Sociální karty: Drábek se vyhnul veřejné kontrole

Martina Machová Martina Machová
22. 9. 2011 14:24
Jde o to, zda stát vybral nejvýhodnější nabídku na dodání a správu takzvané sociální karty
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek obešel veřejnou kontrolu, zda jeho úřad vybral pro stát nejvýhodnější nabídku na dodání a správu takzvané sociální karty.

Ministerstvo totiž soutěž vyhlásilo podle obchodního zákoníku a ne podle zákona o veřejných zakázkách, který jasně definuje pravidla soutěžení ve veřejném sektoru. Na rozdíl od soutěžení podle zákona o veřejných zakázkách jsou pravidla vyhlášení podle obchodního zákoníku rozvolněnější.

Například v tom, že je nepřezkoumává antimonopolní úřad.

"Veřejnou obchodní soutěž ÚOHS nepřezkoumává, tu lze napadnout jen u soudu. Naopak veřejné zakázky přezkoumává a může ukládat nápravná opatření a pokuty," uvedl Jan Dvořák z ministerstva pro místní rozvoj, které připravilo do sněmovny novelu zákona o veřejných zakázkách.

"Pokud by ale došel ÚOHS k názoru, či na základě podnětu šetřil situaci, kdy někdo realizuje veřejnou obchodní soutěž, přestože by měl realizovat řádné zadávací řízení, pak by mohl řízení přezkoumat a dle výsledku uložit pokutu či nápravné opatření," dodal Dvořák.

Postup ministerstva se nelíbí ani opozici. Sociální demokracie zvažuje, že z výše uvedených důvodů napadne u antimonopolního úřadu celou soutěž pro neregulérnost.

Cena nerozhoduje

Veřejná obchodní soutěž podle obchodního zákoníku je totiž psaná spíše pro soukromé společnosti, u kterých se počítá s tím, že si nejlepší nabídku ohlídají sami majitelé, protože je to v jejich zájmu.

U veřejné správy a samosprávy, kdy motivace vlastní ztráty chybí, na hospodárnost dohlíží právě antimonopolní úřad. A ten díky kličce ministerstva nyní nad regulérností soutěže ztratil kontrolu.

Ministerstvo totiž tvrdí, že nesoutěží o cenu, ale jen o nejlepší podmínky, což je jediný možný způsob, jak se zákonu o veřejných zakázkách vyhnout. Tvrdí totiž, že ani držitel karty, ani stát za službu nic nezaplatí.

To přitom nemusí být zcela pravda. Výběrové řízení garantuje zdarma jen určité služby, například jeden výběr z bankomatu. Co vše navíc bude zdarma, ukážou až podané nabídky.

Zisk z povinnosti 

Teoreticky vítěz může vydělat i na tom, že několik dnů udrží na svých účtech peníze na dávky. Stát bance na dávky ročně pošle přes sto miliard, to bude v případě, sociální karta bude pro příjemce dávek povinná.

Poslanci povinnost zatím ze zákona vyškrtli, to ale definitivně neznamená, že se nemůže do zákona vrátit.

Když se deník Aktuálně.cz největších bankovních domů v Česku ptal, co konkrétně od tendru očekávají za výhody, neodpověděly.

Jen Česká spořitelna uvedla, že se do soutěže chystá vstoupit kvůli komfortu případných klientů. Kromě ní se nakonec do soutěže o sociální kartu přihlásily i ČSOB a Komerční banka.

Příklad z Litvínova

Případ podobný soutěži o státní sociální kartu už antimonopolní úřad v minulosti řešil.

Šlo o soutěž na služby spojené se zajištěním prodeje zboží na poukázky pro osoby v hmotné nouzi, kterou v roce 2008 vyhlásila litvínovská radnice.

Ta sice zvolila zákon o veřejných zakázkách, soutěž ale označila za zakázku malého rozsahu, díky čemuž Litvínovu stačilo vybrat si dodavatele podle svého gusta a zadat zakázku takzvaně volné ruky.

ÚOHS Litvínovu tento způsob vyčetl s tím, že správně měl volit jinou zadávací proceduru, protože nepočítal právě se skrytým ziskem, v tomto případě s provizemi.

Zatímco radnice tvrdila, že za projekt zaplatí dva tisíce korun za vytvoření sítě provozoven do výše maximálně deset provozoven, dále 150 korun za vytvoření každé další provozovny a 300 korun za dodání poukázek, antimonopolní úřad spočítal, že ročně si výherce soutěže přijde nejméně na 1,092 milionu korun.

S tím, že smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou, určil ÚHOS cenu zakázky na nejméně 4,37 milionu korun.

Čeká se na soud

ÚHOS totiž v tomto případě zaujal stanovisko, že zadavateli nemusí vzniknout přímý peněžitý závazek směrem k dodavateli, ale vytváří mu podmínky, aby mu díky soutěži zisk vznikl.

Rozhodnutí antimonopolního úřadu zatím není pravomocné. Litvínov se proti původnímu rozhodnutí opakovaně odvolal a věc řešil i brněnský krajský soud. Ten nakonec rozhodnutí antimonopolního úřadu zrušil.

"V současné době tedy rozhodnutí pravomocné není, probíhá opakované druhostupňové řízení a věc bude posuzovat předseda ÚOHS," uvedl předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

 

Právě se děje

Další zprávy