Miliardy do vědy by měl rozdělovat nový úřad, chce ČSSD

Jakub Novák
21. 4. 2013 18:14
Úřad by spravoval rozpočet ve výši 26 miliard korun a měl i svého zástupce ve vládě
Foto: Jakub Novák

Praha - O osudu 26 miliard korun určených na výzkum by od příštího volebního období mohl rozhodovat nový úřad, jehož zástupce by měl své místo ve vládě.

Takový je alespoň hlavní záměr návrhu, který v současné době vzniká uvnitř ČSSD.

"Domnívám se, že soustředění této agendy do rukou přímo pověřeného úřadu pro vědu a vysoké školy - není nezbytné vytvořit další ministerstvo - by vedlo k potřebným změnám a zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání, vědy a inovací," říká senátorka a šéfka Ústavu experimentální medicíny AV ČR Eva Syková.

Se Sykovou souhlasí její kolegyně a mluvčí stínové vlády pro vědu a výzkum Alena Gajdůšková. Podle ní by si oblast výzkumu zasloužila správní orgán.

"A čím výše by byl jeho šéf, tím lépe - nejlépe blízko premiéra, třeba i jako ministr bez portfeje," dodává.

Podle Sykové přitom není model jednoho ministerstva sdílený dvěma ministry v zahraničí neznámý.

"Dokáži si tedy představit možnost, že by současná sekce pro výzkum a vysoké školství MŠMT nebyla řízena náměstkem, ale druhým ministrem," říká k tomu Syková.

Tuto zkušenost ostatně potvrzuje také současný ministr školství Petr Fiala.

Podívejte se: Takhle vypadá prototyp laseru, který bude v Dolních Břežanech

"Nelze zastírat, že když mám třeba v rámci Evropské unie jednat se svými resortními kolegy, tak se většinou musím setkat se dvěma. Spojení takto velkých a složitých agend, jako je vzdělávání na všech stupních škol, výzkum a sport, není příliš obvyklé," říká a dává za příklad například sousední Rakousko.

Rozděl a (odpovědně) panuj

V současné době o těchto penězích rozhoduje částečně ministerstvo školství a částečně vláda na základě návrhu svého poradního orgánu - Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Právě její fungování je z mnoha stran dlouhodobě kritizováno.

"Základním nedostatkem současné politiky v oblasti vědy je málo koncepční řízení, nejasná dlouhodobá strategie, nejasné priority, nedůsledný přístup k inovacím a nesprávné hodnocení vědy," kritizuje současný stav Syková.

Eva Syková, kandidátka na předsedkyni Akademie věd
Eva Syková, kandidátka na předsedkyni Akademie věd | Foto: Ondřej Besperát

"RVVI je poradním orgánem, který není systematicky a kompetentně řízen a přesto dělá velmi důležitá rozhodnutí o koncepci, hodnocení a financování české vědy," pokračuje.

Činnost Rady není ideální ani podle jejího místopředsedy a ministra školství Petra Fialy.

"Model, kdy o výzkumu rozhoduje částečně vláda na základě doporučení RVVI, složené z lidí, kteří mají jiná povolání a za nimiž je pouze velmi slabá administrativní podpora jednoho odboru na úřadu vlády, a částečně ministerstvo školství, není možná úplně nejšťastnějším uspořádáním," konstatuje.

Bylo by tak podle něj dobré, kdyby byl výzkum spojen pod jednu autoritu s dostatečným administrativním zázemím schopným tuto oblast spravovat.

"Jsem ten poslední, kdo by chtěl vytvářet nové úřady nebo ministerstva, ale zde by asi v budoucnosti určitá změna nastat mohla a dovedu si představit diskusi o ní," dodává Fiala.

Jak bude vypadat klenot české biomedicíny, centrum BIOCEV?

A jak by měl nový úřad fungovat?

"Jak jsem již uvedla, možná je i alternativa vytvoření státního úřadu pro řízení vědy a agendu vysokých škol. Aby to však mělo smysl, bylo by třeba zrušit RVVI a její renomovaní členové, často významní odborníci, by měli tvořit spíše vědeckou radu ministerstva či příslušného státního úřadu," navrhuje Syková.

"Pouze úřad, ve kterém pracují odborníci dlouhodobě a na plný úvazek, může realizovat praktické výsledky," dodává.

Foto: Ludvík Hradilek

Chystaný návrh skupiny kolem senátorky Gajdůškové, který by měl jít během čtrnácti dnů do připomínek a následně na jednání stínové vlády, počítá s proměnou současné rady na takzvanou Národní vědeckou radu, s čistě poradní funkcí. Jejími členy by měly být nejvýznamnější osobnosti z akademické i soukromé sféry.

Vedle toho by tu fungoval onen "centrální správní orgán" tvořící rámec vědní politiky v Česku a rozdělující peníze směřující na vědu a výzkum - mělo by tak dojít ke sjednocení současného roztříštěného systému (viz. tabulka).

Otázka vztahu zmíněného úřadu k oběma největším grantovým agenturám - GAČR a TAČR, které jen letos získají ze státního rozpočtu přes 5,8 miliard korun, je podle Gajdůškové předmětem dalších jednání.

Chládek: Ministerstvo kultury ano, vědy už ne

S tím, aby se část agendy jeho stínového ministerstva přesunulo jinam, však zásadně nesouhlasí Marcel Chládek (ČSSD).

"O tom vůbec neuvažuji, je to pouze soukromý nápad senátorky Sykové, nebyla o tom žádná diskuse. V této chvíli, kdy se snažíme uspořit, tak o novém ministerstvu vůbec neuvažujeme. Nejsem pro vznik nových institucí, ČSSD to nemá v plánu," konstatuje.

Podívejte se: Jak se léčí komplikace cukrovky kmenovými buňkami

Ačkoliv nesouhlasí se vznikem nového ministerstva pro vědu, hájí Chládek samostatnost ministerstva kultury a brání se myšlence na jeho případné slučování s ministerstvem školství.

Avšak již samotný pohled do výdajů státního rozpočtu dává důvod k pochybám, zda by nebylo vhodnější sloučit ministerstva školství a kultury a zároveň vydělit ministerstvo nové, spravující výzkumnou problematiku.

Letošní rozpočet ministerstva kultury totiž počítá s výdaji 8,9 miliardy korun (přičemž 1,7 miliardy by mělo být určeno na kofinancování projektů financovaných z EU), zatímco celkové výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum pro letošní rok představují přibližně trojnásobek.

Nezasloužili by si věda a výzkum samostatný a kompetentní úřad? Je tato myšlenka na místě? Netratíme zachováváním současného stavu? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

Další zprávy