Praha - Platy vysokých činitelů a zaměstnanců veřejné správy se podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) můžou zveřejnit. Neplatí to ale pro všechny.

Podle ÚOOÚ vždy záleží na posouzení konkrétního úřadu. "Plošné zveřejnění platů úředníků není možné, protože by se to mohlo střetávat se zákonem na ochranu osobních údajů," uvedl ředitel úřadu Igor Němec.

Na neochotu státních úřadů a firem s majetkovou účastí státu poskytnout informace o platech svých zaměstnanců upozornil online deník Aktuálně.cz.

Úřad se s ministerstvem vnitra dohodl na metodickém doporučení, podle něhož by se úřady při vydávání informací o příjmech úředníků měly řídit.

Veřejné funkcionáře dělí metodika na tři kategorie. Do té první spadají veřejní funkcionáři s rozhodovací pravomocí, jako jsou zákonodárci, členové vlády, vedoucí centrálních úřadů, starostové a radní obcí a krajů.

Informace o příjmech těchto činitelů by měly být poskytovány bez omezení.

Druhou skupinu tvoří ostatní vedoucí pracovníci. U nich mají úřady podle doporučení vždy posoudit, zda zájem na zpřístupnění informace převažuje nad právem zaměstnance na ochranu osobních údajů o jeho příjmu.

"Pokud například úředník rozhoduje o čerpání peněz z evropských fondů, je zájem jeho odměny zveřejnit. Pokud má na starosti například personalistiku, takový zájem na zveřejnění už není," dodal Němec.

Platy by se měly zveřejnit například v případě, že úředník nakládá s finančními prostředky většími než čtvrt milionu nebo se bezprostředně podílí na zadávání veřejné zakázky.

Ve třetí skupině jsou nižší úředníci. Jejich příjmy by se podle Němce neměly bez jejich souhlasu zveřejňovat vůbec. "U nižších úředníků stačí k informování veřejnosti tabulkové zařazení," uvedl Němec.

Metodika není právně závazná a konečné rozhodnutí vždy záleží na instituci, pod kterou úředník spadá.

Sněmovna navíc ve středu vypustila přílepek k návrhu doprovodného zákona k předlohám reformních zdravotnických norem, který by zveřejňování platů přímo zakazoval.

Nynější znění zákona zakazuje uvádět údaje o "poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, stání podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově řízení".

K tomu měly podle přílepku přibýt "platy, odměny a další obdobná plnění poskytovaná z veřejných rozpočtů".

Na přílepek upozornila Strana zelených. Poslanci vzápětí slibovali, že sněmovnou taková úprava neprojde. Vynětí zákazu z novely zákona o svobodném přístupu k informacím doporučily zdravotnický výbor i branný a bezpečnostní výbor.

Spory o zveřejňování platů úředníků začaly poté, co Nejvyšší správní soud rozhodl o zveřejnění odměny zaměstanance zlínského magistrátu. Podle rozsudku mají lidé právo znát odměny lidé placených z veřejných prostředků.

Úřad pro ochranu osobních údajů se však proti zdůvodnění rozsudku ohradil. Úřady se pak na něj odvolávaly a nechtěly informace o platech poskytovat.