Červená Řečice - Na léta odkládané řešení církevních restitucí, které se v těchto dnech projednávají v Parlamentu, doplácejí dlouhé roky desítky obcí. Situaci jim komplikují pozemky a budovy, které dříve patřily církvi a které přes dvacet let nemají vlastníka.
Mezi nejpostiženější patří Červená Řečice na Pelhřimovsku. Městečko se zhruba tisíci obyvateli stojí na území bývalého rozsáhlého arcibiskupského panství. „Devadesát procent pozemků kolem obce jsou církevní majetky a jejich blokace naší obci brání v jakémkoli rozvoji," říká starostka Zdeňka Bečková.
Naráží na ustanovení zákona o půdě, které v roce 1991 stanovilo, že bývalé hospodářské majetky církví jsou blokovány proti převodu do doby, než zákonodárci rozhodnou, jak s nimi bude naloženo.
Od té doby uplynulo 21 let a desetitisíce hektarů bývalého církevního majetku jsou stále ve správě státních institucí, jako je Pozemkový fond nebo Lesy ČR. Ty je mohou obcím pronajímat, ovšem bez povolení na nich stavět.
Stát jako nezodpovědný správce
„My třeba máme stavební parcely, jenže nemůžeme k nim skrze blokované pozemky postavit komunikaci, která by je spojovala s obcí," zoufá si starostka. „Tohle je nejhorší stav, který už se musí vyřešit. Říkáme jasně, že je nám jedno, jestli se stane vlastníkem církev, nebo stát," říká.
Podle jejího kolegy z obecního zastupitelstva Jiřího Jedličky, zakladatele Spolku na záchranu památek červenořečických a ředitele havlíčkobrodského muzea, je důsledkem nevyřešených vlastnických vztahů, že provizorně svěřený majetek nikdo nezodpovědně nespravuje, nebo ho dokonce rozkrádá.
Jako příklad prvního přístupu uvádí událost z minulého týdne, kdy v nedalekých Kladinách protržená hráz "církevního" rybníka málem zalila přilehlou vesnici i kvůli tomu, že v ní údajně bylo dřevěné potrubí nevyhovující bezpečnostním předpisům.
Druhým příkladem je počínání Lesů ČR, které podle jeho mínění v lesích bývalého arcibiskupského panství ve velkém neoprávněně těží.
Jedlička je koordinátorem neformálního sdružení obcí za vyřešení restitucí církevních majetků, do něhož se přidalo na šedesát sídel s podobnými problémy. Od roku 2003 neúnavně lobbuje u ministrů kultury počínaje Pavlem Dostálem, prezentuje stanovisko starostů na senátní půdě, komunikuje s prezidentem Václavem Klausem. Tvrdí léta, že stát se nechová jako zodpovědný správce, a v obcích, které mají problémy se zablokovanými pozemky, vymírá kvůli odlivu obyvatel život.
"Mně už je nepříjemné opakovat stále stejné argumenty, protože to děláme už deset let," říká Jedlička rezignovaně. Ale pokud teď ty restituce neprojdou, tak mám obavu, že už neprojdou nikdy. A zámek zcela jistě spadne," dodává.
Řeč je o dominantě Červené Řečice, rozsáhlém komplexu renesančních zámeckých budov přestavěných z původně gotického hradu. Cenná památka už více než dvacet let zcela chátrá, stejně jako zabahněný rybník bez výpusti, který k zámku přiléhá. Zvenčí vypadá zámek pouze sešle, interiéry jsou ovšem zdevastované a zdi se na několika místech hroutí.
Už v prosinci roku 1989 přenechal Okresní úřad v Pelhřimově zámek zámek zcela zdarma stavebnímu družstvu Unimax. Pochybná společnost si o dva roky později vzala na opravy zámku šestnáctimilionový úvěr, ale k žádnému zvelebení objektu nikdy nedošlo.
Družstvo Unimax se ocitlo v konkursu, ale kvůli působení výše zmíněného blokačního paragrafu z roku 1991 nelze zámek prodat.
Čekání na záchranu
Stavba tak stále patří Unimaxu, který je v likvidaci a jehož obměnění majitelé loni po dvou dekádách přece jenom vyvinuli jistou iniciativu k záchraně zámku. Z havarijního programu ministerstva kultury získali dotaci 400 000 korun, která stačila na zajištění statiky a vyspravení střechy v místech, v nichž od zámku zatékalo. Objekt ovšem potřebuje mnohonásobně větší dotace.
Jedlička zatím se svým spolkem na záchranu památek připoutává pozornost k zámku hlavně každoročním letním festiválkem Slámování, který se koná na zámeckých nádvořích. Ale stále vidí církev, konkrétně Arcibiskupství pražské, jako jediného potenciálního vlastníka, kdo by mohl renesanční skvost zachránit.
Současná politická rozprava o návrhu zákona o církevních restitucích rozpaluje agilního červenořečického rodáka doběla. Opozice podle něj používá účelové argumenty vezoucí se na vlně závisti a nenávisti.
„Pokud ten zákon projde, tak pro mě to bude s jistou pachutí, že dvě třetiny lidí to považují za nějaký Kalouskův tunel," reaguje Jedlička na nálady veřejnosti, která není současným snahám vlády o narovnání majetkových vztahů státu s církvemi většinově nakloněna.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
