Praha - Kdo sám podá výpověď, dostane nižší podporu v nezaměstnanosti. To je ve stručnosti plán ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), který ve středu schválila vláda. Pokud ji podle očekávání schválí i Parlament, má změna platit už od ledna.
Bližší pohled na návrh ale ukazuje, že tak jednoduché to nebude. Novinku například nepůjde obejít tím, že zaměstnanec místo jednostranné výpovědi zkusí s firmou uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru. Návrh zákona totiž zmiňuje jak výpověď, tak dohodu.
Lidé by si dokonce měli dát pozor i v případě, když je chce propustit zaměstnavatel. Podpora jim totiž neklesne jen tehdy, pokud od něj dostanou výpověď. Pokud přistoupí na dohodu, riskují opět snížení podpory.
Výjimkou jsou "vážné důvody"
Nové pravidlo však nemá platit ve všech případech. Vztahuje se pouze na situace, kdy "uchazeč o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem".
Důležitá jsou slova "bez vážného důvodu". Zákon o zaměstnanosti je sice podrobněji definuje na jiném místě, ale poměrně volně.
Vážnými důvody jsou podle zákona:
- nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
- nezbytná osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby (stupeň II, III nebo IV podle příslušných předpisů), jde-li o osobu blízkou nebo trvale žijící ve společné domácnosti (...),
- docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
- místo výkonu zaměstnání druhého manžela nebo povaha tohoto zaměstnání,
- zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání,
- jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele.
Zejména poslední ustanovení je tedy definováno velmi široce a vejde se pod něj téměř cokoliv. Nicméně také "povaha zaměstnání druhého manžela" nebo "školní docházka dítěte" jsou hodně univerzálními důvody - stačí například tvrdit, že vaše dítě zrovna potřebuje zvýšenou pomoc rodičů při přípravě do školy.
Rozhodnutí, zda jde o vážné důvody, bude v první řadě záležet na pracovníkovi úřadu práce. Pokud se s ním uchazeč neshodne, může se obrátit na soud.
"Přinejmenším první rok nebo dva tím budou soudy zahlcené. Potrvá, než se vytvoří nějaká vzorová rozhodnutí," řekl online deníku Aktuálně.cz soudce krajského soudu, který si nepřál být jmenován.
Hrozba: Místo aby stát ušetřil, zaplatí víc
"Je například snížení platu či údajná šikana nadřízeným vážným důvodem či nikoliv? Podle mne ano. A trochu schopnější člověk či jeho advokát si jistě nějaký takový důvod najdou," upřesňuje soudce.
Podle něj tak státu reálně hrozí, že na podpoře v nezaměstnanosti neušetří, protože lidé si vysoudí doplatek do standardní výše. A co víc - pokud stát u soudu prohraje, bude muset lidem platit také soudní výdaje.
"Stát chce ušetřit pár tisíc korun na podpoře. Ale když ji lidem bude muset po prohraném soudu doplatit a navíc platit náklady za advokáta, přijde to rozpočet na mnohem víc peněz," upozorňuje soudce.
"Tato hrozba tu skutečně je. Ale lidé jsou bohužel v praxi hodně opatrní a neumí nebo nechtějí o svá práva bojovat," domnívá se právník Martin Dvořák, spolupracující s občanskou poradnou.
"Přijdou sice o pár tisíc korun na podpoře, ale nepůjdou do rizika soudního sporu. Možná až později, až jim prorazí cestu někdo odvážnější i majetnější, kdo si takový vzorový spor bude moci dovolit," dodává.
Na rizika zamýšlené změny upozorňují například také zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová nebo Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů. Je podle nich nepřijatelné, aby rozhodnutí o vážnosti důvodů záviselo na konkrétním úředníkovi.
Pozor na kompromis se zaměstnavatelem
Přestože jsou "vážné důvody" definovány široce, paradoxně je lze jen obtížně vztáhnout na dosud běžnou situaci: Místo aby firma dala výpověď zaměstnanci, "přemluví" jej k dohodě.
"Fakt, že jej firma dále nechce zaměstnávat, bohužel podle té definice v zákoně zřejmě nepatří mezi vážné osobní důvody na straně zaměstnance. Ale předpokládám, že by to úřady ani nepovažovaly za jeho dobrovolné rozhodnutí," upřesňuje Dvořák.
O tisíce korun méně
Standardní podpora v nezaměstnanosti je dosud odstupňována takto: První dva měsíce činí 65 procent předchozího průměrného výdělku, další dva měsíce 50 procent a po zbývající dobu jen 45 procent. Maximálně může jít o 13 280 korun měsíčně.
Uchazeči do 50 let věku dostávají podporu jen pět měsíců, lidé od 50 do 55 let osm měsíců a uchazeči starší 55 let pak jedenáct měsíců.
Jak by podpora klesla, pokud Drábkův návrh skutečně začne od ledna platit?
Člověk, který bez vážných důvodů sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane na podpoře jen 45 procent předchozího průměrného výdělku. Nikoliv až od pátého měsíce jako dosud, ale už od začátku.
Uchazeč s předchozím průměrným výdělkem 15 tisíc korun tak dostane jen 6750 korun měsíčně a v celkovém součtu tak oproti standardní podpoře v nezaměstnanosti přijde o 7500 korun.
Kdo předtím vydělával 20 tisíc, dostane každý měsíc jen 9000 korun a v celkovém součtu přijde o 10 tisíc oproti standardní podpoře.
Trest pro "odmítače práce" už funguje
Pro úplnost dodejme, že už nyní nemá podle platných pravidel nárok na podporu ten, kdo v posledních šesti měsících před (opětovným) zařazením do evidence uchazečů bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání, zprostředkované úřadem práce. Podpora se mu tedy nesnižuje, ale rovnou odmítá.
| Čtěte také: Drábek: Snížíme dávky všem, kdo neplatí pokuty či nájem Vláda nemusí škrtat platy, jen chtít spořit jinde Škrty ve stavebním spoření: Kalousek neustoupil ani ČNB |
