Praha - Česko přestane dorovnávat důchody lidem, kteří pracovali v době Československa na Slovensku a dnes kvůli tomu dostávají nižší penzi.
Rozhodlo o tom ministerstvo práce. Reagovalo tak na stanovisko soudního dvora Evropské unie, podle něhož by se pak ale měly doplácet i penze lidem z ostatních států sedmadvacítky, jinak by je ČR diskriminovala.
Důchodci, jimž se penze už nyní dorovnává, o příplatek nepřijdou. Bude se jim dál poskytovat. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) podle svého mluvčího Pavla Gejdoše doplácí penzi několika tisícovkám lidí. Další desítky žádostí eviduje, už jim ale nevyhoví.
Podle mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívové ministerstvo brzy navrhne zákon, který by doplácení vyloučil.
"V souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU bylo ministerstvo práce a sociálních věcí nuceno zrušit dosavadní úpravu k dorovnávání nižších slovenských důchodů, neboť - ve světle uvedeného rozhodnutí - byla zjevně diskriminační," uvedla Plívová.
Podle ní proto Česká správa sociálního zabezpečení, která penze vyplácí, "nemůže o žádostech rozhodovat kladně". Je proto prý zbytečné, aby si lidé o doplatek žádali. Průměrný slovenský starobní důchod činil letos ke konci prvního čtvrtletí asi 360 eur - v přepočtu 8789 korun, český 10 511 korun.
Buď všem, nebo nikomu
Soudní dvůr EU v červnu odpověděl na otázky, s nimiž se na něj obrátil český Nejvyšší správní soud kvůli rozhodnutí českého Ústavního soudu v jednom z případů.
Evropští soudci uvedli, že Česko může rozhodnout o dorovnání nižších důchodů ze Slovenska. Když je ale bude doplácet, mělo by stejně přistupovat i k lidem z ostatních států sedmadvacítky. Odstranit diskriminaci mezi Čechy a jinými euroobčany by ČR podle soudu mohla tak, že by přestala důchody dorovnávat všem.
Ministerstvo zdůvodnilo postup tím, že by doplácení slovenských penzí za práci v době Československa všem žadatelům z EU mohlo stát až 100 miliard korun.
"Takové navýšení důchodových nákladů by si vyžádalo výrazný zásah do státního rozpočtu a případně i zvýšení pojistného," doplnila mluvčí Plívová.
Pravidla pro vyplácení penzí stanovila po rozdělení Československa dohoda o sociálním zabezpečení, kterou nástupnické státy podepsaly. Dobu pojištění pro nárok na penzi započítává ta země, kde měl sídlo zaměstnavatel ke dni rozdělení společného státu. Slovenskou penzi tak dostávají třeba i lidé, kteří celou dobu žili a pracovali v Česku.
Nižšími důchody od sousedů se v minulosti několikrát zabýval Ústavní soud. Většinou dal za pravdu důchodcům a uvedl, že by čeští občané měli mít nárok na českou penzi, i když pracovali v době společného státu pro podnik se sídlem na Slovensku.
Čechům se nižší slovenské penze začaly dorovnávat před třemi lety. Rozhodl o tom tehdejší ministr práce Petr Nečas (ODS). Už tehdy poukazoval na to, že se problém dal vyřešit snadno a bez nároků pro další euroobčany do května 2004 před vstupem Česka do EU, bývalí ministři se jím ale nezabývali. Ministerstvo se pak snažilo hledat cestu, aby se doplatek týkal jen Čechů.
Mluvčí podotkla, že odpověď Soudního dvora EU směřuje k Nejvyššímu správnímu soudu. Podstatná by tedy mohla být potom i jeho reakce.
