Česko bude jadernou velmocí, postaví tři nové Temelíny

Pavel Baroch
19. 8. 2011 14:18
Česko se může stát jedinou evropskou zemí s komplexním jaderným programem
Foto: Jan Langer

Praha - Česko se může stát jedinou evropskou zemí s komplexním jaderným programem zahrnujícím těžbu uranu, výrobu jaderného paliva a rozšiřování atomových elektráren.

Vyplývá to z "Východisek koncepce surovinové a energetické bezpečnosti České republiky" z dílny ministerstva průmyslu, s nimiž ve středu souhlasil vládní kabinet. Bylo to na zasedání, z něhož kvůli výrokům Ladislavy Bátory odešli ministři z TOP 09.

Zpráva konstatuje, že v nejbližších 10 až 15 letech bude muset Česko z různých důvodů zavřít elektrárny o výkonu asi čtyř tisíc megawattů, což jsou v přepočtu zhruba dva Temelíny.

"Náhradou mají být jednak moderní hnědouhelné zdroje, jednak paroplynové zdroje a nové jaderné bloky," uvádí se v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici. Ministerstvo průmyslu počítá s tím, že by se v českých reaktorech vyráběla více než polovina veškeré elektřiny.

Temelín, Dukovany i Blahutovice

K tomu je zapotřebí prodloužit životnost současných jaderných bloků, ale rovněž "neoddalovat výstavbu dvou jaderných bloků v jaderné elektrárně Temelín" a v návaznosti na to začít s "výstavbou nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany".

Ministerské plány ovšem v Temelíně a Dukovanech nekončí a míří na Ostravsko do Blahutovic, kde se už od 80. let minulého století uvažuje o stavbě nové jaderné elektrárny.

Ministerstvo průmyslu proto chce "provést předběžné hodnocení lokality Blahutovice z hlediska její kapacity pro možné umístění nového jaderného zdroje".

Uran v severních Čechách

Česko je už dnes jedinou evropskou zemí, která těží uran, a to v Rožné na Vysočině. Podle ministra Martina Kocourka ovšem stát musí časem otevřít další důl, pokud si chce zachovat surovinovou nezávislost. Zásoby v Rožné totiž ubývají.

Těžitelné zásoby uranu

  • Rožná (Vysočina): 500 tun
  • Brzkov-Věžnice (Vysočina): 3,1 tisíce tun
  • Mečichov (Jihočeský): 1,2 tisíce tun
  • Hamr (Liberecký): 25 tisíc tun
  • Stráž (Liberecký): 5 tisíc tun
  • Osečná-Kotel (Liberecký): 15 tisíc tun
  • Břevniště (Liberecký): 4,2 tisíce tun
  • Hvězdov (Liberecký): 2 tisíce tun

"Význam domácích zásob uranové rudy je znásoben záměrem posilovat v příštích desetiletích roli jaderné energetiky v domácím energetickém mixu," konstatuje se v ministerské zprávě.

"Základní strategií by mělo být udržet maximálně možnou dobu těžbu na ložisku Rožná, a to i za cenu případných dalších investic do dalšího prozkoumání ložiska a získaný časový prostor využít k vytipování náhradní lokality s cílem nepřerušit kontinuitu domácí produkce této vysoce strategické suroviny," uvádí dokument, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Podle Kocourka je zapotřebí investovat dostatek prostředků do vědy a výzkumu, aby se mohly využít rozsáhlé zásoby uranu v severních Čechách tak, aby se minimalizovaly dopady na životní prostředí.

Tyto plány se ovšem nezamlouvají místním obyvatelům, kteří mají s těžbou uranu špatné zkušenosti. Surovina se před lety těžila ve Stráži na Liberecku a zbylo po ní rozsáhlé území zamořené kyselinou sírovou. Oblast se dnes postupně čistí.

Závod na výrobu jaderného paliva?

Ministerstvo průmyslu rovněž velmi vážně uvažuje o tom, že by v Česku mohla vyrůst továrna, kde by se vyrábělo palivo do reaktorů. Využít by se k tomu mohly firmy, které usilují o zakázku na stavbu dalších bloků v Temelíně a Dukovanech.

"Výzvou je využít tendru na dostavbu jaderných bloků například pro vybudování závodu na výrobu jaderného paliva, čímž by se také posílila energetická bezpečnost státu," uvádí se v dokumentu.

Je to návrat do minulého století, tvrdí kritici

Ekologické organizace Calla a Hnutí Duha pokládají "Východiska koncepce surovinové a energetické bezpečnosti České republiky" za návrat k energetice 70. let minulého století.

Foto: Pavel Baroch

Sdružení kritizují právě snahu o zachování velké fosilní a atomové energetiky. A vadí jim, že se koncepce nesnaží dosáhnout většího výkonu české ekonomiky s využitím menšího množství energie.

Podle ekologických organizací lze například energetickou renovací budov, zaváděním účinnějších spotřebičů a dalšími opatřeními snížit spotřebu energie až o 58 procent.

"Naše energetika potřebuje hlubokou transformaci, aby podporovala rozvoj moderního průmyslu, snižovala spotřebu energetických zdrojů i souvisejícího znečištění a posilovala energetickou bezpečnost. Schválenou vládní koncepcí jde přesně opačným směrem, díky čemuž se staneme špinavým energetickým skanzenem uprostřed Evropy," řekl někdejší člen Pačesovy energetické komise Edvard Sequens ze sdružení Calla.

 

Právě se děje

Další zprávy