Praha - Tak rušno na českých univerzitách už dlouho nebylo, a to i v noci.
Studenti rozpoutali Týden neklidu, kterým protestují proti reformám ministra Josefa Dobeše (VV), který ještě donedávna počítal se školným a hodlá omezit akademické svobody.
Studentům se nelíbí převedení pravomocí akademického senátu na takzvanou radu vysoké školy, ve které budou zasedat i politici. Právě příchod politiků a kmotrů může podle studentů ohrozit nezávislost školství.
"Bojíme se, aby se školství nestalo to, co jiným státem řízeným firmám. Aby se nerozkradlo," myslí si Petr Máca, student Českého vysokého učení technického a jeden z organizátorů Týdne neklidu.
Posluchači ČVUT se obávají například o lukrativní území na Strahově, o které mají zájem developeři. Akademický senát by podle Mácy jeho prodej nepřipustil, politici na to ale mohou mít jiný názor.
A.cz: Co vám na návrzích ministra Dobeše nejvíc vadí?
Vadí nám jednak to, že jsou nepřipravené. Podle kolegů z právnické fakulty by tak špatné návrhy nenapsal ani student v prvním ročníku. Dál se nám nelíbí, že do školství, které až do téhle chvíle bylo relativně samostatné, najednou začínají vstupovat různé tlaky politických stran.
A.cz: Co ve studentech vzbuzuje podobné obavy?
Jsou to zejména zvýšené pravomoci rady vysoké školy. Ty se výrazně posílí na úkor akademického senátu, ve kterém mají své zástupce i studenti. Obáváme se, aby se školství nestalo to, co jiným státem řízeným firmám. Aby se nerozkradlo.
A.cz: V čem podle vás může přesunutí pravomocí na radu vysoké školy univerzitám uškodit?
Konkrétně naše univerzita má lukrativní objekty, například Strahov, na které už existují developerské projekty. Jsem členem akademického senátu, a proto mohu s určitostí říct, že dokud o tom bude rozhodovat senát, prodej Strahova komerčním subjektům nikdy neschválí. Pokud by o tom rozhodla nějaká správní rada, ve které budou politici, jejich kamarádi nebo takzvaní kmotři, tak by to nebezpečí mohlo hrozit. A to naše budovy nejsou tak zajímavé jako třeba objekty Karlovy univerzity v centru města.
A.cz: Podobný model ale funguje i v jiných státech.
Ano, tím se ministerstvo často ohání, takto to funguje například v Rakousku. Tam ale mohou vstupovat do rady jen politici, kteří pět let nebyli ve veřejné funkci. Tady to omezení není. Také politická kultura je u nás trochu odlišná než v Rakousku nebo Velké Británii. Když je univerzita řízena samosprávně, jedná se o studijní a pracovní prostředí těch lidí, kteří o tom rozhodují. Když bude rozhodovat někdo jiný, tak může sledovat svoje osobní zájmy.
A.cz: Co říkáte na obrat v plánech ministra, který tento týden řekl, že školné zavádět nebude?
My to samozřejmě vítáme, ale od začátku protestů jsme zdůrazňovali, že nám nejde v první řadě o školné, ale právě o výrazné omezování akademických svobod.
A.cz: Myslíte si, že školství reformu potřebuje?
To v každém případě, reforma je nutná. Ale ty zákony by měly být připravovány v souvislosti s připomínkami České konference rektorů, Rady vysokých škol. Pan ministr tyto připomínky dostal, ale bohužel je neschválil.
A.cz: Co konkrétně by se podle vás v českém vysokém školství mělo změnit?
Určitě je nutná změna financování školství, aby školy šly po kvalitě, ne po kvantitě. Doteď byly nuceny přijímat co největší počet lidí, protože dostávají dotace na studenta. Čím víc máte studentů, tím víc máte peněz. Vznikaly univerzity, které se rozrostly několikanásobně za několik let, a ty produkují ne tak kvalitní studenty. Tenhle problém by se určitě měl řešit, ale od toho je tu ministerstvo, aby taková řešení fundovaně připravilo.
A.cz: Existují některé návrhy ministerstva, které se vám líbí?
Ministerstvo navrhovalo zavedení výzkumných univerzit, to je podle mě cesta dobrým směrem. Určí se prioritní univerzity, které budou dělat vědu a produkovat vysoce kvalitní lidi, a potom budou univerzity, které budou vzdělávat bakaláře a lidi zaměřené na praxi, kteří jsou v průmyslu strašně potřeba. Líbí se mi systém, který je na Západě. Většina lidí končí po bakalářském studiu a na magisterské už jdou jen ti, které to opravdu zajímá. Není nutné, aby cementárnu řídil vědec, jenže u nás na to není zvyklý průmysl. Nevědí, co s bakaláři dělat, chtějí inženýry.
