostní ceremonie v Karolinu je sice noblesní záležitost a dodává profesurám lesk, ale nic to nemění na faktu, že o samotném udělení se rozhoduje na té či oné vysoké škole," říká šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).

"Představa, že bude prezident lustrovat kandidáty, je pro vědecké rady dehonestující. Otázkou k diskusi bude, zda chceme vyměnit reprezentativní lesk za to, že budou kandidáti podrobováni zlomyslnosti prezidenta," dodává.

Zajedno je s ní i místopředsedkyně výboru Jaroslava Wenigerová (ODS). "Jsem pro odebrání této kompetence prezidentovi republiky. Jsem přesvědčena, že se tento návrh objeví při projednávání novely školského zákona," řekla.

Už za císaře pána

Její spolustraník Walter Bartoš je však opatrnější, pokud jde o schválení takové novely.

"Jmenování profesorů je reziduum ještě z monarchie, kterým ovšem císař František Josef potvrzoval akademické svobody vysokých škol. Dnes mají vysoké školy jinou roli než dříve. Profesor by měl být vázán na konkrétní pozici ve škole, a tudíž jmenován školou," zmiňuje zde Bartoš jeden z možných přístupů k věci, zdůrazňuje však, že to není záležitost pouhého pozměňovacího návrhu.

V současném návrhu ministerstva školství je Bartošova myšlenka částečně zpracována do podoby takzvaných mimořádných profesur - tedy funkčních míst vázaných na dobu trvání pracovního poměru mezi tímto "mimořádným profesorem" a vysokou školou - klasické profesury potom zůstávají zachovány.

V této souvislosti je také nutno říct, že právě otázka jmenování profesorů byla již dříve součástí debat ministerstva s reprezentacemi vysokých škol nad novelou vysokoškolského zákona - a dát tuto kompetenci do rukou rektorů bylo jednou z uvažovaných možností.

"Co se týče jmenovacího procesu, původně jsme v katalogu témat navrhovali, aby jmenovací proces byl výhradně věcí univerzit. Po následných diskusích jsme však v novele ponechali pouze mimořádné profesury spojené s pracovním místem," uvedl šéf tiskového odboru ministerstva školství Marek Zeman.

Žádná novinka

"Vznikla tam z mého pohledu taková trošku nešťastná situace, že to bylo postaveno tak, jako kdyby existovaly pouze dvě alternativy - jedna, tedy současný stav včetně jmenování prezidentem, versus jmenování vysokou školou, ale jednoduše jako systematizace profesorských míst, což je aspekt, který většině šéfů vysokých škol moc nesedí," uvedl zase pro Český rozhlas rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. | Foto: Masarykova univerzita v Brně

Předkládaných variant bylo podle informací Aktuálně.cz více - včetně úplného zrušení jmenování profesorů.

"Jednou z variant bylo také zachování současné vnitřní procedury pouze s tou změnou, že by jmenování potvrzoval rektor, a nikoliv prezident. Takové řešení podporovaly například Masarykova nebo Karlova univerzita, většina se ale pro toto řešení nenašla," popisuje tehdejší jednání o návrhu rektor první zmíněné univerzity Mikuláš Bek.

"Z pohledu menších škol to budilo dojem nižší prestiže, když by nebyly tyto tituly předávány z rukou prezidenta, takové předání má symboliku," dodává Bek.

Ačkoliv on sám je podobně jako Bartoš zastáncem funkčních míst, považuje předání kompetencí ve věci jmenování profesorů do rukou rektorů za rozumné. V této věci očekává diskusi na příštím zasedání České konference rektorů nebo v jednáních s ministerstvem.

Korupční potenciál

Slyšet jsou pochopitelně také hlasy, které se změnou nesouhlasí.

"Nejhorší věcí je na podobné excesy reagovat takto splašeně. Takové nápady mi připadají krajně riskantní, zejména pro možné nezamýšlené dopady, které mohou mít," říká bývalý rektor Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška.

Bývalý rektor Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška.
Bývalý rektor Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška. | Foto: Jakub Novák

Zlatuška se obává, že v případě, kdy by se moc jmenovat profesory dala do rukou rektorů, mohlo by dojít k mnoha excesům, k jakým dochází například v souvislosti s profesurami, které někteří akademici získávají například na Slovensku. Upozorňuje také na další možné hrozby.

"Možnosti podobné manipulace, kterou předvádí prezident Zeman, by dostali rektoři, kteří s tím tak získají možnost ovlivňovat složení akademických senátů, existuje tu také korupční potenciál spojený s udílením titulů," dodává s tím, že podobné změny neřeší současný problém, který se týká dodržování zákona.

Kromě toho zmiňuje také ještě jednu věc. "Pokud by rektoři jmenovali profesory, tak by žádný rektor, který je docentem, nemohl uvažovat o získání profesury, protože by jinak šlo o obrovský střet zájmů," podotýká Zlatuška.

Proti je také například členka školského výboru za sociální demokracii, poslankyně Vlasta Bohdalová. "Tuto situaci nevidím jako důvod něco měnit, myslím, že jmenování profesorů prezidentem by tam mělo zůstat. Myslím, že když prezident jmenuje na Hradě například generály - jako ty nejlepší z armády -, tak by tak měl činit také u profesorů jako nejvyšších akademických titulů," konstatuje.

 

Právě se děje

Další zprávy