Praha - Lék, který má obézním pomoci zhubnout způsobuje infakty a mrtvice - tedy hlavní strašáky, kvůli kterým se lidé zhubnout snaží.
V odborné terminologii se tomu říká "nežádoucí účinek léčiv" a podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv letos lékaři a zdravotníci takových nežádoucích účinků ohlásili nejvíce za pět let.
"Státní ústav pro kontrolu léčiv obdržel v prvním pololetí roku 2010 od zdravotnických pracovníků celkem 583 hlášení. To je o 161 hlášení více než ve stejném období minulého roku. Za posledních pět let tak počet hlášení v tomto období vzrostl poprvé o více než 30 procent," uvádí SÚKL.
Za nárůst ale může hlavně větší aktivita samotných lékařů, SÚKL mezi nimi vede kampaň, aby chybné fungování léku hlásili. Dříve to nedělali.
Nežádoucí účinky léků
- Alergické (vyrážky, otoky) až anafylaktické reakce (pokles krevního tlaku, zrychlení tepu, dušnost) po podání kontrastních látek
- Hluboké žilní trombózy u uživatelek preparátů kombinované hormonální antikoncepce
- Podezření na tzv. PML (progresivní multifokální leukoencefalopatie, virové onemocnění centrálního nervového systému, vedoucí často k úmrtí, popřípadě těžkým následkům) po podání cytostatik
Místo léčby depresí zlomeniny
Kromě příkladu s některými léky na hubnutí, jejichž užívání způsobuje infarkty a mrtvice, je riziková například skupina anidepresiv.
Na začátku května ústav varoval před skupinami těchto léků, jejichž užívání vede k častým zlomeninám, Další antidresiva užívaná v těhotenství mohou vést k problémům novorozenců s plícemi. (Bližší informace zveřejňuje SÚKL na svých internetových stránkách.)
Proč lék nefunguje tak, jak má, často nezjistí ani odborníci. "Mechanismus vzniku není znám," stojí ve zprávách místo vysvětlení.
Problémy s léky nemusí ústavu hlásit jen lékaři. Možnost mají i pacienti a asi dvě desítky už ji letos využily. Pacienti si nejvíce stěžovali na problémy s vakcinami.
Když se problémy s nežádoucími léky objeví má SÚKL několik možností, jak situaci řešit - někdy stačí upozornění v příbalovém letáku, jindy se z volně prodejného léku stane lék na předpis. "Ve vzácných případech, kdy rizika užití léku převáží nad jeho přínosy, může být přípravek stažen z trhu," popisuje poslední možnost David Přinesdom z tiskového oddělení ústavu.
Češi spotřebovali méně léků, ale dražších
Každý obyvatel Česka loni spotřeboval léky průměrně přes 29,5 balení léků za pět a půl tisíce korun.
Za posledních pět let je to nejvyšší vynaložená suma. Počet balení ale poklesl. Je to tím, že se do Česka více dostávají moderní velmi drahé léky.
V roce 2005 připadalo na jednoho obyvatele 36 balení v celkové hodnotě 4581 korun. Vloni 29,48 balení za 5563 korun.
Celková spotřeba léků v cenách výrobce, tedy bez DPH a obchodní přirážky, stoupla v letech 2005 až 2009 ze 46,8 miliardy na 58,2 miliardy korun. Celkové počty balení naopak ve stejném období klesly z téměř 369 milionů na necelých 312 milionů.
