Praha - Jak udržet ceny elektřiny alespoň na letošní úrovni a nenechat je vyskočit kvůli sponzoringu obnovitelných zdrojů do výšin? Podle expertů existuje několik možných cest. Ministři začali diskutovat o tom, kterou využijí.
Ministr průmyslu Martin Kocourek doporučuje návrh, se kterým přišel Svaz průmyslu a dopravy. Stát může využít až 90 miliard korun z výnosů emisních povolenek, které Evropská unie přidělila Česku na léta 2013-2020. "Je to jediná realistická cesta, která zabrání, aby se ceny elektrické energie v příštím roce nezvýšily o víc než 5 procent," tvrdí prezident průmyslového svazu Jaroslav Míl, který vládu žádá, aby okamžitě zasáhla.
Energetický regulační úřad dnes odhaduje, že vinou přehnané podpory slunečních elektráren ceny porostou v příštím roce o 13 procent pro domácnosti a o 18 procent pro podniky. Míl proto doporučuje, ať se část peněz požadovaných dodavatelskými firmami uhradí z povolenek.
Jeho plán předpokládá, že si stát v příštích dvou letech vezme překlenovací úvěr, než začnou povolenky z Bruselu chodit.
Podle průmyslníků jde o naprosto nezbytný krok. Statistiky Eurostatu ukazují, že už dnes platí české firmy za elektřinu víc, než jejich konkurence v Německu, Polsku, Francii, Španělsku i severských zemích. Hůře jsou na tom jen Slováci a Maďaři, kde cenu zvyšuje nedostatek zdrojů. "Do konce roku se dá všechno stihnout," tvrdí Míl.
Kocourek se k návrhu průmyslníků veřejně přihlásil. "S návrhem využít emisních povolenek přišlo už před časem naše ministerstvo. Samozřejmě vítáme, že se k nám Svaz průmyslu přidává," potvrzuje ministerský mluvčí Pavel Vlček.
Kdo zaplatí 90 miliard
Ministr průmyslu a celá vláda přitom musí změnit zákon z loňského června, kdy sněmovna přidělila devadesátimiliardový výnos společnosti ČEZ a dalším výrobcům energie. Příslušný pozměňovací návrh tehdy přednesl poslanec ODS Martin Říman a spolu s ním se pod něj podepsali Libor Ambrozek (KDU-ČSL) Milan Urban (ČSSD) a Oldřich Vojíř (ODS).
Říman tehdy vysvětloval, že není možné chtít, aby si ČEZ na jedné straně kupoval povolenky na vypouštění kysličníku uhličitého a na druhé straně se po něm žádalo, aby investoval do výroby čisté energie. "Ani elektrárenská společnost, ať se jmenuje jakkoliv, není prostě oslíku otřes se nebo důl na zlato," vysvětloval tehdy Říman, který se mezitím stal hlavním poradcem premiéra Petra Nečase.
Míl upozorňuje, že Římanova strategie obsahuje jednu chybu: "Nemá vliv na cenu elektřiny." Vyšší náklady za solární elektrárny tak uhradí namísto společnosti ČEZ ostatní české firmy a domácnosti.
Na stranu spotřebitelů se mohou kromě Kocourka postavit i premiér Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Nečas pozměňovací návrh kolegy Římana nepodpořil a Kalousek dokonce poslance přemlouval, ať ho odmítnou.
Daň z nemravného zisku
Ekonomičtí ministři projednávají ještě další návrh, za kterým stojí někteří experti na životní prostředí. Ti doporučují, ať stát zavede speciální daň na sluneční elektrárny. Výnosy by mohl okamžitě předat dodavatelům, kteří by o dotaci snížili ceny pro spotřebitele. Stejně stát postupoval, když chtěl snížit státní příspěvek do stavebního spoření.
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha upozorňuje, že jedině touto cestou se sníží přemrštěné zisky majitelů solárních elektráren. Přitom odmítá návrh průmyslníků na odebrání povolenek společnosti ČEZ i dalším výrobcům a na jejich využití ke snížení cen. Povolenky by sice energetikům odebral, měly by se však utratit za zateplování budov.
Další z expertů, bývalý náměstek ministra životního prostředí Petr Holub naopak dává přednost využití povolenek před zavedením nové daně.
Ministerstvo financí nechce komentovat zprávu, že chce novou daň ve vládě prosadit: "V současnosti se vedou na poradě ekonomických ministrů intenzivní debaty o variantách řešení, bylo by nefér vést diskusi přes média," vysvětlil Jakub Haas z Kalouskova ministerstva.
Země, kde vláda neumí regulovat
Dlouhodobé řešení navrhuje Jan Ondřich z poradenské společnosti Candole Partners. Připomíná, že v České republice selhal model, kdy stát určuje pevné výkupní ceny elektřiny z "čistých" zdrojů na dlouhou dobu dopředu. Pokud zapomene tuto cenu regulovat, pak se zbytečně zvýší, jak dnes hrozí České republice.
Ondřich upozorňuje, že cenové riziko pro spotřebitele nehrozí u modelu tzv. "zelených certifikátů", který využívají Poláci a Rumuni. Výrobci elektřiny ze slunce, biomasy, větru nebo z vody dostávají od státu certifikáty, které pak prodávají distribučním společnostem. Ty mají totiž povinnost dodávat spotřebitelům určitý podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů.
"Náklady na podporu obnovitelných zdrojů pak do značné míry nesou výrobci té špinavé energie," vysvětluje Ondřich. Majitelé uhelných nebo plynových elektráren totiž nemají na certifikáty nárok.
Ondřichův návrh na lepší kontrolu cen elektřiny z obnovitelných zdrojů odmítá exnáměstek Holub. "Systém pevných cen funguje ve dvaadvaceti evropských zemích. A kromě Česka funguje všude dobře," zdůrazňuje. Zelené certifikáty mají podle Holuba tu nevýhodu, že se jejich cena mění podle poptávky. Menší firmy se pak neodvažují investovat do riskantního podniku a všechny ekologické dotace spolknou velcí výrobci.
