Myslivci smutní, šance na zápis do seznamu UNESCO mizí

Jan Němec (redaktor) Pavel Baroch, Jan Němec (redaktor)
18. 3. 2012 13:20
Proti zapsání myslivosti na seznam světového dědictví protestují ochránci
Součást kulturního dědictví.
Součást kulturního dědictví. | Foto: Pavel Baroch, Aktuálně.cz

Praha - České myslivce zřejmě čeká velké zklamání. Šance, že se jejich koníček dostane na seznam světového dědictví UNESCO, se totiž rozplývá.

Myslivci si dělali naděje na základě toho, že loňský zápis na "Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR" je podle nich předstupeň.

"Zapsání na tzv. národní seznam je nezbytným předpokladem pro možnost nominace fenoménu na seznam světového nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO," netají se touto ambicí Martin Horálek, mediální spolupracovník Českomoravské myslivecké jednoty, která zápis do českého seznamu prosadila.

Jenže to, aby se na seznam UNESCO myslivost skutečně dostala, má jednu podmínku.

"Muselo by to mít podporu i okolních států, aby to mělo šanci," říká vedoucí tajemník sekretariátu České komise pro UNESCO při ministerstvu zahraničí Milan Kuna.

A právě to je podle zdroje obeznámeného s vyjednáváním problém.

"Podle toho, co vím, tak jsme se poptávali v Rakousku a na Slovensku, ale tam s tím nikdo nepočítá," upřesňuje zdroj Aktuálně.cz.

A navíc naznačuje: "Ten zápis by musel respektovat zákony o ochraně přírody nebo evropské zákony proti týrání."

V tuto chvíli se tedy zdá, že myslivost zůstane jen na českém Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR.

Petice ochránců zvířat proti zápisu

Infobox

Ze zdůvodnění myslivecké jednoty:

  • "Součástí myslivecké filozofie je uvědomění si toho, že zvěř je neoddělitelnou a důležitou součástí přírody, kterou jsou myslivci povinni zachovat pro další generace. Mysliveckou filozofii lze vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá. Ostatně myslivec nechová zvěř proto, aby ji střílel, ale střílí ji, nemocnou, přestárlou či nadpočetnou, proto, aby ji choval. Jen ten, kdo se těší ze zvěře a lesa, i když to kolem nebouchá, kdo v přírodě pobývá i v době hájení zvěře, když pole i les jsou zamrzlé a zaváté, když je málo potravy a zvěř ohrožuje smrt, kdo zvěř v tomto období ochraňuje, ten je pravým myslivcem. Ochráncem a chovatelem může být jen myslivec."

Aby toho nebylo málo, proti zapsání myslivosti na seznam UNESCO se vzedmula vlna odporu od ochránců zvířat, kteří vyzvali ministerstvo kultury, aby tento návrh nepodpořilo. Minulý týden kvůli tomu dokonce vznikla petice.

"Zatím to trvá krátce, ale počítám, že deset dvacet tisíc podpisů seženeme, " řekla Aktuálně.cz Alice Oppová, členka petičního výboru a zároveň aktivistka První společnosti za práva koček.

Společnost chránící práva koček si v případě myslivců nebere žádné servítky. Tvrdí, že myslivci jsou jen jedním z mnoha zájmových spolků v zemi.

"Česká myslivost už dávno ztratila bývalý kredit. Stala se zájmovým spolkem lidových myslivců, kterému se podařilo za 64 let tzv. hospodaření na dříve ukradeném, nyní zákonem o myslivosti posvěceném území vystřílet většinu chráněných predátorů a dravců, přemnožením spárkaté zvěře zničit většinu lesních porostů a postřílet statisíce psů a koček v honitbách i mimo ně," uvedlo sdružení na ochranu koček.

Český seznam nehmotného dědictví zatím není nijak dlouhý - obsahuje pouhých 5 položek. Vedle naposledy zapsané myslivosti je na něm slovácký verbuňk, vesnický masopust, slovácká Jízda králů a sokolnictví.

Myslivost je zde zapsána jako "Myslivost - plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově".

Liška má mordu, ale kuna má mordičku

Na otázku, v čem je myslivost kulturním statkem, vysvětluje za mysliveckou jednotu Martin Horálek, že "lov je jen velmi malou částí".

Pohled do seznamu argumentů, kterými myslivecká jednota podepřela svůj návrh a které má Aktuálně.cz k dispozici, mnohé napoví.

Pro mysliveckou jednotu je součástí "kulturního dědictví" kromě střelby nebo lovecké kynologie i troubení jako specifická součást myslivecké kultury nebo pokládání větviček - v myslivecké mluvě "úlomků" - na ulovenou zvěř.

A nedílnou součástí této kultury, kterou by měl podle názoru myslivců chránit i stát, je i "myslivecká mluva".

Slovy "mordu má medvěd, liška, rys, jezevec a lovecký pes, kuny mají mordičku" či "slecha má veškerá srstnatá zvěř a lovečtí psi; uši žádná zvěř nemá, pouze zajíc má lidový název ušák, který uznala i myslivecká mluva" ilustrují myslivci tento "kulturní statek" ve svém návrhu.

"Jejich postoje, které se někdy přímo opírají o zálibu v zabíjení, mají s kulturou vskutku máloco společného," říká Alice Oppová.

 

Právě se děje

Další zprávy