Nantl: O výzkumné výsledky si neumíme moc říct

Jakub Novák
23. 2. 2013 16:01
Druhá část rozhovoru o Strategii 2020 a dalším směřování tuzemského školství
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Stále oblíbenějším českým zlozvykem se stává ignorování výsledků výzkumů a analýz, které v dané oblasti provádějí akademické i další instituce.

A nejinak je tomu bohužel i ve vzdělávací politice.

"Vzdělávací politika v Česku nebyla v posledních letech příliš informována pedagogickým výzkumem," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz první náměstek ministra školství Petra Fialy Jiří Nantl.

Důvody jsou různé - ačkoliv je tu hned několik institucí, které je provádějí, ze strany ministerstva po nich doposud neexistovala vhodná poptávka.

Navzdory tomu však docházelo v českém vzdělávacím systému k velkým změnám - od rušení školních osnov až po státní maturity.

To však skrývá obrovské riziko, které ministerstvo doposud ignorovalo.

"Tento systém je mnohem náchylnější k ovlivňování zájmovými skupinami, protože zde chybí systematická nezávislá oponentura z odborných pozic," konstatuje Nantl.

A.cz: Má ministerstvo v současnosti k dispozici data nezbytná pro svá rozhodnutí?

Data jsou a v nějaké základní podobě jsou i dostupná - ale to, co bych si třeba já představoval, je interaktivní portál, kde by každý člověk mohl, podle svých kritérií a zájmů, získat požadovaná data. O tom už na ministerstvu v pracovní rovině diskutujeme; ale není to ani jednoduché, ani levné.

A.cz: Jak je to v současné době s pedagogickým výzkumem?

Vzdělávací politika v Česku nebyla v posledních letech příliš informována pedagogickým výzkumem. Nevím, kde je problém; prostě se to doposud příliš nedělalo. Navíc náš resort nemá ani dostatečně specifikované priority, co by mělo být ve vzdělávací politice zkoumáno.

Tento systém, který příliš nevyužívá výzkumu akademických institucí, je potom také mnohem náchylnější k ovlivňování zájmovými skupinami, protože zde chybí systematická nezávislá oponentura z odborných pozic.

A.cz: Mluvil jste například o finanční gramotnosti, dále se diskutuje o sexuální výchově, výchově k občanství a dalších - jak se k nim staví ministerstvo?

V této rovině není žádný univerzální recept, jestli to tam má nebo nemá být. RVP říká, jaké oblasti mají být pokryty a jednotlivé školy mají v těchto věcech poměrně velkou volnost jak s tím naložit. Je to věcí dialogu školy s rodiči.

Český školský systém je z hlediska obsahu vzdělávání poměrně liberální, na rozdíl od jiných zemí tu nemáme třeba kontroverze ohledně učebnic a podobně.

Podívejte se: Kompletní zadání otázek pilotního testování žáků 5. a 9. tříd

A.cz: Z čeho vlastně bude Strategie 2020 vycházet, z jakých podkladů či analýz bude tvořena?

Vychází z Bílé knihy, jejího hodnocení z roku 2009 a z mapy politik vztahujících se ke vzdělávání, kterou jsme si udělali z existujících dokumentů, a potom z naší úvahy vedené na jedné straně v resortní pracovní skupině a na druhé straně s odbornou radou, která nám oponovala.

Z toho vychází onen vstupní dokument, který říká, jak k tomu filosoficky přistupujeme a jaké hlavní problémy vidíme. Jeho další podoba bude veřejně diskutována a také průběžně projednávána se školskými výbory obou komor Parlamentu.

A.cz: Když do toho bude zapojeno tolik účastníků, z nichž mnozí mají mnohdy poměrně odlišné názory, bude vůbec možné dojít k nějakým konkrétním závěrům?

Ministr nakonec navrhne vládě něco, co bude vycházet z těchto konzultací a co bude nějaký soudržný seznam cílů.

Nejde o to, aby dané věci podpořili všichni, to nenastane nikdy - jde o to, aby to mělo širokou průřezovou podporu. Jde také o to, abychom na základě veřejné konzultace měli jistotu, že každé z jednotlivých témat strategie skutečně reaguje na něco, co je ve společnosti pociťováno jako problém.

Kam se může naše školství do roku 2020 dostat? Co mu nejvíce chybí a naopak - čeho by se měl český vzdělávací systém zbavit? Diskutujte na mé facebookové stránce! 

 

Právě se děje

Další zprávy