Praha - Kolem jmenování nového policejního prezidenta se vznáší další otazník: pokud by Petr Lessy uspěl s rozkladem proti svému odvolání, stane se z policie dvouhlavá saň?
Vyloučené to vůbec není. Na jeho židli by v tu chvíli totiž dál seděl prakticky neodvolatelný Martin Červíček.
Česká policie by tedy měla teoreticky dva policejní prezidenty. Fakticky Červíčka, zatímco Lessy by se vrátil na své místo, kde by zřejmě bral plat, ale svou funkci nevykonával.
Ministr vnitra Jan Kubice (nominován ODS) odvolal Lessyho poté, co jej obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ze dvou přečinů: pro pomluvu (tvrdil v médiích, že ho ministr Kubice vydíral) a kvůli rok starému trestnímu oznámení, že vyvíjel nátlak na zlínského krajského ředitele policie, aby propustil svého náměstka.
Příklady táhnou: Dva ředitelé, dva platy
Případné dvojvládí Červíček-Lessy by ostatně nebylo jediným případem v nejvyšších patrech policie: hned dva takové precedenty česká policie už zná. A oba jsou spojené s nynějším ministrem vnitra Kubicem.
Jan Kubice v roce 2011 krátce po svém nástupu do ministerského křesla vrátil do funkce bývalého ředitele dopravní policie Zdeňka Bambase, který byl v roce 2007 odvolán během úřadování tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera. Teď ministr Kubice shledal, že neoprávněně.
Na Bambasově místě ale už od roku 2008 sedí Leoš Tržil, který tehdy ve funkci vystřídal právě nově jmenovaného policejního prezidenta Martina Červíčka. Dopravní policie má tak formálně ředitele dva.
"Bambas je na studijním pobytu, ale bere plat, který mu přísluší," upřesňuje situaci mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák. V současné době je Bambas zařazen u ochranné služby.
"Pokud by Tržil třeba povýšil, šel by Bambas automaticky na jeho místo," vysvětluje mluvčí ministerstva.
Jak tehdy upozornily Lidové noviny, Bambas byl odvolán kvůli několika důtkám za sebou na základě hodnocení, které sepsal tehdejší náměstek policejního prezidenta Ivan Bílek (dnes je ředitelem GIBS, která teď zažalovala Lessyho).
V době odvolání Bambase měl ostatně několik důtek i Jan Kubice a i nad ním se zřejmě vznášela hrozba odvolání z čela Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
U zbraňového dohledu rovněž dva šéfové
Druhý případ dvojvládí pak skončil - právě v těchto dnech - u policejní služby pro dohled nad zbraněmi, kam ministr Kubice vrátil Antonína Kremla, sesazeného v roce 2008. I na jeho místě je už dávno někdo jiný, naposledy od února 2011 Hana Tröberová (jmenovaná za ministra Radka Johna).
Ministr to tehdy vysvětlil ústy svého mluvčího, že "obě rozhodnutí byla svého času vydána v rozporu s právními předpisy a bylo na místě je zrušit".
Antonín Kreml právě teď požádal o přeřazení a stal se zástupcem ředitele pořádkové služby.
Mluvčí Pavel Novák zároveň potvrzuje, že stejný stav teoretického "dvojvládí" by mohl nastat i na nejvyšším místě policie, pokud by uspěl Lessy. "To by byla v podstatě stejná situace. Červíček je jmenovaný podle zákona a nic ho nenutí místo opustit," dodává Novák.
Lex Langer - a co z toho vzešlo
Zatímco zákon o policii z roku 1991 říkal, že policejního prezidenta "jmenuje a odvolává ministr se souhlasem vlády", nový Langerův zákon z roku 2008 mluví jen o tom, že "policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi".
"Jsou neodvolatelní, protože to zákon prostě neřeší," říká stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc, který dlouhodobě označuje tento problém za dračí vejce Ivana Langera.
Pro lex Langer tehdy v době Topolánkovy vlády zvedli ruku poslanci za ODS, KDU-ČSL, zelené a nezařazení poslanci Melčák a Pohanka. ČSSD a komunisté byli proti.
Ivan Langer ani teď - po zmatcích s jmenováním Lessyho za ministra Johna ani po současné rošádě - nevidí na svém zákoně žádnou chybu.
"Naopak. Jediný problém vidím v tom, je-li funkce policejního prezidenta obsazena pro tak odpovědnou pozici nezpůsobilým a nesoudným člověkem. Je to ale problém toho, kdo ho do funkce jmenuje, ne zákona," odpověděl Aktuálně.cz Langer.
