Praha - Česko má v souvislosti s veřejnými zakázkami dobré kontrolory i kvalitní legislativu, pokulhává ale v její aplikaci.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
"Zákon nikdy nebude dokonalý, ale musí být správná jeho aplikace - to je to, co u nás podle mého názoru chybí," komentuje současnou situaci Kala.
Podobné závěry naznačuje také společná kontrola českých a německých kontrolorů.
Jako příklad nesprávné praxe uvádí přístup Petra Nečase k takzvanému "švarcsystému".
"Nedávno pan premiér řekl, že ODS nebude podnikatele obtěžovat jeho kontrolami - je tedy zakázaný nebo povolený? Zákon musí být přeci nějak nastavený, a pokud něco zakáže, tak přeci ani předseda vlády nemůže zabránit v činnosti úřadu, který má za povinnost chodit kontrolovat a vymáhat povinnosti," konstatuje Kala.
Aktuálně.cz: Na zasedání kontrolního výboru v Poslanecké sněmovně jste mluvil o společném projektu mezi českou a německou stranou, v rámci něhož byla porovnávána legislativa týkající se veřejných zakázek v obou zemích. O co konkrétně šlo?
Jde o paralelní kontrolu, kterou jsme odstartovali asi před dvěma lety. Zjednodušeně řečeno jde o to, že evropská legislativa upravuje, jakým způsobem veřejné zakázky řešit, následovaná je jednotlivými národními legislativami a potom také samotnou praxí.
My jsme toto všechno dali dohromady, a i když kontrola ještě není ukončena, ukázaly se nám velmi zajímavé rozdíly - obecně řečeno legislativa je u nás možná i "přísnější a dokonalejší", nicméně samotná praxe je v některých parametrech lepší v Německu.
Potvrzuje se tedy, že nestačí vytvářet pořád dál a dál přesnější pravidla, ale je potřeba věnovat se samotné aplikaci práva.
A.cz: K čemu vám vlastně tento projekt může pomoci, co z něho pro vás plyne?
Právě taková společná kontrola by mohla přispět k tomu, abychom přestali vynakládat úsilí na zpřesňování zákonů, snižování a zdokonalování limitů, když to nemá tak pozitivní dopad.
Hospodárnost znamená získat odpovídající věc za rozumnou (což ale neznamená vždy nejnižší) cenu, aby se vyloučilo obohacování a případně kriminální jednání. Ale tím, že snížíme limit zakázek, toho nemusíme nutně dosáhnout.
Možná, že se ten systém zahltí takovým množstvím "papíru", že ti, kteří v tom systému chtějí hledat díry, tak ti z toho budou čerpat mnohem jednodušeji, než kdyby limit zůstal vyšší.
A.cz: Mluvíte o tuzemských problémech s převáděním legislativy týkající se veřejných zakázek do praxe. Jak funguje systém kontroly v Německu? Je zde úřad podobný našemu NKÚ, nebo je to nastaveno jinak?
Co se úřadů týče, tak jako NKÚ tam funguje Bundesrechnungshof (zkratka BRH, sídlí v Bonnu, pozn. red.), který je organizovaný podobně jako my, také má kolegium, jen se tvoří trochu jiným způsobem, ale v zásadě oba úřady postupují obdobně.
Také pravomoci jsou do určité míry obdobné, ovšem tím, že Německo má spolkové uspořádání, tak má tyto účetní dvory i na úrovni jednotlivých spolkových zemí - v tom se ten systém od našeho trochu odlišuje.
BRH může kontrolovat jen spolkové peníze, u nás představované státními prostředky. Prostředky veřejné, které jsou u nás spravovány kraji a obcemi, se tam kontrolují z úrovně spolkových účetních dvorů.
A.cz: Co se tamější legislativy týče, tak ta je jednodušší než naše?
Obecně bych to bez konkrétních dat nerad srovnával, nicméně v některých ohledech bývá Německo označováno za vzor, ale nelze určitě říct, že je ve všem lepší.
A.cz: Je to tedy třeba i tím, že mají lepší kontrolory?
To určitě ne, ale znovu říkám, nemám taková srovnávání rád. Ale je třeba říct, že i země, které považujeme za vzor, se potýkají s celou řadou problémů. Jinak by pro ně nebylo žádným přínosem spolupracovat s naším úřadem, ne?
A.cz: Co se týče tuzemské legislativy, co pro váš úřad znamenala novela zákona o veřejných zakázkách, projevují se již nějak její dopady?
Vzhledem k tomu, že doba platnosti této novely je poměrně krátká, tak se u nás zatím ještě v kontrolních akcích neprojevuje. Protože děláme kontroly ex post, je potřeba počítat s určitým zpožděním.
Pozorujeme to zatím pouze v procesu přípravy budoucích kontrol - nastartovali jsme náš nový nástroj "detekce rizik nehospodárnosti", přes který jsme prohnali téměř 14 tisíc veřejných zakázek, a analyzovali jsme je - tam se ty změny pochopitelně budou projevovat, protože se změní limity, podmínky některých typů výběrového řízení se upraví a podobně.
A.cz: Schválení tohoto zákona tedy považujete spíše za přínos, nebo další zatížení systému byrokracií?
Myslím, že tento zákon je určitě krokem správným směrem, a doufám, že se to potvrdí.
Problém, který tu může nastat, že se ona pravidla "zpřísní" a nebude možné je dodržet. Už za fungování předchozích pravidel jsou kontrolované osoby zavázány poskytovatelem (například v případě regionálních operačních programů regionální radou) k tomu, že každé nedodržení zákona o veřejných zakázkách znamená porušení rozpočtové kázně.
A.cz: Má tedy cenu zákon tímto způsobem zpřísňovat?
Myslím, že ne tímto způsobem. Systém musí vylučovat ty, kteří ho chtějí napadat a zneužívat, a ne trestat ty, kteří se dopustí formálního pochybení, které nemá dopad na rozhodování.
Takový systém bude vytvářet jen větší tlak na byrokracii.
A.cz: A jak z toho tedy ven?
Ukažme si, kudy cesta nevede. Nedávno pan premiér řekl, že ODS nebude podnikatele obtěžovat kontrolami toho takzvaného "švarcsystému" - a co to znamená? Švarcsystém je zakázaný nebo povolený? Zákon musí být přeci nějak nastavený, a pokud něco zakáže, tak přeci ani předseda vlády nemůže zabránit v činnosti úřadu, který má za povinnost chodit kontrolovat a vymáhat povinnosti.
Může říct: "Změníme ten zákon a povolíme to", ale nemůže říct, že budeme dělat, jako že nic.
V zákoně o veřejných zakázkách jsou poměrně přísná pravidla, jak co má být formálně provedeno - což je správně, aby se ochránila veřejná soutěž. Ale na druhou stranu je tragické, když zájemce s nejlepší nabídkou je vyloučen jen pro formální nedostatky.
Zákon nikdy nebude dokonalý, ale musí být správná jeho aplikace - to je to, co u nás podle mého názoru chybí.
