Přímotopy zachránily Temelín, přiznal exnáměstek

Pavel Baroch
7. 10. 2012 14:00
Podporou přímotopů zvýšil stát spotřebu proudu a obhájil stavbu prvních dvou bloků
Foto: Jan Langer

Praha - Když stát počátkem 90. let dotoval nákup a instalaci přímotopů, argumentoval především tím, že tak pomáhá vyčistit špinavé české ovzduší.

Podle někdejšího náměstka ministra průmyslu Tomáše Hünera ovšem existoval ještě jeden nezveřejněný důvod: přímotopy pomohly zvýšit spotřebu elektřiny a tím obhájit dostavbu prvních dvou bloků Temelína.

Ministerstvo průmyslu přitom v současnosti plánuje, že by dotační metodu použil stát znovu, jenže obráceně. Plánuje, že bude podporovat výměnu přímotopů, které se postupně staly vůbec nejdražším typem vytápění.

Exnáměstek Hüner označil loni v rozhovoru pro týdeník Euro postup státu v 90. letech jako trik.

Trik se státu vyplatil

"Mnozí si nadšeně zabetonovali komíny a dostávali různé formy dotací. A přímotopy spotřebu elektřiny výrazně zvýšily. To byl velký problém z hlediska řízení přenosové sítě, ale když se distributoři ozvali, dozvěděli se, že chtějí blokovat zlepšování životního prostředí," řekl Hüner.

"Ten trik se ale povedl, díky vyšší spotřebě elektřiny bylo jakési opodstatnění dokončit Temelín. Později se podpora přímotopů zrušila, lidé byli naštvaní a nedůvěra ve stát se velice prohloubila," dodal někdejší náměstek.

Jak rostla spotřeba

Údaje na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu ukazují, jak od roku 1989 narůstala spotřeba proudu v domácnostech, na čemž se kromě přímotopů podílelo i to, že si rodiny ve velkém pořizovaly nové spotřebiče včetně televizí, domácích kin, videí nebo praček a kuchyňských robotů.

Kolik stojí vytápění

(Za rok při spotřebě 65 gigajoulů)

  • Přímotop: 53 064 Kč
  • Akumulace: 45 319 Kč
  • Zemní plyn: 38 210 Kč
  • Koks: 32 405 Kč
  • Centrální vytápění: 26 531 Kč
  • Dřevěné pelety: 23 391 Kč
  • Hnědé uhlí: 23 308 Kč
  • Tepelné čerpadlo: 19 871 Kč
  • Dřevo: 17 808 Kč
  • Štěpka: 16 250 Kč

Zdroj: tzb-info.cz

Zatímco v roce 1989 dosáhla maloobchodní spotřeba 15 307 gigawatthodin, v roce 1993, kdy vláda Václava Klause rozhodla o dokončení dvou temelínských reaktorů, to bylo 17 354 gigawatthodin.

O dva roky později pak spotřeba poprvé překročila hranici 20 tisíc gigawatthodin a v posledních letech kolísá mezi 22 a 23 tisíci gigawatthodinami.

Právě argument, že český průmysl a domácnosti Temelín potřebují kvůli zvyšující se spotřebě proudu, byl podstatným argumentem při vládním rozhodnutí o stavbě dvou temelínských bloků.

Kužvartova průmyslová zóna

Ministr životního prostředí Martin Bursík v úřednické Tošovského vládě v roce 1998 sice nechal vypracovat nezávislou analýzu, z níž vyplynulo, že se Česko bez Temelína zatím obejde, ale jeho nástupce Miloš Kužvart z ČSSD neuspěl ve vládě s návrhem, aby se jihočeská jaderná elektrárna přeměnila v průmyslovou zónu.

Česko patří dlouhodobě mezi největší evropské vývozce elektřiny a chystá se v Temelíně postavit další dva bloky, které mají podle úřadů mimo jiné nahradit dosluhující severočeské uhelné elektrárny.

Místo přímotopů tepelná čerpadla

Ministerstvo průmyslu v návrhu Státní energetické koncepce zároveň počítá s výměnou přímotopů, které mají stovky tisíc domácností, za úspornější vytápění - především za tepelná čerpadla.

"Zajistit vyšší účinnost užití elektřiny pro vytápění v konečné spotřebě (náhrada přímotopných a akumulačních systémů za tepelná čerpadla)," uvádí se ve strategickém dokumentu jako jeden z cílů státu.

 

Právě se děje

Další zprávy