Kolik žáků má být ve třídě? Jasno nemají ani odborníci

Jakub Novák
18. 1. 2012 12:00
Ministr školství chce přesto určit, jaký počet dětí je ideální, a podle toho rozdělit peníze
Foto: Jan Langer

Praha - Odborníci nejsou schopní jasně říct, kolik žáků má v ideálním případě sedět v jedné třídě, přesto chce ministr školství Josef Dobeš tento počet určit a podle toho rozdělovat peníze.

Reforma regionálního školství počítá s tím, že takzvané optimální naplnění tříd bude hrát hlavní roli v rozhodování o existenci či zániku některých škol.

Podle šéfky sněmovního školského výboru Anny Putnové (TOP 09) je myšlenka vytvořit optimalizovanou síť dobrá, ale nepřijatelná ve formě, kdy je postavena právě na jediném faktoru.

Navíc doposud zmiňované hodnoty 22, 24 a 26 žáků přitom vycházejí zejména z ekonomických analýz, k nimž chybí konkrétní dopady změn na výkonnost žáků.

Čerpat lze přitom třeba z výsledků posledního šetření PISA, které proběhlo v roce 2009.

Podle něho má průměrná třída v zemích OECD přes jednadvacet studentů na třídu. Průměrný počet žáků ve třídách navštěvovaných patnáctiletými je potom o čtyři vyšší.

Jaký je zlatý standard?

Faktem je, že mezi státy s nejlepšími výsledky lze najít jak ty s nejnižšími počty žáků, tak i s těmi nejvyššími.

Mezi pěti státy, které dopadly nejlépe ve čtení, se umístilo jak Finsko s méně než dvaceti žáky na třídu, tak i Japonsko, které jich má naopak téměř dvakrát tolik.

Zahraniční výzkumy se v otázce ideálního počtu žáků liší. Pokud se jedná o běžnou třídu, tzn. bez dětí se speciálními potřebami či nadanými dětmi, lze podle výsledků říct, že menší třídy hrají významnější roli zejména u mladších dětí a optimální množství žáků ve třídě je menší než dvacet.

Snižování počtu žáků ve třídách pomáhá výrazněji zejména výkonům studentů pocházejících z menšin či sociálně znevýhodněného prostředí, jak ukázal například pokus STAR provedený v americkém státě Tennessee.

Plošné zmenšení tříd však nemusí nutně vést ke kýženému efektu, což se v minulosti potvrdilo například v Kalifornii, kde po výrazné redukci počtu žáků ve třídách došlo jen k mírnému zlepšení.

Raději lepší učitel než méně žáků

Tomu odpovídá i další z výstupů šetření PISA 2009, podle kterého je výhodnější investovat peníze spíše do zvýšení učitelských platů než do zmenšování počtu žáků ve třídách.

Z těchto informací vyplývá, že před rozhodnutím, kterým směrem se vydat, je nezbytné mít onu často zmiňovanou "zpětnou vazbu" a podle ní provést změny na jednotlivých školách.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Ať už se jedná o státní maturity, nebo celoplošné testování v 5. a 9. třídách (jiné oficiální nástroje nemají rozhodující orgány k dispozici), nelze bez těchto údajů dopady chystané reformy správně odhadnout.

Tomu, jaký je rozdíl mezi výsledky dobrého a špatného učitele, se věnoval například stanfordský ekonom Eric Hanushek, který odhaduje, že velmi špatný pedagog naučí za jeden školní rok svou třídu látku odpovídající asi polovině této doby. Oproti tomu ten dobrý zvládne za stejnou dobu učivo odpovídající jednomu a půl roku.

To už představuje prakticky roční rozdíl. Účinek učitelova působení je tak i podle Hanusheka mnohem významnějším faktorem než velikost třídy.

 

Právě se děje

Další zprávy