Praha - Každý občan včetně kojenců zaplatí ročně zhruba 200 korun za to, že je Česko jedním z největších vývozců elektřiny v Evropě. Celkově jde podle ministerstva životního prostředí o sumu přesahující 2 miliardy korun.
Do ceny elektřiny se totiž promítají i takzvané systémové služby. Když například vypadne jeden blok Temelína, musí správce přenosové soustavy ČEPS koupit elektřinu jinde, aby vyrovnal bilanci. To se pak promítá do konečné ceny elektřiny - avšak jen pro české zákazníky.
"Ta informace se objevila na jednom odborném semináři, kde byli i zástupci ČEPS. Pak jsme si to ještě ověřovali na Energetickém regulačním úřadu," řekl Aktuálně.cz Petr Holub, ředitel odboru udržitelné energetiky.
Jelikož takzvané systémové služby tvořily vloni něco přes 4 procenta ceny elektřiny, nebylo už pro ministerstvo obtížné z veřejných údajů vypočítat, kolik české domácnosti a podniky doplácejí na export proudu.
Česko jako evropská exportní velmoc
Česká republika patří v Evropě mezi největší vývozce elektrické energie. Ekologické Hnutí Duha vypočítalo, že kvůli exportu proudu se musí vykutat hnědé uhlí, které odpovídá roční těžbě velkolomu ČSA v severozápadních Čechách. Dalšímu rozšiřování dolu stojí v cestě Horní Jiřetín a Černice, které zatím vyčerpaly těžební limity z roku 1991.
Podle Energetického regulačního úřadu se sice vloni v Česku spotřebovalo bezmála o 6 procent méně proudu, ale vývoz stoupnul o více než 11 procent. Po odečtení dovozu se exportovalo zhruba 13,5 terawatthodin, čemuž se blíží produkce Temelína.
Ministerstvo toto číslo pokládá za důležitý údaj v současné diskusi o podobě české energetiky, kdy ministerstvo průmyslu chce prolomit těžební limity v severozápadních Čechách, společnost ČEZ se chystá na stavbu dalších dvou obřích bloků v Temelíně a Energetický regulační úřad tvrdí, že obnovitelné zdroje enormně zdražují elektřinu.
Úřad: Zelený proud je drahý
Společnost ČEPS dokonce před měsícem kvůli masivnímu rozvoji především slunečních elektráren vyhlásila stop-stav pro nové obnovitelné zdroje.
Tvrdí, že sítě pro zelený proud neuvolní dříve, dokud nebudou přijata nová zákonná pravidla, podle nichž bude možné sluneční či větrné elektrárny lépe regulovat.
Předseda regulačního úřadu Josef Fiřt tvrdí, že Česko zaplatí v příštích dvaceti letech asi 800 miliard korun, pokud nebude novelou zákona snížena podpora obnovitelných zdrojů.
I tak podle něj zaplatí zákazníci kvůli zelenému proudu o stovky miliard korun víc, protože stát garantuje vyšší výkupní ceny než u uhelných nebo jaderných elektráren.
Předseda úřadu Fiřt uvedl, že v roce 2002 se státní podpora projevila v koncové ceně elektřiny asi deseti korunami, vloni kvůli nekontrolovatelnému rozvoji zelených zdrojů už 52 korunami.
Za zelenou elektřinu platíme o 13 haléřů víc
Ministerstvo životního prostředí má i jiná čísla. V roce 2005, kdy začal platit zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, měli zákazníci na složenkách průměrnou cenu za kilowatthodinu proudu ve výši 2,70 korun, přičemž obnovitelné zdroje stály 4 haléře. Letošní cena na faktuře za kilowatthodinu je 5,70 korun a předpokládaná cena "zeleného" proudu 16,8 haléřů.
"Zatímco cena elektřiny stoupla o tři koruny, z obnovitelných zdrojů o necelých třináct haléřů," konstatuje Petr Holub z ministerstva životního prostředí.
